Univerzální preparát na všechny neduhy – to byl před pár lety jeden z častých požadavků zákazníků při návštěvě lékárny. Dnes jsme vzdělanější, řešíme prevenci, ptáme se, vyplývá z pokračování speciálu k 10. výročí serveru Vitalia.cz, v němž spolu s odborníky mapujeme vývoj a trendy oborů týkajících se zdraví, výživy a celkově životního stylu.
Je to trochu paradox elektronické doby, díky níž se dá během minuty „vygooglovat“ úplně všechno o konkrétní nemoci, ale informace z různých zdrojů se liší. A třeba právě proto vidí tisková mluvčí České lékárnické komory a lékárnice Michaela Bažantová budoucnost v tom, že každý budeme mít „svého“ lékárníka. Určitě to bude zdravější cesta než využívání e-shopů.
Dejte mi, prosím, něco na „všechno“
Pamatujete si na švédské kapky, multivitamíny nebo melasu? Všechny tyhle preparáty deklarovaly univerzální účinky. Tak třeba švédské kapky se mohly užívat na žaludek a žlučník, pročištění organismu, uklidnění podrážděné pokožky, obklady při bolestech svalů, dokonce i po bodnutí hmyzem.
„Vysloveným hitem byly kromě multivitamínových preparátů také přípravky ‚na klouby‘,“ vzpomíná Michaela Bažantová, o co jsme měli největší zájem. „Dá se říci, že zákazníci hledali komplexní řešení neduhů v jedné tabletě.“
Hojně jsme nakupovali také přípravky pro ženy v přechodu a muže s prostatickými potížemi.
Od hašení k prevenci
A do lékáren jsme chodili až v momentě, kdy vypukly problémy a potřebovali jsme je rychle vyřešit.
„V dnešní době cítíme odklon od přípravků ‚na všechno‘ k produktům na konkrétní potíže, od ‚hašení‘ problému k prevenci,“ shrnuje dnešní požadavky lékárnice. „Mnoho lidí užívá přírodní produkty z hlívy ústřičné, rakytníku či kolagen, aby předešli zdravotním komplikacím, a nečekají na ně. Posun od odstraňování neduhů k péči o zdraví je patrný.“
Velký boom zaznamenaly také úplné novinky, které se na pultech před deseti lety ještě neobjevovaly: třeba probiotika, dnes běžný doplněk léčby, který vám lékárník automaticky nabízí, když si vyzvedáváte lékařem předepsaná antibiotika. V kurzu je také hořčík v nejrůznějších podobách a přípravky z hlívy či jiných hub.
V čem se měníme
„Pravděpodobně jde o zvýšenou zdravotní gramotnost populace středního věku, která oproti historii vedle pozitivních vlivů vnímá i negativní vlivy léků i doplňků stravy,“ zamýšlí se Michaela Bažantová nad tím, proč jsme dnes více uvědomělí. „Mnoho nedostatků vitamínů a minerálů se lidé snaží řešit úpravou stravování a životosprávy obecně tak, jak jim to doporučují i lékárníci.“
Představte si jednoduchou situaci, která vás dovede do lékárny, třeba rýmu. Použijete Google a rázem jste zahlceni hesly: průběh rýmy, vodnatá rýma, bakteriální rýmy, kdy s rýmou k lékaři, rýma babské rady, žlutá rýma, kapičky ano, kapičky vyvolají závislost atd. atd…
„Informací například na internetu je mnoho, a často dokonce v přímém rozporu,“ říká Michaela Bažantová. „Možná lidé také více vnímají některá sdělení na internetu jako reklamní, přestože se tak na první pohled nejeví. Lékárník je pro ně hmatatelnější, reálnější a hlavně individuálnější poradce než internet.“
Co nakupujeme bez předpisu
Léky dostupné bez předpisu jsou v lékárnách evergreenem napříč lety a bude to tak i dál. Klasika jsou ty na bolest a nachlazení. Ale i tady se nám během let mění preference:
„Stále méně jsou žádané léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové a léky kombinované s touto účinnou látkou,“ říká Michaela Bažantová. Typickým příkladem je Acylpyrin, lék mnoha z nás v dětství, o kterém teď příliš slyšet není.
„Posun vnímáme i v oblasti léčivých přípravků na zažívací potíže, jako dyspepsie (různé trávicí obtíže, pozn. red.) – mezi léky dostupné bez předpisu se dostaly nové účinné látky, jejichž efektivita je větší, roste tedy i jejich obliba,” doplňuje lékárnice. A zároveň dodává, že i tady platí určitá omezení. Především odhadnout čas, kdy je třeba jít k lékaři a neřešit problém sami. I v tom je ostatně důležitá role lékárníka – ideálně toho, který vás zná.
Bylinky ne vždy bez rizika
Zřejmě v souvislosti s obecným zvýšeným povědomím o zdravém životním stylu žádáme v lékárnách také bylinky a různá přírodní řešení problémů nebo prevence. Jak ale upozorňuje Michaela Bažantová, není to vždycky tak, že „přírodní“ je lepší než „chemický“.
Jako příklad uvádí vrbové listy nebo nať tužebníku, které se dají použít na léčbu bolesti nebo teploty pro svůj obsah kyseliny salicylové.
„Jenže jsou v nich i jiné látky, které mohou škodit. A sama kyselina salicylová má mnoho nežádoucích účinků a také interakcí a kontraindikací. A právě chemie z ní vytvořila kyselinu acetylosalicylovou, která je mnohem bezpečnější, a upravila ji do formy tablety a odstranila škodlivé příměsi. Farmacie si tedy z přírody vzala to účinné a správné; a to neúčinné, nebo dokonce škodlivé z ní odstranila,“ vysvětluje Michaela Bažantová, proč i bylinky mají občas svá proti.
Můj praktik. A můj lékárník
Především ve městech můžeme navštěvovat spoustu lékáren, jednou zajít do nějaké v obchodním centru, do jiné třeba cestou ze školy s dítětem. Léky, doplňky stravy nebo vitamíny pak lze také nakupovat online. Anonymita se ale v oblasti zdraví nemusí vyplácet. Nastoupí tak vlastně jakési retro, kdy se nám vyplatí mít „rodinného lékárníka“?
„Přála bych pacientům, aby měli svého praktického lékárníka, tak jako dnes mají svého praktického lékaře. Stále jsem přesvědčena, že tato vize je pro jejich zdraví to nejlepší,“ shrnuje Michaela Bažantová, kam se asi vývoj v dalších letech posune. A proč se jako zákazník nevrhat ve velkém do online možností? „Někteří pacienti snadno podlehnou reklamě – na internetu, v televizi i v tisku. Ta je však téměř vždy nadnesená či neodpovídá realitě. Očekávání jedince po jejím shlédnutí či přečtení jsou vysoká a opravdu málokdy jsou splněna. V mnohých případech totiž přípravek, který si vybereme pouze na základě zjednodušené a veskrze pozitivní reklamy, není vhodný pro náš současný zdravotní stav či v souvislosti s jinými užívanými léky,“ uzavírá lékárnice.
Odborná spolupráce:
Mgr. Michaela Bažantová
Lékárnice, tisková mluvčí České lékárnické komory
ČLÁNKY DO MAILU