I když jsou doporučované údaje o vhodném množství tekutin v poslední době zpochybňovány, člověk pít potřebuje, víc nebo míň. Nechme tedy tentokrát stranou množství. Co pít? Obyčejná voda je fajn, ale dost lidí a zejména dětí dává přednost sladkým nápojům. Přitom stále více nápojů, které jsou určeny i těm nejmenším, obsahuje nezdravé konzervanty, barviva a umělá sladidla, která například u dětí mohou způsobovat hyperaktivitu, alergie a ekzémy.
Testovali jsme: Dětská pitíčka: pod matoucími názvy se prodává zatraceně oslazená voda
Složení nápoje ovlivňuje i způsob jeho balení. Například „Tetra Paky“ umožňují díky použitým technologiím produkovat nápoje bez konzervantů. Údaje o složení jsou povinně uváděny na obalech výrobků, začtěte se do nich, pokud vás zajímá, co vy nebo vaše děti pijete.
Podívejte se na podrobnosti: KATALOG: Emulgátory – není éčko jako éčko
Éčka jsou všude, ne vždy je to špatně
Potravinářská aditiva, tedy přídatné látky, které většina lidí zná spíše pod pojmem éčka, jsou přítomna ve většině potravin a nápojů. Pod označením éčka se ale neskrývají jen konzervanty, emulgátory a barviva, ale také vitaminy a antioxidanty. Proto se s éčky setkáváme v potravinách a nápojích tak často. Éčka se do potravin přidávají kvůli vylepšení nebo zachování trvanlivosti, chuti či vzhledu.
Přes všudypřítomnost éček v potravinách se některým z nich dá celkem jednoduše vyhnout. Stačí číst pozorně informace na obalu. Začít byste určitě měli s konzervanty, které představují jednu z největších skupin éček. Najdete je v číselné řadě počínaje E 200 (kyselina sorbová – neškodná) až po E 285 (tetraboritan sodný), doporučují odborníci ze www.bezkonzervantu.cz, kde si také můžete vyhledat informace o vlivu konkrétních aditiv na lidský organismus.
Strašáci mezi éčky
Skupina, které byste se naopak měli vyvarovat, jsou azobarviva začínající řadou E 100. U těchto látek existuje podezření, že vyvolávají dětskou hyperaktivitu a podle nařízení Evropského parlamentu budou v budoucnu muset všichni výrobci uvést na obal upozornění „Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“.
Největším strašákem z této skupiny je azobarvivo brilantní modř (E 133), které pekařským a cukrářským výrobkům, ale i nealkoholickým nápojům dodává krásnou nafialovělou barvu. Krom toho, že může způsobit hyperaktivitu, je podezřelé i z karcinogenních účinků.
Přečtěte si: Škodlivá éčka neexistují, tvrdí potravináři
Bez povšimnutí byste neměli nechat ani skupinu náhradních sladidel. Ty se sice běžně dávají do light nápojů, aby se snížila jejich energetická hodnota, u některých však existuje vážné podezření z nežádoucích účinků na organismus. Černou ovcí v této rodině je sacharin (E 954) a aspartam (E 951). Obě dvě najdete ve žvýkačkách, cukrovinkách nebo nápojích, a zatímco sacharin je podezřelý z karcinogenních účinků, aspartam má v repertoáru i negativní vliv na funkci mozku, bolesti hlavy nebo žaludeční problémy.
Zdravotní problémy vás potrápí i kyselina fosforečná (E 338) ze skupiny potravinářských kyselin začínající řadou E 300. Tuto nejlevnější a zároveň nejsilnější kyselinu najdete například ve všech kolových nápojích. Nebezpečí tohoto éčka spočívá ve skutečnosti, že vyšší dávky v potravinách zabraňují ukládání vápníku v kostech a působí tak částečné odvápnění. Kyselina fosforečná je podezřelá také z narušování zubní skloviny.
Hledejte a nechte v regálu:
Zdroj a další informace: tiskové materiály www.bezkonzervantu.cz