Pane doktore, s touto snahou to ekononomicky oddůvodnit se dostávate trochu mimo realitu ekonomiky soukromého sektoru. Zkusím vysvětlit... Zaprvé je trochu (spíš dost) optimistické hledat ve všech manažerských rozhodnutích skutečnou logiku, zejména ve velkých firmách. Ve velmi mnoha případech se něco dělá vyloženě s ohledem na krátkodobý přínos v podobě úspory a na úvahy o dlouhodobější perspektivě se kašle (občas to i dává smysl, firma se může dostat do situace, že je prostě primární dočasně omezit náklady a třeba stabilizovat cashflow). Sem patří ta má předchozí poznámka o omezování "benefitů".
Zadruhé ale i když někdo uvažuje více a koncepčněji, tak zrovna s hodnocením očkování proti chřipce může celkový stav ekonomiky pěkně zamávat. Předpokládejme chvíli, že toto očkování perfektně funguje a nemocnost klesne. To ale bude pro firmu doopravdy přínosem jen v případě, že má dost zakázek a zaměstnance využije na 100%, pak je každá absence problém a minimálně zvyšuje tlak na lidi, spíš ale i náklady (proplácení přesčasů, případně i potřeba navyšovat stavy). Jenže pokud je na tom firma hůře, tak paradoxně může být vyšší absence i vítána - splnění zbývající produkce to neohrozí a zaměstnanec na nemocenské vyjde levněji, tak není třeba řešit propouštění a firma si zachová stav pro případ, že se situace zase zlepší. Koneckonců jsou známé i případy, kdy se neschopenky přímo falšovaly...
Vyvozovat proto z toho, zda víc firem s očkováním přestalo nebo naopak nepřestalo, něco o účinnosti očkování je zbožné přání, osobně si myslím, že (asi bohužel) v tomto případě na skutečných výsledcích ani moc nezáleží :-(