Online prodejce potravin Rohlík.cz spustil koncem září novou funkci. Mezi nakupujícími se těší čím dál větší oblibě. „Lidé už nemusí detailně zkoumat etikety u jednotlivých produktů. Na Rohlíku si už zvykli na to, že uvidí vše přehledně a s vysvětlením, zda éčko může mít nežádoucí účinky či nikoliv,“ říká Rostislav Brzobohatý, ředitel marketingu Rohlík.cz.
Kvalita potravin s důrazem na zdraví je velkým požadavkem zákazníků na Rohlíku, a to zejména u žen. Podle interního výzkumu se škodlivým éčkům vyhýbá 66 % všech pravidelných zákaznic a nutriční hodnoty sleduje 70 % z nich. Většina lidí se tak rychle naučila používat funkci „semafor na éčka“, která je vytvořena společně s občanským sdružením FÉR potravina.
„Éčka“ jsou nevhodná i neškodná
Přídatné látky neboli také tzv. éčka nemusí nutně znamenat nic špatného, tento omyl je snad již mezi spotřebiteli překonán. „Mnohé z nich jsou přírodní látky a k obavám není důvod,“ upozorňuje dietoložka Karolína Hlavatá, která v článku Proč jsou „éčka“ strašák? vysvětluje, že není třeba obávat se všech „éček“ a na co si dát při výběru potravin opravdu pozor.
Galerie: To je skandál: banán obsahuje 75 % vody a éčka
Dělení potravin podle éček na Rohlíku je přehledně graficky znázorněno – zelená znamená „v pohodě“, oranžová „zbystři“ a červená „raději ne“. Zákazník může jednoduše zobrazit „éčkové skóre“ všech produktů v dané kategorii současně, což mu usnadní výběr. „Při výběru nového zboží si navyklo používat náš semafor přes 30 procent zákazníků. Stálí zákazníci kupují často své oblíbené zboží, u které složení již znají nebo ho neřeší,“ přibližuje Rostislav Brzobohatý.
„Použití přídatných látek při výrobě potravin je velmi důkladně regulováno platnými právními předpisy a lze použít pouze ty, které byly pro použití v potravinách EU těmito předpisy schváleny. Nicméně i tak mohou některá z aditiv u citlivějších jedinců, malých dětí, seniorů či případně specificky nemocných vyvolat nežádoucí zdravotní obtíže. Proto ne všechna jsou povolena pro všechny typy potravin anebo mají pro různé skupiny potravin různá maximální množství pro použití,“ objasňuje Hana Střítecká, ředitelka a odborný garant občanského sdružení FÉR Potravina.
Na která „éčka“ si dát pozor?
Podle Hany Střítecké například na ta, která se musí označovat jako alergeny: „Patří sem například siřičitany (E221 – E228), které mohou způsobovat bolesti hlavy či zažívací obtíže. Jako alergen bývá označován i lecitin (E322), ovšem pouze v případě, je-li vyroben ze sóji. Lecitin samotný je jinak pro lidské tělo prospěšný, pozor by si na toto ´éčko´ tedy měli dát pouze lidé alergičtí na sóju.“
Co jsou éčka
- Občas se nesprávně zaměňuje význam písmene „E“ za zkratku pro emulgátory. Písmeno „E“ je však zkratka pro „Evropu“, jelikož označení tímto písmenem a číselným kódem je stanoveno evropskou legislativou.
- Jde o kód pro jednotlivá potravinářská aditiva, tzn. přídatné látky, které lze použít do potravin za účelem prodloužení trvanlivosti nebo získání určitých vlastností výrobků (konzistence, vzhled, chuť, vůně).
- Mezi aditiva patří potravinářská barviva, sladidla, konzervanty, antioxidanty, kypřící látky, stabilizátory, zahušťovadla, želírující látky, modifikované škroby, emulgátory, tavicí soli, okyselovadla, pěnotvorné látky a odpěňovače, nosiče, rozpouštědla, protispékavé látky, lešticí látky, balicí plyny, propelanty, zvlhčující látky, plnidla, zpevňující látky, sekvestranty, látky zlepšující mouku.
Některá aditiva jsou spojována s přesnými nežádoucími účinky, které pak ale musí být na obalu výslovně uvedeny, upozorňuje odbornice: „Jedná se o azo barviva, jimiž jsou žluť SY (E110), chinolinová žluť SY (E104), červeň allura (E129), tartrazin (E102) či ponceau 4R (E124).“ Při jejich použití ve výrobku však na obalu musí být uvedeno: „Mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“.
Dalším příkladem jsou umělá sladidla, u nichž musí být uvedeno, že mohou mít projímavé účinky. Sem patří například sacharin (E954). U aspartamu (E951) pak musí být uvedeno, že je zdrojem fenylalaninu, který je neustále zkoumán a přehodnocován, zda skutečně nemůže mít nějaké závažnější nežádoucí účinky.
Problematickými aditivy jsou také stabilizátory a konzervanty, zde zejména kyselina sorbová (E200 – 203) a kyselina benzoová (E210–219) a jejich soli a dusitany (E250). Velmi diskutovanou, byť v přírodě vyskytující se látkou, jsou barviva karmíny – košenila (E120), kyselina glutamová (E620) a její soli, tzv. glutamáty (E621– 625).
Problematická aditiva jsou dále podle Hany Střítecké éčka s kódem 3 až 6: „Přičemž šestkám bychom se v rámci předběžné opatrnosti měli raději opravdu vyhýbat,“ říká odbornice.
E250 – dusitan sodný: obsahuje ho většina uzenin
Když se vrátíme k zákazníkům Rohlíku, semafor na éčka používají zejména při výběru šunek. Dále pak u párků, oplatek, sušenek, čokolády, salámů, zmrzlin a u slaných pochutin.
Éčkem, které nakupující zajímá ze všech nejvíce, je dusitan sodný s kódem E250. Podle marketingového ředitele je to patrně z důvodu, že se toto éčko vyskytuje téměř ve všech uzeninách. Sdružení FÉR potravina udělilo dusitanu sodnému druhé nejvyšší skóre škodlivosti 5. „Dusitany dodávají potravinám uzenou chuť, umožňují vzdorovat a působit vůči bakteriím Clostridium botulinum, slouží jako stabilizátory barvy, prodlužují životnost výrobků a zabraňují oxidaci tuků. Výrobci uvádějí, že je velmi těžké dusitany nahradit, protože neexistuje látka, která by měla podobné vlastnosti a zároveň výrazně neovlivnila požadovanou chuť výrobku,“ uvádí FÉR potravina v charakteristice aditiva a přibližuje také některé jeho nežádoucí účinky: „Dusitany obsažené v masných výrobcích mohou vést ke vzniku malého množství silně karcinogenních nitrosloučenin. Tyto sloučeniny vznikají zejména za vysokých teplot, např. při smažení slaniny. K podobné chemické reakci může dojít i v žaludku.“ Tento konzervant byl zařazen do skupin éček: nebezpečné, nevhodné pro děti a alergen.
Zákazníci Rohlíku si dále si dávají pozor na éčka E952 , E150d nebo E211. Složení potravin pak má vliv na jejich rozhodování při nákupu. Největší změny nákupních návyků lze vypozorovat u limonád a energetických drinků. „Pokud v této kategorii měly některé produkty významné množství červených éček, prodeje klesly až o devět procent za poslední měsíc,“ uvedl Rostislav Brzobohatý.
Naopak u zdravějších potravin byl v některých kategoriích nárůst prodeje až o deset procent. To se týká zejména kvalitních šunek. „Velice nás to těší, protože jedním z cílů Rohlíku je změnit v České republice nákupní návyky. A zároveň je to také tlak na dodavatele a jasný signál, že lidé čím dál více řeší složení potravin,“ dodal Brzobohatý.
Galerie: Nejhorší potraviny roku 2017
ČLÁNKY DO MAILU