Jód je nekovový stopový prvek důležitý pro správnou funkci štítné žlázy, metabolismus živin, potřebujeme ho pro kvalitní zuby, kůži, vlasy i nehty, dobré nervy a správný mentální vývoj. Přestože je pro zdraví našeho organismu velmi důležitý, stále patří mezi prvky, na které se ve stravě zapomíná.
Nedostatek jódu je nebezpečný, v těhotenství zvlášť
Studie z roku 2014 probíhající ve všech oblastech České republiky prokázaly, že celá polovina těhotných žen má nedostatečné zásobení jódem, z čehož téměř třetina (28 %) trpí jeho těžkým nedostatkem.
Lydie Ryšavá ze Státního zdravotního ústavu v Praze uvedla na nedávné konferenci o jódu, že právě v těhotenství se nedostatečné množství tohoto prvku projevuje nejhůře – může vést k předčasnému porodu či potratu, u dítěte způsobuje pokles celkové inteligence, pozdější poruchy chování (např. hyperaktivitu) a v krajním případě vznik tzv. endemického kretenizmu (vývojová porucha projevující se svalovou ztuhlostí a problémy s motorikou).
Přečtěte si: Chcete chytré dítě? Nechte si zkontrolovat štítnou žlázu
Nedostatek jódu však není hrozbou jen pro těhotné ženy – způsobuje snížení funkce štítné žlázy, poruchy menstruačního cyklu, snižuje plodnost a zvyšuje riziko výskytu metabolických, kostních a kardiovaskulárních nemocí. Také byla prokázána souvislost mezi nedostatkem jódu a vznikem některých typů rakoviny.
Jód v potravinách
Denní potřeba tohoto prvku je většinou uspokojena vhodnou volbou stravy (mořské plody či řasy minimálně dvakrát týdně, používání soli obohacené jódem…), přesto se liší v závislosti na věku jedince i na jeho genetických předpokladech. Doporučené dávky jsou následující:
Doporučené dávky jódu:
- Děti do pěti let: 90 mikrogramů
- Děti ve věku 9 až 12 let: 120 mikrogramů
- Děti nad 12 let a dospělí: 150 mikrogramů
Vzhledem k tomu, že projevy nedostatku jódu jsou velmi pestré, nejlepším způsobem, jak zjistit, zda ho přijímáte dostatek, je lékařský rozbor moči.
Mezi nejbohatší zdroje jódu se řadí:
- mořské ryby, plody a řasy
- mléko a mléčné výrobky
- sůl obohacená jódem (pozor – obyčejná mořská sůl obsahuje jen velmi malé množství)
- některé minerální vody (Vincentka, Hanácká kyselka…)
- potraviny, při jejichž výrobě byla použita sůl obohacená jódem (instantní polévky, masné konzervy, pečivo, uzeniny…)
- kojenecké mléčné výživy
- česnek, cibule, bazalka, višně, maliny, citron, rybíz a rajčata
Konkrétní obsah jódu ve vybraných potravinách naleznete v následující tabulce:
Název potraviny |
Obsah jódu mikrogramů / 100 g |
Makrela uzená |
73 |
Rybí filé mražené |
11–39 |
Losos |
100 |
Hanácká kyselka |
8 |
Vincentka |
330 |
Mléko plnotučné |
2–9 |
Tavený sýr Apetito |
9 |
Eidamská cihla |
5 |
Bílý jogurt smetanový |
4 |
Rohlík obyčejný |
1 |
Chléb |
16 |
Vejce |
9 |
Brambory |
0,2 |
Doplňky stravy s jódem potřebují těhotné i vegani
Těhotné ženy mají téměř dvojnásobnou potřebu, jelikož musí uspokojit i nároky vyvíjejícího se dítěte. Proto se budoucím matkám kromě běžné stravy, která je v tomto období většinou nedostačující, doporučují těhotenské vitamíny. Tablety a dávkování předepíše ošetřující lékař. Přečtěte si, které vitamíny užívat v těhotenství.
Další ohroženou skupinou jsou lidé vyhýbající se živočišným produktům. Dle studií trpí nedostatkem jódu asi 25 % vegetariánů a až 80 % veganů (přestože Strava je pestrá i bez masa a vajec, tvrdí autorka Veganova průvodce), proto se při tomto typu stravování taktéž doporučují vhodné doplňky stravy. Více zjistíte v článku Vegetariánství má pro i proti. Hlídejte si vitamíny.