Názory k článku Doporučení otylého psychologa při otylosti

Pořád se píše o tom samém ale nedávno se zjistilo, že za hodně může i chemie přidávaná do potravin.

Přesně tak. Je to pořád dokola okecávaný fakt, že jsme krmeni průmyslově vyráběnými potravinami, snadno dostupnými, které kromě energie nemají žádné živiny. Proč by měly, když jsou vyráběny za účelem zisku?

Ve spojitosti s chemii a obezitou me napadaji dva pricine mechanismy, z nichz jeden je dobre znamy a druhy trochu spekulativni, ale podlozeny vyzkumy.
1.) Kazdy prodejce potravin chce, aby se jich prodalo co nejvice, tedy aby je konzumenti co nejvice jedli. Ti, kteri dokazi sve potraviny upravit timto smerem jsou na trhu uspesnejsi nez konkurenti a vytlacuji je. Prostredky k temto upravam jsou ruzne, ale casto je to prave ta "chemie", ktera vylepsuje senzoricke vlastnosti - barviva, aromata, prichute. Odmenovan je ten prodejce, ktery dokaze do zakaznika nacpat co nejvice potravy a tak prirozenym evolucnim procesem dochazi k tomu, ze jsou potraviny cim dal tim vice "navykove". Jedna se o zvysovani tzv. palatibility, coz prekladac preklada jako chutnost, ale je v tom trochu vice, jedna se o uspokojovani vnitrnich mechanismu geneticky podminenych v mozku, nas vnitrni biologicky system odmen. Pri pokusech na mysich se prokazalo, ze mysi jsou ochotny i zahynout pri ziskavani potravy, jez ma vysokou palatibility.
2.) Jedna stale trochu spekulativni, ale velice pusobiva hypoteza o pricine obezity pravi, ze obezita je zpusobena poruchou vnimani hormonalniho stavu ze strany hypotalamu. Teze 1 rika, ze telo skrz hormonalni system pomoci hypotalamu nastavuje optimalni mnozstvi tuku. K tomu se vaze cela rada pokusu, kdy je kratkodoby vykyv vahy dolu (jojo efekt) i nahoru (prezrani se na vecirku) vracen k normalu bez jakehokoliv rizeneho zasahu a dokonce i docent Dolecek v jinak pomerne zbytecne knize "Nebezpecny svet kalorii.." si toho vsiml. Jedna se o upresneni teze, ze telo pri hladoveni snizuje energeticky vydej. To neni dle teorie teze uplne pravda, telo snizuje energeticky vydej jestlize pocituje nedostatek tuku, ne prijmu potravy. Teze 2 rika, ze telo ma presnou informaci o mnozstvi tuku diky leptinu, jez tukova tkan uvolnuje. Puvodne znela hypoteza tak, ze u obeznich lidi dochazi k poruse vylucovani leptinu a jejich telo tak nevi, ze je tluste. Nicmene realna pozorovani ukazala, ze tlusti lide maji leptinu v krvi hodne, takze porucha neni ve vysilaci, ale v prijimaci, tedy samotnem hypotalamu. Neco mu zkratka brani prijmou informaci o skutecnem stavu tela a tak netlumi hlad, nezvysuje bazalni metabolismus, mimovolni pohyb.. zkratka proti obezite nic nepodnika a za toho umi hodne. A zde prichazi ke slovu ta chemie, protoze zatim nejpravdepodobnejsi vysvetleni je to, ze hypoatalamus je poskozen zanetem a spoustecem zanetlivych reakci v organismu jsou vedle stresu, cukru, inzulinu, fruktozy, omega 6 MK ci trans MK i imunitni reakce a ta muze byt vyvolana i cizorodou chemii (ztuzovane tuky, konzervanty, barviva, aromata..).
BTW teorie o pricine obezity v zanetlivosti organismu elegantne vysvetluje, proc je obezita spojena s poskozenim cevniho systemu - je zde stejna pricina (zanetlivost). Toto spojeni mi v jinych teoriich velmi chybi a naposledy co vim to resila lipidova teorie, ktera je ovsem vyvracena.
BTW 2 teorie o hormonalnim nastaveni tuku vysvetluje, proc jsou nektere diety dlouhodobe ucine a nektere ne. Ucina je ta dieta, ktera miri na vylouceni nekvalitnich prozanetlivych potravin z jidelnicku a pridani kvalitnich protizanetlivych ci neutralnich potravin (omega 3, stabilni tuky) , coz je pestra skala tradicnich dietich rezimu, zatimco dieta ridici se soucasnymi popdoporucenimi zamerujicimi se na pomer makrozivin a pocet KJ bez durazu na kvalitu dlouhodobe fungovat nebude, protoze telo si bude myslet, ze ma tuku podmiru a zapoji tak obranne mechanismy.
BTW 3 teorie o hormonalnim rizeni metabolismu taky krasne ukazuje, proc stezi pomuze napodobovat chovani hubenych lidi napr. ohledne chladnejsiho oblekani, vetsiho mnozstvi volniho i mimovolniho pohybu. Dokud si telo bude myslet, ze mate malo tuku, tak proti tomu bude bojovat a dlouhodobe svemu hladu nikdo odolat nemuze, leda za cenu velkeho stresu, ktery zase spousti zanety a jste v bludnem kruhu. Proto je (dle teorie) dlouhodobe pro vetsinu lidi neucinne snazit se menit chovani, protoze hormony jsou v dlouhem obdobi silnejsi nez vule.

Pokus na mysich dokazuje, ze zanetlive poskozeni hypotalamu v oblasti zodpovedne za kontrolu hmotnosti predchazi pribyvani na vaze:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3248304/

Laicky srozumitelne vysvetleni do vetsi hloubky nez v mem prispevku s odkazy na vyzkumy zde:
http://wholehealthsource.blogspot.cz/2009/12/body-fat-setpoint.html
http://wholehealthsource.blogspot.cz/2010/01/body-fat-setpoint-part-ii-mechanisms-of.html
http://wholehealthsource.blogspot.cz/2010/01/body-fat-setpoint-part-iii-dietary.html
http://wholehealthsource.blogspot.cz/2010/01/body-fat-setpoint-part-iv-changing.html
http://boingboing.net/2012/03/09/seduced-by-food-obesity-and-t.html
http://chriskresser.com/the-autoimmune-inflammatory-model-of-diabesity

S tim inzulinem je to sice pravda, ale trochu slozitejsi. Roli hraje citlivost tkani na inzulin a stav glykogenovych zasob v jatrech a svalech. Pokud je clovek hodne fyzicky aktivni, spaluje hodne glykogenu primo ve svalech a nove prijmute sacharidy jsou ukladany nikoliv do tuku ale do svalu, coz je rychlejsi (mensi poskozeni cev), navic ma vyssi citlivost na inzulin a toho se tak tvori mene nez u "pohodlnych" jedincu (opet mensi poskozeni cev). Teprve kdyz neni moznost ulozit glykogen primo je pretvoren na tuk a ulozen do tukove tkane. Proto jsou tvrde pracujici narody na vysokosacharidove diete hubene.
Problem je take v tom, ze dieta zalozena na nizkoglykemickych potravinach stale jeste nebyla experimentalne prokazana jako lepsi pro hubnuti nez dieta na vysokoglikemickych potravinach, prestoze nizkosacharidove diety funguji velice uspesne, takze v tom vsem hraje roli neco vice nez pouha odezva inzulinu. Ale zjednodusene to lze takto vnimat a byt s tim uspesny, je to spise trochu technicky detail.

Nu, možná taky přidám do diskuze. Podle mého názoru je všechno v myšlení. Kdo o jídle přemýšlí, kdo se na něj těší, kdo si jej užívá nebo naopak kdo jím zahání nějaké problémy nebo tak, ten nikdy nezhubne. Je zajímavé, že si pamatuji ze dne hodně věcí, často i reakce kolegů na daný konkrétní problém, čísla aut, která mě zaujala na silnici, často řeším o problémy hodně po tom, co jsem z práce. Ale zaboha si nemůžu vzpomenout, co jsem ten den měl k obědu. A nedám to. Prostě jídlo neřeším, nic významného pro mě neznamená. Dokonce jsem došel k názoru, že mě nebaví jíst. není to ideální přístup k jídlu a gurmáni by mě za tento názor možná po právu ukřižovali, ale pro mě jídlo znamená pouze biochemický termodynamický proces. Nic zajímavého a nic zásadního. Díky tomu mohu jíst cokoli a mám stále stejnou, dokonce mírně klesající váhu. Nejsem na to hrdý, ale je to tak.

Jistě to má vyznít dobrosrdečně a přátelsky, ale věřte nemocným doktorům- to je totéž jako věřit chudým finančním poradcům, toho času na mizině...

Na otylost jsem používal nálev z této natě: http://www.prodejbylin.cz/kontryhel_nat/index.html , byl jsem příjemně překvapen jejími účinky, opravdu skvělé.