Potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem se v různých zemích EU mohou lišit. Potvrdil to průzkum, který Ministerstvo zemědělství zadalo Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Už v únoru jsme vás o záměru tento test uskutečnit informovali. Tehdy ministerstvo na svém facebookovém profilu uvedlo: Chceme provést velké srovnání potravin v Česku, na Slovensku, Maďarsku, Rakousku a Německu. Získáme tak data, aby se jakostí potravin u nás a na Západě začala zabývat Evropská unie. A jak řekli, tak učinili.
Odborníkům z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) zadali průzkum, v němž se testovali výrobky z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska. Odborníci měli zjistit, jestli se pod stejným názvem a obalem prodávají výrobky s rozdílnými vlastnostmi, např. složením, množstvím složek nebo hmotností výrobku. Identický projekt se v České republice ještě neuskutečnil, podobný ale iniciovala před dvěma lety europoslankyně Olga Sehnalová a společnost Albert, a nedávno se podobný projekt uskutečnil na Slovensku. I tam se potvrdilo, že i ze Slováků dělají popelnici Evropy.
Chuť je individuální, ale rozdílné složení změříme
„Testy, které provedli odborníci z renomované VŠCHT, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující. Problém jsem už řešil na jednání zemí V4, v europarlamentu i na Radě ministrů zemědělství EU. A teď máme v rukou další jasný a ověřitelný důkaz,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Odborná komise vybrala celkem dvacet jedna výrobků prodávaných v různých zemích pod stejnou značkou. Testy odhalily, že z nich bylo třináct odlišných, pět mírně odlišných a tři byly stejné. Navíc ze všech testovaných vzorků mělo pět výrobků rozdílný objem při rozměrově stejném balení.
„Je téměř nemožné porovnat chuť potravin, protože ta je pro každého člověka individuální. Můžeme ale změřit množství jednotlivých složek. Zjistili jsme tak například, že Tulip Luncheon meat z Německa obsahuje vepřové maso, zatímco v tom českém je drůbeží separát. V německých rybích prstech Iglo najde spotřebitel víc masa, než když si je koupí v České republice. Srovnávali jsme i prací prostředky, tam vyšlo, že ve stejně velkých baleních je rozdílné množství přípravku. A například Persil z Německa a Rakouska obsahuje více aktivních látek než ten, který pochází z českých, maďarských nebo slovenských obchodů,“ uvedl ministr Jurečka.
Galerie: Test: Stejné výrobky na Slovensku a v Rakousku mají jiné složení
Ve stejném obalu by měl být výrobek identického obsahu
Není možné jednoznačně určit, že se v některé ze zemí prodávají výrazně kvalitnější potraviny. Rozdílné složení výrobků může být ovlivněno chuťovými preferencemi spotřebitelů v konkrétním regionu nebo dostupností místních surovin. Mnohdy je rozdílné složení uvedeno v údajích na potravině, přestože obal výrobku se jinak marketingově neliší. „Málokdo má čas pročítat veškeré údaje na potravinách a pamatovat si, jaké jsou uváděny na stejných potravinách v jiných zemích. Zákazník, a to kdekoliv v Evropské unii, si často vybere značku, kterou už zná a důvěřuje jí. Podle mě má právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu. To je, o co nám teď jde,“ řekl Marian Jurečka.
Zdroj: TZ MZe
ČLÁNKY DO MAILU