Statisíce lidí narazí od Nového roku na problém. Kdo vám vypíše eNeschopenku?

eNeschopenka je podle lékařů polotovar

Elektronickou neschopenku zavádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od začátku příštího roku. Systém však dosud nefunguje a nebylo možné jej v praxi vyzkoušet, a to ani nyní, krátce před plánovaným spuštěním. Od ledna 2020 tedy podle lékařů hrozí řada problémů.

Tzv. elektronickou neschopenku také provázejí určité paradoxy. Například i přes převedení neschopenky do elektronické formy počítá nový systém s povinným tiskem jedné její části, a to na velký papír formátu A4. Lékař v rámci tzv. elektronizace do něj bude ručně psát propisovací tužkou návštěvy příštích kontrol, případně změny v době vycházek, razítkovat apod. Ty samé údaje pak bude muset vyplňovat také elektronicky.

Jak systém funguje: lékař vyplní elektronickou neschopenku tak, že se přihlásí do aplikace ČSSZ s pomocí elektronického certifikátu. Po vyplnění informací o stavu pacienta odešle neschopenku na „sociálku“. Tím ale administrativa nekončí. Lékař musí vytisknout poslední stranu neschopenky a ručně do ní bude vypisovat údaje například o příští kontrole či změně vycházek, stejné údaje ale musí odesílat také elektronicky. Neschopenku lékař vyplní jak elektronicky, tak ručně. Po skončení neschopenky má tiskopis zůstat založený v kartě pacienta. „V době, kdy řada lékařů vede plně elektronickou dokumentaci, je to úsměvné,“ komentují praktici.

Formulář by měl podle zástupců ČSSZ sloužit pacientovi například při prokázání se případným kontrolám. „Podle nás je to zbytečné. Hlavním smyslem elektronizace bylo snížit administrativní zátěž, což tento model nesplňuje. Kontrola, která navštíví nemocného, přece ví, že je v pracovní neschopnosti – jinak by za ním nešla – tak k čemu by měla chtít vidět ještě papírový doklad?“ ptá se doc. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Zvykli jsme si, že neschopenky vypisují vždy praktici. Ale nemá to tak být

Za minulý rok vystavili praktičtí lékaři přibližně 1 800 000 neschopenek. Sami odhadují, že vypisováním dokladů tak strávili až 90 000 hodin. Jenže podle zákona má neschopenku vystavit ten lékař, který zjistil u daného pacienta pracovní neschopnost, a dále vést neschopenku ten lékař, který pacienta pro dané onemocnění léčí, určuje termíny kontrol a podobně. Tedy tzv. ošetřující lékař. A to nemusí být, a ani není, vždy praktik. Tato povinnost se vztahuje na lékaře všech odborností, ať se jedná o ambulantního specialistu, lékaře v nemocnici atd. Výjimku představují pouze lékaři z pohotovosti a záchranné služby.

„Podle zákona by břemeno této administrativní zátěže v podobě vypsání a vedení neschopenky měl nést vždy ošetřující lékař, který o pacienta pečuje. Tím, že jsme dosud psali neschopenky za specialisty, jsme v podstatě porušovali zákon. Pacienti tak navíc trávili zbytečný čas na cestách mezi ordinacemi specialistů, kteří je léčili, a praktiků, jež jim vypisovali neschopenky,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Praktici tak dosud běžně suplovali práci zubních lékařů, ortopedů, chirurgů, onkologů či urologů. „Nyní chceme dát vše do pořádku a vyplňovat neschopenky pouze pacientům, které sami léčíme,“ uvádí doc. Býma.

„Bojujeme o to, abychom měli čas na své pacienty. A projekt eNeschopenek, který měl původně administrativu snižovat, dopadl úplně jinak. Lékař je tady pro pacienta, a ne pro administrativu. A kdo nejenom nesnižuje, ale dokonce přidává administrativní zátěž lékařům, ohrožuje zdraví pacientů,“ říká praktický lékař Cyril Mucha, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Praktici upozorňují, že papírování jim zabere až 50 % času.

Marná snaha o změnu

Praktičtí lékaři na problémy s vystavováním neschopenek a nově s nedotaženými eNeschopenkami dlouhodobě upozorňují. Původní návrh, který prosazovali, počítal s plnou elektronizací. Pacient by formou SMS dostal kód, který by mu umožnil přihlásit se do aplikace, a svoji neschopenku tak mít kdykoli k dispozici, a též takto informovat svého zaměstnavatele.

Lékaři navíc očekávali, že se s novým systémem zbaví také potvrzování trvání dočasné pracovní neschopnosti neboli lístku na peníze, který považují za překonaný. „Nerozumím tomu, proč bychom se administrativního nešvaru v podobě lístku na peníze nemohli zbavit. Dokud nezadám do systému, že neschopenka skončila, je logické, že stále trvá. Původní smysl, který lístek na peníze měl, se s elektronizací vytrácí,“ doplňuje MUDr. Šonka. Návrh praktických lékařů u ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) neprošel.

V souvislosti s elektronizací upozorňují lékaři na další problém, který historicky přetrvává – čas, který lékaři věnují vypisování neschopenek, nikdo neplatí. To by mělo být úkolem MPSV, které lékařům ukládá povinnost neschopenky vyplňovat. Ministerstvo se však k placení této činnosti staví negativně. Pokud lékaři ale neschopenku nevypíší, hrozí jim vysoká pokuta.

V dopise z letošního listopadu, jehož znění má redakce k dispozici, určeném Milanu Kubkovi, prezidentu České lékařské komory, prof. Štěpánu Svačinovi, předsedovi ČLS JEP, a již zmíněnému Petru Šonkovi, píše Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí, k výhradám lékařů: „K otázce úhrad za tuto službu jsem vedla další jednání s panem premiérem a shodli jsme se na tom, že od 1. ledna 2020 nedojde k rozšíření administrativních činností ošetřujících lékařů. Elektronická výměna informací naopak umožní automaticky načítat většinu údajů z databází ČSSZ a činnosti lékařů se zjednoduší.“

Od ledna čekáme zmatek v ordinacích, říkají praktici

O tom, že si mají nechat vypsat neschopenku u specialisty, který je ošetřil, se lidé dozví minimálně z plakátů v čekárně svého praktického lékaře. Stejně tak by měli i všichni lékaři-specialisté vědět, že se jich tato povinnost týká, jak potvrdil předseda lékařské společnosti Štěpán Svačina. Nejde ostatně o nic nového, zákon platí již řadu let. Časté argumenty, že nemají příslušný tiskopis, nebo že to v životě nedělali, jsou liché.

„Pacient se zlomenu nohou má dostat neschopenku na chirurgii a chirurg ji má vést tak dlouho, dokud pacienta nevyléčí, dokud neskončí jeho léčba,“ uvádí konkrétní příklad Petr Šonka.

Lékaři jsou si vědomi toho, že změna, kdy praktici budou trvat na dodržování zákonných postupů při vystavování neschopenek, může přinést zmatky v ordinacích praktických lékařů i specialistů. „Věříme ale, že situace se postupně zklidní,“ říká dr. Šonka. Ve výsledku by ideálně lékaři neměli dělat zbytečnou práci a pacienti zbytečně běhat od lékaře k lékaři jen kvůli administrativním úkonům.

Pacient nemá být rukojmím

Co dělat, pokud vás specialista pošle pro neschopenku k praktikovi a ten vám ji – v souladu se zákonem  – odmítne vystavit? Jedna z možností je vydat se zpět k ošetřujícímu lékaři. Praktici mají k tomu účelu pro své pacienty připraven pro specialisty dopis s jednoduchým vysvětlením tohoto postupu a žádostí o vystavení neschopenky.

Ale je tu ještě varianta, kdy alespoň zde může nový systém eNeschopenek lidem pomoci. Nemusíte se trmácet zpět do ordinace odborného lékaře, ale telefonicky jej požádat o zaslání elektronické neschopenky (a nic se nemění na dosavadní praxi, že neschopenka může být vystavena až tři dny zpětně). Papír, který je bohužel stále povinný, pak lze vyzvednou třeba při další kontrole.

„Pokud by náhodou nastala situace, kdy ošetřující lékař i poté odmítne neschopenku vystavit, nezbude nám, než pacienty posílat na Českou správu sociálního zabezpečení, která to může řešit,“ popisuje krajní situaci Roman Houska, člen výboru Sdružení praktických lékařů.

Lékaři současnému stavu eNeschopenek kromě zátěže zbytečného papírování a absence testování před spuštěním vyčítají i další dílčí záležitosti, například nemožnost vystornovat již vypsanou neschopenku. Nejde přitom o nijak vzácný požadavek pacientů, kteří se třeba se zaměstnavatelem dohodnou na čerpání dovolené či jiném řešení. Výhodou eNeschopenky naopak bude, že ji pacient již nebude muset doručit fyzicky svému zaměstnavateli; ten ji obdrží elektronicky.

Vzhledem k dané situaci je podle lékařů řešením zopakovat postup, kdy před časem ministerstvo zdravotnictví těsně před spuštěním elektronických receptů umožnilo alternativu, tedy jakýsi roční odklad, kdy byly souběžně možné obě varianty. Jak tomu bude s eNeschopenkami, nyní závisí na MPSV.