Dostupnost péče v ČR mapuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Data mimo jiné zveřejňuje na svém webu ve formě map. Jenže zatímco v odbornostech, jakými jsou praktičtí lékaři nebo zubaři, se mapy zelenají a údaje uvádí, že lékaře mají do vládou nařízené dojezdové vzdálenosti 35 minut všichni, zkušenost lidí i samotných lékařů hovoří jinak.
Co se dozvíte v článku
Například server iDNES.cz v polovině listopadu přinesl záběry stovek lidí, kteří čekají od brzkého rána na registraci do nově otevírané zubní ordinace v Hejnicích na Liberecku, kde zubař naposledy ordinoval před 5 lety. O 14 dnů dříve v dlouhé frontě čekali zájemci na registraci u zubaře v Hustopečích na Břeclavsku, a to už od jedné hodiny ranní. O kousek dále, v Mikulově, nedávno náhle zemřel praktický lékař a zanechal po sobě kartotéku s 5000 registrovanými lidmi. Ti teď řeší, ke komu jít, protože ordinace v okolí jsou plné.
Přednostní smlouvy v desítkách obcí
Nedostatek praktických lékařů a zubařů trápí asi nejvíce, protože jsou první, na koho se pacienti obracejí, když mají běžné akutní potíže. To, že situace není ideální, připouštějí jiná data z VZP. Pojišťovna totiž na webu zveřejňuje v tabulkách a mapách také seznam obcí, které jsou pro ni prioritní při uzavírání smluv s ordinacemi.
Data jsou z července letošního roku a ukazují, že co do početnosti má VZP nejvyšší potřebu uzavírat smlouvy s dětskými praktickými lékaři, protože u nich má prioritu 68 obcí. O něco méně, 64 míst, VZP upřednostňuje u zubařů a 52 obcí je na seznamu u praktických lékařů pro dospělé. Typicky jde o regiony severozápadních Čech nebo Moravskoslezského kraje.
„Jedná se zejména o lokality, kde VZP například i opakovaně iniciovala výběrová řízení na nové poskytovatele zdravotní péče a zájem ze strany lékařů byl mizivý, resp. nulový,“ vysvětluje ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.
Galerie: Mapy ukazují, kde chybí či budou chybět lékaři
Podle mluvčí VZP Viktorie Plívové pojišťovna při sestavování přehledů prioritních obcí nezohledňuje jen dojezdový čas, který jí ukládá vláda, ale i jiné faktory, které mohou vést v nejbližších obdobích ke zhoršení dostupnosti. „Jsou jimi např. demografická struktura lékařů v dané odbornosti, reálné čerpání péče pojištěnci či informace o podnětech pojištěnců v konkrétních lokalitách,“ popisuje Viktorie Plívová.
Za otevření ordinace až 800 tisíc
Jenže nejde jen o zveřejňování map a tabulek. Pojišťovna se o tyto seznamy opřela při připravování nových bonusů pro lékaře, kteří si otevřou právě v uvedených městech ordinace. Nebo již je otevřené mají, ale zaregistrují další zájemce.
Nové bonusy správní rada VZP odsouhlasila a médiím představila po jednání v pondělí 31. října. Jde o podporu v rámci programu s názvem VZP PLUS. Ten již v minulosti existoval, dosud ale nepřišel s tak masivními příspěvky, jak tomu bude od ledna 2023.
Představitelé správní rady uvedli, že pojišťovna od Nového roku přispěje v některých obcích až 800 tisíci korunami na otevření nové ordinace v případě praktiků a pediatrů a až 500 tisíc korun dá na novou ordinaci zubařům. Jde o jednorázový bonus, který chce pojišťovna uplatňovat nejen příští rok, ale také v roce 2024.
Jak bude pojišťovna bonus počítat
Na takto vysoké částky ovšem nedosáhnou všichni lékaři, kteří se rozhodnou založit si praxi tam, kde je VZP nejvíc hledá. Příspěvek totiž pojišťovna bude násobit ještě koeficientem, jenž představuje podíl pojištěnců VZP v daném okrese. Pokud tedy například v okrese Jihlava má VZP podíl 80 %, lékař s novou praxí by dosáhl na příspěvek ve výši 640 tisíc korun (800 000 × 0,8). Takto se bude počítat i finální jednorázový bonus pro zubaře. „Zavedením koeficientu upozorňujeme na fakt, že se nejedná pouze o problém VZP, ale i dalších pojišťoven na trhu,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele pro zdravotní péči.
Pojišťovna si navíc do smlouvy prosadí, že podmínkou vyplacení peněz bude, aby lékař postupně zaregistroval dohodnutý počet jejích pojištěnců. Zároveň bude požadovat určitý rozsah a rozložení pracovní doby.
Nejde ale o jediný bonus. Program VZP PLUS jich má více a vztahují se kromě zubařů a praktiků také na gynekology.
Těmto odbornostem v lokalitách, kde péče chybí nebo může chybět, přidá peníze za vykázanou péči i nově zaregistrované klienty VZP. „V případě stomatologů půjde o navýšení úhrady výkonů o 10 %, u všeobecných praktických lékařů a pediatrů o navýšení hodnoty bodu o 0,10 Kč,“ vyjmenovává Jan Bodnár. „Bonifikace by měly lékaře motivovat také k nabírání nových pacientů. Nabízíme jim až 1300 korun za každého nově registrovaného pacienta do péče, výše částky je opět stanovena podle potřebnosti v dané lokalitě a podle naplnění dalších parametrů, jako např. zvýšení kapacity poskytovatele,“ dodává náměstek ředitele VZP.
VZP v programu PLUS nijak neomezuje, kolik nových pacientů lékař může přijmout. V praxi tak teoreticky může dojít k tomu, co se stalo v Mikulově, tedy že lékař měl registrovaných 5000 lidí, přitom některé praxe nemají ani polovinu tohoto počtu. „Toto se může stát už dnes a je jasné, že taková ordinace nemá tolik času na prevenci, ale zvládne vyřešit základní potíže pacientů,“ podotýká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Že by nárůst počtu takových ordinací dotace podnítila, to si nemyslí. „V tom programu jsou brzdy a dotace zohledňuje to, jak se o pacienty lékař dokáže starat a u kolika má provedené preventivní prohlídky. Pokud by pacienty nabral a prevenci nestíhal, finanční příspěvek by byl citelně nižší,“ doplňuje Petr Šonka.
Lékaři: Bonusy jsou dobrá cesta
Server Vitalia.cz oslovil praktické lékaře a zubaře s otázkou, zda nové změny v bonusech VZP mohou pro pacienty přinést pozitivní změnu. Jejich představitelé se shodli na tom, že ano.
„Předchozí verze tohoto programu zajistila stomatologa cca 600 tisícům pacientů VZP, což je tedy velká porce. Věříme v další úspěch – pacientů registrovaných je 82,4 % a spousta dalších je nespolupracujících nebo chodí za hotové,“ uvádí prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Za poslední čtyři roky se podle něj snížil počet pacientů bez zubaře asi na třetinu. Pomáhají tomu nové bonifikace a také letos zavedená agregovaná platba. Ta znamená, že zubař dostává od pojišťovny každý měsíc určitou částku na každého registrovaného člověka bez ohledu na to, zda dorazí do ordinace, či nikoliv.
„Bonus na otevření nové ordinace je pobídkou, která je krokem správným směrem,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů. „Jak moc dokáže situaci vyřešit, to v tuto chvíli nikdo z nás neumí říci. Je to první krok, první snaha a až třeba s ročním odstupem budeme moci vyhodnotit, jestli je to dostatečná pobídka, nebo je nutné ji lépe zacílit či částku navýšit. Pokud vím, tak pojišťovny mají ambici, že takto vznikne třeba 12 nebo 13 nových ordinací, takže určitě se od toho nedají očekávat jejich desítky nebo stovky,“ dodává Petr Šonka.
Vítáte, že VZP přispěje někomu na novou ordinaci?
Mezi pobídkami jsou i stavební parcely
VZP není první a jediná, kdo se snaží nalákat lékaře tam, kde chybějí. Aktivní jsou města a obce, kde lékaři chybějí, ale dotace poskytují také kraje. V minulosti mělo svůj dotační program na zřízení a udržení ordinací praktiků či zubařů také Ministerstvo zdravotnictví.
Podpora má podle Petra Šonky podobu například stipendií studentům lékařských fakult, které kraj poskytne výměnou za závazek, že si později otevře praxi v požadované obci. „Nově vznikajícím praxím hradí třeba prostory, nebo lékařům přispívají na zdravotní sestru, na provoz ordinace nebo nabízí pozemek, na kterém by si mohl mladý lékař, který přichází s rodinou, postavit rodinný dům,“ uvádí příklady předseda sdružení.
Třeba Karlovarský kraj pomohl 800 tisíci korunami Bochovu, jenž peníze využil na zařízení ordinace v novém místě. Znojmo některým specialistům nabízelo za nově otevřenou ambulanci až 1 milion korun. Podmínkou mimo jiné bylo ordinování nejméně po dobu 5 let. Jak informoval web Seznamzpravy.cz, zubaře se městu najít podařilo. Město Přerov v minulosti nabídlo dotaci 200 tisíc korun pro zubaře či praktika. V obci Zhoř na Jihlavsku potenciálnímu zájemci nabízeli parcelu na stavbu rodinného domu. Jenže když se jeden po čase ozval, obec ji už měla prodanou.
Sehnat dostatek lékařů potrvá roky
„To není tak, že by lékaři, kteří pracují v menších městech a na venkově, utíkali, ale pokud tam někdo z nich pracuje celý život a kvůli penzi nebo nemoci skončí, tak za něj není snadné najít mladého lékaře,“ popisuje Petr Šonka.
„Jak tomu zabránit, je otázkou. Je potřeba najít přístup, na němž se budou podílet všichni, kterých se to týká. To znamená organizátoři zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví, krajské úřady, zdravotní pojišťovny i naše profesní a odborné organizace. A samozřejmě také, aby byla nějaká pomoc měst a obcí,“ dodává s tím, že prvním krokem musí být shoda na lokalitách, kde je nedostupnost primární péče skutečně problém. V tom podle něj mohou mapy VZP pomoci.
„Je to komplexní problém a je dobře, že se řešení rýsuje. Určitě se ale nedá říci, že by se našlo během jednoho roku nebo dvou. To je problém, který bude trvat minimálně deset let a úplně se vyřeší ve chvíli, kdy budeme mít dostatek praktických lékařů v celé ČR,“ myslí si Petr Šonka.
ČLÁNKY DO MAILU