I když novou vyhlášku o názvosloví piv vyráběných a prodávaných v ČR všichni považují za krok správným směrem, nepostihuje ani tento nový právní předpis zcela situaci v dynamicky se vyvíjejícím pivovarském odvětví. Zhruba tak by se dala stručně charakterizovat pravidla, která by měla být v názvech piv uplatňována už za pár dní, od prosince letošního roku.
Je tomu tak do značné míry i proto, že zas tak „nová“ zmiňovaná vyhláška není. V praxi jde totiž o předpis, jehož základní podoba vznikala již před třemi lety. Skutečnost, že do naší legislativy proniká až nyní, je dána především diskusí o její finální podobě na půdě EU v rámci notifikace, která nebývá nejkratší, a nebyla ani v tomto případě.
Nová vyhláška „o pivu“
- 248/2018 Sb. Vyhláška o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí,
- nabývá účinnosti 1. prosince 2018,
- podle dosavadní vyhlášky lze ale potraviny vyrábět a uvádět na trh až do 1. prosince 2019 a tyto potraviny bude možné prodávat až do vyčerpání zásob,
- k nejdůležitějším změnám vyhlášky patří označování piva,
- odlišuje piva typu ležák vyrobené tzv. spodním kvašením od piv vyrobených metodou svrchního kvašení, ta se nově nazývají plná piva,
- další novinkou je označení piva silného, dříve šlo o piva speciální,
- pivo se sníženým obsahem alkoholu je nově pivem nízkoalkoholickým,
- nově zavádí název atypický pivní nápoj.
Nové názvy novým pivům nestačí
Postupující pokrok a uvádění nových typů nápojů na bázi piv na trh nejen u nás, ale možná v ještě větší míře ve světě i v Evropě, si každopádně vyžádají další úpravy v názvosloví. Naděje konzumentů piva na to, že proces názvosloví je novou vyhláškou na nějakou dobu ukončen, tak nebude mít dlouhého trvání.
Stávající podoba například vůbec nedefinuje celou skupinu „kyselých piv“, vyráběných ze zkvašené mladiny pomocí vinných kvasinek, tedy jakousi kombinaci piva a vína. V této souvislosti se nejčastěji hovoří o takzvaném sladovém vínu, avšak jen hovoří. Zejména v Itálii, ale třeba i v USA se nicméně produkce takových nápojů, často ještě ochucených ovocnými složkami, dynamicky rozvíjí, přičemž hlavními konzumenty jsou především spotřebitelé z řad mladé generace.
Tyto nápoje přitom nepostihuje ani nově zaváděný název „atypický pivní nápoj“, což má být „nápoj na bázi piva s modifikovaným podílem sladu nebo modifikovaným způsobem kvašení“.
Chcete desítku nebo dvanáctku? Zapomeňte
Každopádně ale vyhrálo nad u nás desítky let používaným označováním piv prostřednictvím jejich stupňovitosti názvosloví, které je postavené na slovním označování. To je přitom standardní i v zahraničí, kde konzumenti nápojů vědí, co si mají pod tím či kterým pojmem představit, a to, jestli pijí „desítku“, nebo „dvanáctku“, vůbec neřeší.
Lze tak říci, že se tuzemský pivní trh uvedenou nově pojatou kategorizací piv přiblížil pojetí, které je v označování piv ve světě „normální“. To mimo jiné v praxi znamená, že jako „ležák“ již nebudou označována svrchně kvašená piva, což některé pivovary činí, zřejmě především kvůli tomu, že „ležák“ je ve vnímání konzumentů vlastně „dvanáctka“, tedy silnější pivo s obecně dobou image.
Určitým zmatkům se ale konzumenti piva stejně nevyhnou. Nové označování piv (podle kterého například nebude svrchně kvašené pivo ležákem) sice bude platit od letošního prosince, vyhláška ale umožňuje používat současné názvy ještě jeden rok, mimo jiné do vypotřebování již vyrobených etiket. S označením „ležák“ se tak mohou spotřebitelé setkávat u obou typů kvašení.
Jak to bude dál
Tak či tak, na to, zda bude někdy v budoucnu názvosloví piv definitivní, spoléhat nelze. S tím, že se bude měnit i zmiňovaná vyhláška, počítá nakonec i její předkladatel, ministerstvo zemědělství. Záležet bude samozřejmě na vývoji trhu a nových typech nápojů, ale i podílu nově vznikajících pivovarských podniků, například minipivovarů.
Stávající podoba vyhlášky přitom spíše vyhovuje pivovarům velkým, už při jejím schvalování ale byla ve hře verze, která na vývoj na trhu reagovala pružněji – přes velké pivovary ale neprošla. Jenže i velké pivovary vaří stále častěji nové druhy piv a potřeba správně je rozlišovat se bude stále více týkat i jich.
Finální dělící linkou by tak nakonec měl být ani ne tak název, jako spíše způsob výroby piva. I proto, že od způsobu výroby se odvíjejí i finální vlastnosti nápoje. Ležák by tak měl být ležákem, i kdyby to byla „osmička“, „desítka“ nebo „dvanáctka“, protože podstatné by bylo, jak příslušný nápoj vzniká.
Galerie: Správný výčepní umí čochtana i mlíko
ČLÁNKY DO MAILU