tak samozřejmě že se něco nestane každému druhému naočkovanému člověku asi,to by bylo neudržitelné. Ale přemýšlím nad tím, jaký je ve skutečnosti ten počet závažných reakcí. Ne to, co se hlásí, ale skutečný počet. Kdo by hlásil např. alergie, ekzémy, vysoký neutišitelný pláč apod? Paní Chodurové (snad jsem si to dobře zapamatovala) se u miminka objevily záškuby končetin den po očkování, které skončily těžkou epilepsií. Pan prof. Janda sám přiznává, že dochází i k trvalým vážným následkům po očkování- ale jak tedy se prokazuje, že to bylo po očkování, to mi není jasné. Když všechna úmrtí po očkování, epilepsie, postižení apod. se svedou na shodu náhod.
Ještě mi vadí spojení "odmítači očkování", jakoby to měl být někdo, kdo už roupama neví, co by a tak se rozhodne ohrožovat svoje dítě a mít problémy s lékaři a se školkou atd. Naprostá většina rodičů svoje dítě miluje a chce pro něho to nejlepší, je na tom snad něco divného? Lékaři by sice o problematice měli mít teoreticky víc informací, ale budto je nechtějí smysluplně předat veřejnosti nebo nemohou, jinak si to nedovedu vysvětlit.