Britský neurovědec David Nutt přišel s návrhem vyvinout syntetické náhražky alkoholu. Nutt, dříve vysoce postavený poradce místních úřadů pro zneužívání léků a drog, a jeho kolegové z londýnské Imperial College ve své argumentaci vypočítávají mnohé negativní důsledky pití alkoholu. Kdyby byla taková látka vynalezena dnes, tvrdí, její výroba by nikdy neprošla schvalovacím procesem (což lze naopak chápat i jako kritiku současných přemrštěných regulací).
David Nutt si nemyslí, že bychom místo alkoholu měli např. začít cvičit jógu nebo užívat halucinogeny. Navrhuje něco jiného.
Alkohol je „přírodní“, zatímco syntetika „umělá/chemická“
Vědec soudí, že popularita alkoholu prostě vyplývá z příslušné chemie lidského mozku, látka konzumentům něco přináší. Nejlepší by proto bylo vyvinout chemické náhražky, které by v mozku fungovaly stejně (tj. působily obdobně na systémy serotoninu, dopaminu a dalších neurotransmiterů), ideálně však bez negativních účinků. Výsledkem „pití“ by pak například nebyla kocovina ani poškození jater.
Přečtěte si: Podle Číňanů pomáhá Sprite proti kocovině
David Nutt navíc zdůrazňuje, že alkohol způsobuje i nepřímé katastrofy např. s ohledem na dopravní nehody. Nové látky by měly být navrženy tak, aby se jejich účinek dal v případě potřeby bleskově vypnout nějakým „protijedem“.
Léky místo alkoholu?
Z čeho že by takové náhražky alkoholu měly vycházet? Jako nadějná skupina léků, jejichž účinek se alkoholu relativně blíží, se nabízejí benzodiazepiny, např. Xanax nebo Valium (Diazepam). Tyto látky, a rovněž dříve používané barbituráty mění v mozku metabolismus GABA (gamaaminomáselná kyselina), podobně jako alkohol. Ostatně tyto medikamenty se někdy používají i proti abstinenčním příznakům při vysazení alkoholu. Tím není řečeno, že zrovna současné léky by byly ideálním řešením – asi spíše nebyly, viz dále – spíše je tím vymezena oblast, kde se zdá nadějné pátrat po látkách nových.
Otázka je, jaké ekonomické zájmy zde jsou ve hře. David Nutt připouští, že alkohol představuje samozřejmě velký byznys, pro výrobce, provozovatele náleven i pro stát kasírující spotřební daň. Své plány ale přirovnává k elektronickým cigaretám. Výrobci cigaret původně od tohoto trhu dávali ruce pryč, nyní zde však mnozí sami působí. Než ztratit zákazníka úplně, lépe mu prodávat náhražkový produkt, někteří lidé stejně cigarety klasické i elektronické kombinují. Možná by se to v případě alkoholu mohlo vyvinout podobně?
K tématu: Jaké kouření je bezpečné? Vodnice, slimka, nešlukovat?
Náhražky hospodu nenahradí
Co si o Nuttově plánu myslet? Jistě se najdou lidé, kteří budou zastávat názor, že alkohol je „přírodní“, zatímco syntetika „umělá/chemická“. S tím se nedá nic dělat, každá nová technologie od prvního zpracování pazourku nejspíš narážela na podobný odpor. Pak je tu logická námitka, že pivo či víno lidem chutná, konzumace je pro ně součástí určité kultury a nejde jim jen o alkohol. Pivo i víno představují součást gastronomie, s pivem navíc konzumujeme prospěšné chmelové látky, s vínem známý resveratrol. To je všechno pravda, znalcům vína prostě náhražky alkoholu určeny nejsou a restaurace nebudou ke zvěřině servírovat Diazepam.
Náhražky by ale určitě mohly být zajímavou alternativou pro ty z nás, kdo si přiznají, že jim o alkohol jde – a to ve chvíli, kdy se začne ukazovat, že pokračující přísun ethanolu požadovaným tempem již působí zdravotní či jiné nepříjemné komplikace. Není to záležitost typu buď-anebo. S kamarády by člověk zašel na pivo, doma před spaním by si ale vzal prášek. Nadsázka: Taktéž na výlet či dovolenou by bylo jistě praktičtější zabalit několik pilulek, než na zádech vláčet sud (dávný sen: „pivo v prášku“). Nové náhražky by nefungovaly jako nechvalně známý Antabus (disulfiram), nijak by nebránily pít alkoholické nápoje souběžně.
Na panáka do lékárny
Ačkoliv se tedy výhody náhražek alkoholu zdají být nesporné, přesto lze pochybovat o tom, že syntetická náhražka alkoholu bude brzy na pultech lékáren. Než je dnes nějaká nová látka povolena, trvá to pěkně dlouho – těžko dokázat, že něco nemá nějaké škodlivé či jiné vedlejší účinky. Nehledě k tomu, že po pravdě řečeno náhražka asi nebude neškodná; má-li fungovat podobně jako alkohol, nejspíš bude např. návyková – v principu jde jen o to, aby byla méně škodlivá než alkohol. Třeba výše zmíněné Valium je samo návykové a barbituráty ještě víc. I u těchto látek známe potíže při vysazení, potřebu zvyšování dávek a předávkování končící smrtí. Nestačí vzít nějakou stávající pilulku, je třeba dále si s chemickými vzorci hrát. David Nutt je ochoten experimentovat sám na sobě, potýká se ale s nedostatkem peněz, uvažuje třeba i crowdsourcingu.
Potenciálně se nicméně určitě jedná o obrovský trh. Lze si představit, že i kdyby zde nadšený zájem neprojevovali samotní konzumenti, byli by vystaveni nátlaku rodinných příslušníků. Možná tedy, že v e-shopech internetového podzemí či na drogové scéně nějaké nově vyvinuté „smart“ náhražky alkoholu brzy potkáme, ovšem se všemi riziky těchto prostředí, tedy vysokou cenou a/nebo nejistou kvalitou…
Čtěte dále: Jsem alkoholik, když piju každý den?
ČLÁNKY DO MAILU