Rostoucí prostupnost světa a s ní spojené šíření nepůvodních tradic a rituálů se mimo jiné projevuje také v zemědělství a potravinářství. Ilustrativním příkladem toho jsou dýně, jejichž podíl v u nás pěstované zelenině rok od roku stoupá a roste také využití dýní k potravinářským účelům.
Ale i k nepotravinářským, což je zvláště viditelné právě v současné době, s blížícím se anglosaským lidovým svátkem (31. října) Halloweenem. Už v předstihu také proběhly na některých místech v naší zemi různé typy „dýňobraní“, další tuzemské halloweeny se připravují. Dýně jsou tak aktuálně vidět nejen v kuchyních.
V ČR se pěstuje sto druhů dýní
Stejně jako jiné druhy zeleniny postihla letos i dýně nepřízeň počasí, takže plody někde dozrály do menší velikosti. I tak ale tvoří dýně stále vyšší podíl ve spektru pěstované zeleniny u nás, a to jak u profesionálních zelinářů, tak na zahrádkách, přičemž dýně lze pěstovat i doma na balkóně.
Dýně je totiž celkem nenáročná rostlina, kterou lze pěstovat i v našich klimatických podmínkách, a navíc má stovky variant, z nichž mnohé se hodí i do našich podmínek.
Galerie: Dýně – desítky druhů do kuchyně, pro zdraví i na okrasu
I když se lze při vyhledávání pojmu „dýně“ setkat především s odrůdou hokkaido, pěstuje se i u nás průmyslově více než dvacet druhů dýní. Pokud bychom ale do počtu druhů započítali i vlastní maloprodukci na zahrádkách, dostaneme se na počet i více než stovky pěstovaných odrůd.
Dýně má univerzální využití v kuchyni
Rostoucí obliba dýně spočívá mimo jiné v jejím univerzálním využití v kuchyni a také v rostoucím podílu spotřebitelů odmítajících, nebo výrazně omezujících konzumaci masa a produktů živočišné produkce. Dýně lze kromě toho poměrně dlouho a bez problémů skladovat, a to zhruba půl roku. Vlastní produkce ze zahrádek sklizená na podzim tak vydrží až do jara. Více o správném uskladnění dýní zjistíte v článku Dýně zraje jako víno. Když ji dobře skladujete.
Přestože z dýní lze připravit množství hlavních pokrmů, salátů i moučníků, je zřejmě nejkonzumovanějším pokrmem dýňová polévka, s níž se lze dnes běžně setkat i v nabídce tuzemských restaurací.
Dýňová polévka má mnoho variant
Klasická dýňová polévka se přitom konzumuje za studena – především proto, že je častou součástí jídelníčků obyvatel zemí ležících v oblasti tropů nebo subtropů, kde ve své studené formě představuje kromě potravy také možnost občerstvení.
U nás se ale v souladu s tradicí, že polévka má být teplá, podává většinou hned po uvaření. V zásadě je to velmi praktické jídlo, jehož příprava nezabere moc času a které má množství variant, z nichž si vyberou jak vegetariáni, tak „všežravci“.
Následující recept přibližuje formu téměř vegetariánskou, narušenou jen použitím smetany:
Recept na dýňovou polévku se smetanou
Suroviny k přípravě:
- litr zeleninového vývaru,
- 500 g dýně (bez semínek),
- 1 cibule,
- 1 větší brambora,
- kelímek smetany,
- 1 lžíce oleje.
Nakrájenou cibuli osmažíme na oleji, přidáme nakrájenou dýni a brambory a celou směs osmažíme. Následně zalijeme zeleninovým vývarem, povaříme 20 až 30 minut, necháme vychladnout a vše rozmixujeme. Rozmixovanou směs opět přivedeme k varu, přidáme smetanu a dochutíme. A to je vše.
Kdo dává přednost variantě bez smetany, může tak také učinit, ale „není to ono“. Jinak lze ale smetanu nahradit mlékem, stejně tak lze polévku na talíři dozdobit parmezánem, dýňovými semínky nebo jen pažitkou. Do směsi lze před rozmixováním přidat citronovou šťávu, pomerančovou kůru, zázvor nebo česnek, místo oleje na smažení lze použít máslo. Dobrou chuť!
Galerie: Kolik druhů dýní poznáte?
ČLÁNKY DO MAILU