Obtíže ve čtení při dobrém intelektu – dyslexie, obdobně obtíže v psaní – dysortografie, nešikovnost – dyspraxie jsou dnes již problémy známé a respektované. Ve školním věku k nim přihlíží i patřičná ministerská vyhláška o individuální klasifikaci žáků. Mezi problémy typu „dys…“patří i jiné. Žel v „klasifikaci“ mezilidských vztahů zohledňovány nebývají. Jedním z nich je dystymie.
Méně známé „dys…“
Jde o trvalou afektivní poruchu – rozladu. Obvykle balancuje na pomezí deprese. Pokud bychom postiženého přirovnali k autu, má dystymie vliv srovnatelný se špatně zataženou ruční brzdou. Postižený je zvýšeně citlivý na nezdary a obtížněji se s nimi vyrovnává než ostatní lidé.
Dystymie
- chronická, dlouhodobá subdepresivní či lehčí depresivní nálada (rozlada) neurotického (nepsychotického) rázu
Zdroj: Slovnik-cizich-slov.abz.cz
Bývá zasmušilý, pohroužený do sebe, nemluva, velmi sebekritický, ale i kritický pesimista. Nesnáší riziko – předem mu je jasné, že „to špatně dopadne“. Chybí mu spontánnost, schopnost improvizace. Neumí prožívat radostné chvíle, nedokáže se odreagovat. Výkonnost je nižší, vzpomeňme na již zmíněnou ruční brzdu.
Přes onu v zásadě nízkou výkonnost jde obvykle o úspěšné pracovníky. Zaměstnání ale věnují všechny síly a na nic jiného jim nezbývá čas. Vrátí se z práce domů, a kdyby si lehli a spali, bylo by to dobré. Jenže oni sednou a dívají se do ztracena. Lépe řečeno sednou k PC nebo k televizi a příliš nevnímají.
Přečtěte si: Syndrom vyhoření je nemoc seriózních pracovníků
S dystymií je život chmurný, neradostný
Sex, ale ani jiné příjemnosti dystymiky nelákají. „Životní“ únava je značná a zvýšená je i unavitelnost při zvládání běžných úkolů. Navenek je takový člověk stále podrážděný. Problémy se obvykle objeví často v době zralého věku. Mohou se objevit i dřív, v mládí, v adolescenci. V druhém případě je jejich prognóza horší.
Celkově jde o chmurný postoj k životu, subjektivní generalizace smůly a značná podrážděnost. Může s tím souviset i tzv. přepíjení chmurných pocitů. Výskyt v populaci není rozhodně zanedbatelný – kolem pěti procent. Výrazně častější je zastoupení mužů.
O nízkém sebevědomí takto postižených není sporu. Méně nápadná, ale přesto existující je tzv. sociální nakažlivost. Po pár (desítkách) let života s takovým protějškem možná bude i vaše nálada a potažmo i sebevědomí ve psí.
Čtěte dále: Blbá nálada. Kde se vzala a jak se šíří
Ďáblovo desatero
Sus Atkinsonová v knize Jak zdolat skálu jménem deprese (Praha, Albatros 2005) uvádí tragikomickou pohádku o ďáblovi, který svým podřízeným zadal úkol uvrhnout svět ve zmatek. Dále pak „zasít strach, obavy, hněv a sklíčenost v Jerusalemě, Judeji a ve všech koutech světa…“ Jeden z ďáblových služebníků jménem Vina vyrazil do Ohia a začal vyučovat následujících deset přikázání:
- Nikdy nesmíte udělat chybu.
- Musíte se rozčilovat, když se něco nepovede.
- Musíte obviňovat své blízké i sebe.
- Nikdy nesmíte milovat, ani odpouštět, ani přijímat sám sebe.
- Vždycky musíte očekávat, že věci budou jiné, než jsou.
- Musíte hledat lásku a schválení všech pro vše, co děláte.
- Nesmíte čelit životním těžkostem, pamatujte, že se nesmíte změnit, protože by vás dostihla vaše minulost.
- Musíte se do nekonečna zabývat vším, co se vám stane.
- Musíte pasivně čekat, až k vám přijde štěstí.
- Pro své štěstí se musíte spoléhat především na jiné.
Nutno dodat, že takto lze vyučovat nejen vinu, strach, sklíčenost, ale i „sebevědomí nula“. Postup je úspěšný a vhodný i pro samouky. Dystymici patří mezi premianty.
Neměj se rád
C. M. Steiner popsal „úsporný balíček“ životního scénáře bez spontánních projevů lásky a zájmu. Balíčky jsou iracionální myšlenkové vzorce dystymika. Patří mezi ně zásady:
- Neprojevuj ani neposkytuj náklonnost ani pozornost (zájem), byť je chceš projevit.
- Neříkej si o náklonnost ani pozornost (zájem), byť jejich projevy potřebuješ.
- Nepřijímej náklonnost ani pozornost (zájem), i když je chceš.
- Neodmítej náklonnost ani pozornost (zájem), i když je nechceš.
- Neměj se rád. Neposkytuj náklonnost ani pozornost (zájem, péči) sám sobě.
Aplikací tohoto balíčku „od ježibaby“ eventuálně v rámci gender spravedlnosti od „zlého černokněžníka“ dojdete k dalším závěrům. Kupříkladu:
- Změna je vždy směrem k horšímu. Budoucí problémy budou ještě horší než ty, se kterými se potýkáte dnes a nyní. Nezvládnete to.
- Nejste tak chytří jako ostatní lidé. Ti na vás vždycky vyzrají a uchystají úspěšnou léčku. Prostě na ně nemáte.
- Nemáte dost potřebných informací o tom, co může být využito proti vám. Lidé mocnější než vy, což jsou vlastně všichni kolem, vědí, kde máte slabá místa snad ještě lépe než vy samotní.
- Cokoliv řeknete či uděláte, nejen může, ale s jistotou bude použito proti vám.
- Nemáte šanci něco změnit. Nakonec budete ještě rádi, pokud si situaci nezhoršíte.
Stačí přijmout za své několik z těchto zásad a situace se skutečně stane neřešitelnou. Dospělý člověk je degradován do pozice závislého, úzkostného dítěte. „Ježibababa“ i „černokněžník“ jsou všechno jiné, jen ne vděční, chápaví a milosrdní. Od dystymie vedou své oběti k depresi.
Přečtěte si: Pesimismus se nedá nabiflovat
Co s tím?
„Ptej se, co druzí svým chováním sledují, ale začínej u sebe,“ radí antický filosof. Moudrému dávnému rabínovi je připisován výrok: „Všechno je jinak!“ Oba citáty nabízejí v daných souvislostech přijatelný návod k zachování psychické kondice. Bez ohledu na nepsané zvyklosti či manipulaci z okolí jednejme právě naopak, než radí výše zmíněné katastrofické balíčky.
P.S.: Jsem psycholog a nemám zájem podřezávat si profesní židli. Budou-li lidé řešit své psychické problémy výlučně léky, psychologům bude ouvej. Leč přesto svým klientům radím: Máte-li depresi – a o dystymii to platí též – užívejte antidepresiva. Ne že by se tím vyřešily vaše problémy. Tyto pilulky lze přirovnat k bagru, který srovná pozemek natolik, že na něm lze začít stavět. Eventuálně i vysadit libosad. To vše za pomoci psychoterapie.
ČLÁNKY DO MAILU