Kuchyňské papírové utěrky jsou na jedno použití, přitom na jejich výrobu je zapotřebí spousta energie i materiálu. Výrobci argumentují jejich větší hygieničností ve srovnání s látkovými hadříky. Spotřebitelský časopis dTest otestoval celkem osmnáct papírových utěrek v laboratoři a kromě jiného zjistil, že bakteriím se daří i na papíře.
Jak poznat tu nej utěrku
Nezávislý test spočíval ve zkoušce savosti, pevnosti, uvolňování papírových vláken a mikrobiální nezávadnosti kuchyňských papírových utěrek při kontaktu s potravinami.
„Papírové utěrky by měly být pevné, snadno se odtrhávat v místě perforace a být schopné dobře nasáknout tekutiny. Neměla by se z nich uvolňovat papírová vlákna. Papírové utěrky přicházejí do kontaktu s potravinami, měly by proto splňovat základní hygienické nároky,“ popisuje ideální vlastnosti Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Savost je nejdůležitější
U kuchyňských utěrek je nejdůležitější jejich savost. „V laboratoři jsme měřili, jak velká část role je potřeba na vsáknutí sto mililitrů vody. Utěrkám Billa/Clever se v této zkoušce vůbec nevedlo, na likvidaci jednoho deci vody bychom potřebovali skoro čtvrt role, což činí zhruba 1,60 Kč. Jednu deci vody přitom dokážou jiné utěrky vsáknout za dvacet haléřů,“ hodnotí výsledky zkoušky absorpčních schopností Hana Hoffmannová.
Na utěrkách z Billy nerostou bakterie
Teoreticky může v papírenském průmyslu dojít ke kontaminaci ze znečištěných strojů či vody nebo z recyklovaného materiálu. Spory bakterií přežívají i velmi nehostinné podmínky. Ve vlhkém a teplém prostředí, jako například v kuchyni, se mohou znovu aktivovat.
Jedinými utěrkami, na kterých po dvou dnech působení vlhka a tepla nevyrostla ani jedna kolonie bakterií, byly utěrky Billa/Clever. Nejrůznější chemikálie z kategorie optických zjasňovačů dovedou vylepšit nevábnou barvu recyklovaného papíru. Do recyklovaných utěrek se používají směsi nejrůznějších druhů papíru, které nelze kontrolovat.
Recyklované utěrky by neměly přijít do kontaktu s jídlem
Recyklovaný papír také často sestává například z kancelářského papíru, který se bělí. dTest zjišťoval, jestli se optické zjasňovače případně obsažené v utěrkách mohou uvolnit do jídla. U dvou utěrek z recyklovaného papíru laboratorní zkouška potvrdila přenos optických zjasňovačů do okolního prostředí, a to dm/Saugstark & Sicher Recycling a Tesco/Springforce.
Výroba i používání papírových utěrek představuje bezpochyby ekologickou zátěž. Použití recyklovaného papíru se jeví jako ohleduplnější varianta, takové utěrky by ale neměly přijít do kontaktu s jídlem. „V rámci předběžné opatrnosti vybírejte do kuchyně raději utěrky ze 100% celulózy. Je u nich menší riziko mikrobiálního znečištění i uvolňování chemikálií,“ doporučuje Hana Hoffmannová.
Praktické rady dTestu
Savost: Více vrstev papíru není zárukou lepší absorpční schopnosti utěrek – leckteré dvouvrstvé utěrky byly savější než ty třívrstvé.
Hygiena: Do kuchyně (pro kontakt s potravinami) jsou vhodnější utěrky ze 100% celulózy.
Ekologie: Obecně ohleduplnější k přírodě jsou recyklované utěrky, mohou ovšem uvolňovat chemické zjasňovače. Využijte je proto raději na hrubý úklid.
Likvidace odpadu: Použité utěrky nesplachujte do záchodu, protože se ve vodě nerozpustí. Patří do komunálního odpadu. Pokud jimi neutíráte chemikálie, můžete je dát na kompost. Utěrky s tukem a mastnotou lze spálit v kamnech.
K čemu lidé používají papírové utěrky?
Kuchyňské utěrky nacházejí uplatnění i mimo kuchyni. Redaktory časopisu dTest zajímalo, k čemu všemu lidé tyto utěrky používají. Do ankety na facebookové stránce dTestu se zapojilo 467 účastníků.
- 71 % kupuje kuchyňské role pravidelně
- 30 % lidí je využívá k vaření nebo pečení (osušení masa, odkapávání oleje)
- 26 % lidí je využívá při úklidu v kuchyni
- 13 % lidí využívá k očistě při stolování
- 11 % lidí je využívá k úklidu koupelny či bytu
- 10 % lidí je využívá k vysoušení rukou
- 4 % lidí je využívají k úklidu auta a garáže
- 2 % lidí je využívají k utírání nádobí nebo leštění oken
ČLÁNKY DO MAILU