Názor k článku Doporučení otylého psychologa při otylosti od Pavel - Nu, možná taky přidám do diskuze. Podle mého...

Nu, možná taky přidám do diskuze. Podle mého názoru je všechno v myšlení. Kdo o jídle přemýšlí, kdo se na něj těší, kdo si jej užívá nebo naopak kdo jím zahání nějaké problémy nebo tak, ten nikdy nezhubne. Je zajímavé, že si pamatuji ze dne hodně věcí, často i reakce kolegů na daný konkrétní problém, čísla aut, která mě zaujala na silnici, často řeším o problémy hodně po tom, co jsem z práce. Ale zaboha si nemůžu vzpomenout, co jsem ten den měl k obědu. A nedám to. Prostě jídlo neřeším, nic významného pro mě neznamená. Dokonce jsem došel k názoru, že mě nebaví jíst. není to ideální přístup k jídlu a gurmáni by mě za tento názor možná po právu ukřižovali, ale pro mě jídlo znamená pouze biochemický termodynamický proces. Nic zajímavého a nic zásadního. Díky tomu mohu jíst cokoli a mám stále stejnou, dokonce mírně klesající váhu. Nejsem na to hrdý, ale je to tak.