Když jsem kdysi poslala email do firmy Grešík, že se mi nelíbí, že mají v čajích pesticidy, že jejich čaje kupujeme a zklamalo mě to - tak mi odepsali, že obsah pesticidů v jejich čajích je pod povoleným limitem. Tím to pro ně skončilo. Místo toho, aby se zajímali o to, jak to, že v daném testu byly i čaje bez pesticidů a udělali něco pro to, aby jim dodavatelé dodávali kvalitnější suroviny. Snaží se podle mého názoru jen vyhovět limitům a nikoli dodat zákazníkovi maximálně zdravý produkt zatížený co nejméně pesticidy, kontaminanty, plísněmi a jinými nežádoucími látkami. Od této firmy již čaje nekupujeme.
Nevím jak konkrétně právě u téhle firmy, ale u jiných je problém v tom, že s tím nemůžou nic dělat. Nic nevyrábí, jen nakoupí surovinu a tu zabalí. Množství škodlivých látek v té surovině nemají jak ovlivnit a navíc jim dodavatel rád vystaví nějaký certifikát o původu a složení. Jako na potvoru se nejvíce suroviny dováží z velmoci přírodní medicíny - z Číny. Lodí měsíc po moři.
Málokterá firma má odvahu reagovat stylem "dodavatel ibišku nás už dvakrát vypekl s obsahem pesticidů, takže hledáme nového a tak půl roku, možná dva roky, nebudeme tenhle konkrétní výrobek nabízet".
No a pokud máte obchod založený na tom, že mícháte různé čajové směsi, pak vám jeden jediný dodavatel dokáže těch produktů nabourat hned několil. A obzvláště u exotiky typu toho ibišku nebo goji je pak problém sehnat rychle vůbec nějakou náhradu. Tam se uzavírají smlouvy klidně na rok dopředu. Co je dostupné rychle nebývá kvalitní - to jsou právě zásilky, které někdo odmítl převzít kvůli nějakému problému s kvalitou. Takže když vám někdo nabídne výhodně 5 tun goji s tím, že to za dva dny může být v přístavu v Amsterodamu, tak to vážně kupovat nechcete. Pokud tedy nemáte právě akutní nedostatek goji a nehrozí vám, že vás v regálech nahradí konkurence. V takové situaci je to hodně o osobní odvaze. A to holt většina firem nedá a koupí.
Jinak u směsných čajů se dá v laboratoři zjistit původce. Výrobce tam běžně hraje stylem "v tomhle je 3x víc než smí být, takže když to smícháme s něčím čistým v poměru minimálně 1 ku 2, tak bude výsledek v normě". Když si někdo dá práci to jak popelka přebrat, tak dokáže zjistit v které konkrétní surovině byl ten nadlimit.
V případě těhle ovocných čajů by bylo zajímavé zjistit jejich složení a původ surovin. Co mám ve skříňce já je "směs sušeného ovoce ze zemí mimo EU". Ročnímu dítěti bych to nevařil.
A právě proto, že tento problém existuje, a výrobce se může ohánět (neplatným) certifikátem o kvalitě či dokonce bio kvalitě (přestože třeba i ví, že v produktu jsou pesticidy, viz např. firma Grešík) - tak BY MĚL NÉST ZODPOVĚDNOST ZA KVALITU KONCOVÝ VÝROBCE. Tj. výrobce by musel kontrolovat, zda jsou suroviny v pořádku.
Vidíte, Vy byste nedal "směs sušeného ovoce ze zemí mimo EU" ročnímu dítěti. To docela chápu. Smutné ale je, že dětský ovocný čaj "krteček", "malá čarodějnice" nebo BIO děstký čaj firmy babio byste mu nejspíš klidně dal... ale ouha, v testu dopadly nejhůř ze všech.