I do Česka dorazil trend používání elektrokoloběžek a s ním také zvyšující se počet nehod a úrazů spojených s jízdou na tomto dopravním prostředku. Projížďka totiž může skončit bolestivě, nebo i fatálně.
Co se dozvíte v článku
Nejčastější je rozbitá hlava
„Úrazů na elektrokoloběžkách začalo přibývat před dvěma lety a trend jejich počtu je narůstající. Časté jsou od jara do podzimu a dominantním obdobím pro ně je léto a prázdniny. Přesnou statistiku si nevedeme, ale určitě ošetříme desítky zraněných za sezónu,“ říká Milan Krtička, přednosta Kliniky úrazové chirurgie Fakultní nemocnice (FN) Brno. „Nejčastěji se setkáváme s poraněním hlavy. Může to být otřes mozku, ale třeba i krvácení do něj. Dále jsou to zlomeniny klíčních kostí, zápěstí a odřeniny v podstatě celého těla,“ popisuje lékař. Mezi posledními pacienty na úrazové chirurgii byl muž středního věku se zlomeninami obou zápěstí. „Je po úspěšné operaci,“ dodává Milan Krtička.
„Elektrokoloběžky jsou stále populárnější a četnější, stejně jako úrazy z nich,“ potvrzuje primář Traumatologické kliniky FN Olomouc Radim Vinter. „Setkáváme se s podobnými poraněními jako po pádu kola nebo koně. Tedy se zlomeninami horních (obvykle předloktí, klíční kost) i dolních končetin (kotníky). Občas s poraněními obličeje, otřesy mozku nebo zlomeninami nosu, pokud si pacient nestihne dát při pádu obranným instinktem před obličej ruce,“ doplňuje specialista z olomoucké FN.
Některé úrazy jsou banální, jiné vyžadují týdny i měsíce léčby. „I běžná zlomenina nosné končetiny omezuje pacienta tři až čtyři měsíce,“ podotýká primář Radim Vinter. Léčený se musí naučit například chodit o berlích, o prázdninách nejspíš přijde o dovolenou a po ortopedické, případně chirurgické léčbě jej čeká ještě přinejmenším rehabilitace.
Devět lidí už jízda stála život
Pokud má řidič elektrokoloběžky smůlu, může si z nehody odnést i doživotní potíže. „Je-li třeba krvácení do mozku většího rázu, mohou mít trvalé následky podobu poruchy psychiky, chování a v důsledku poranění mozkové tkáně může dojít i ochrnutí,“ vyjmenovává přednosta Milan Krtička.
Ve výjimečných případech jízda může končit i fatálně. Mezi léty 2017 až 2022 zemřelo podle informací Centra dopravního výzkumu (CDV) sedm lidí na elektrokoloběžkách. „Z toho v roce 2022 to byly 4 případy usmrcených,“ podotýká pracovník CDV Lukáš Kadula. Za letošních sedm měsíců přišli o život zatím nejméně další dva jezdci na elektrokoloběžkách.
V neděli 18. června zemřel při dopravní nehodě u Vrbové Lhoty na Nymbursku pětatřicetiletý muž. Okolnosti nehody stále policisté vyšetřují, vše ale nasvědčuje tomu, že muž nezvládl koloběžku a při pádu se smrtelně poranil na hlavě. Přilbu neměl, uvádí aplikace Dopravní nehody v ČR vytvořená CDV na podkladě dat od policie.
Další smrtelný úraz se stal 14. července v Liberci. Řidič auta si všiml v protisměru koloběžkáře, kterému se za jízdy náhle otočila řídítka. „Muž z elektrokoloběžky spadl na silnici a doslova udělal několik kotrmelců,“ uvádí tisková zpráva policie. Třiačtyřicetiletý muž utrpěl poranění hlavy a druhý den zemřel v nemocnici. I on jel bez přilby.
Elektrokoloběžky dohánějí elektrokola
Od ledna do konce července letošního roku se stalo celkem 165 nehod s účastí elektrokoloběžek. Zraněno při nich bylo 135 jezdců, z toho dva smrtelně a osm těžce.
Co do počtu nehod či zraněných elektrokoloběžky dohánějí elektrokola, protože za stejné období policisté zaevidovali 181 nehod elektrokol, při kterých 2 cyklisté zemřeli a 159 se jich zranilo, z toho 18 těžce.
Podle Lukáše Kaduly z CDV se statistiky nehod na elektrokoloběžkách a elektrokolech podobají jen v absolutních počtech, jinak jsou rozdílné. „Zatímco nehody s účastí cyklistů na elektrokolech tvořily osmiprocentní podíl na všech nehodách s účastí cyklistů na jízdních kolech, na elektrokoloběžkách tento podíl činil 65 procent na všech nehodách s účastí cyklistů na koloběžkách,“ upozorňuje Lukáš Kadula. Rozdíly jsou také, nepřekvapivě, ve věku zraněných. Zatímco u elektrokoloběžek se jedná o ty mladší, u elektrokol je to naopak.
Počet všech nehod na kolech se podle dat České asociace pojišťoven (ČAP) pohybuje každý rok okolo 3800. U koloběžek ale za posledních pět let vzrostl desetkrát. Navíc, zatímco v případě cyklistů tvoří elektronehody asi 13 % všech nehod na kolech, počet nehod na elektrokoloběžkách je více než dvojnásobný oproti těm na běžných koloběžkách, uvádí ČAP v březnové tiskové zprávě.
Kdo nejčastěji bourá
Na elektrokoloběžkách bourají zejména dospělí, a to spíše mladšího věku. Důvody jsou nasnadě: Jsou těmi, kdo je nejvíce používá.
„Úrazy jsou spíše u mladších lidí nebo pacientů ve středním věku. Děti jsou plastičtější a senioři tuto relativní novinku moc nepoužívají. Nebo si dávají více pozor a nepadají,“ přemítá primář traumatologie Radim Vinter. „Nejčastěji ošetřujeme pacienty od adolescentního věku, tedy 15+, do třiceti až čtyřiceti let,“ podotýká přednosta Kliniky úrazové chirurgie FN Brno Milan Krtička.
Podle dat CDV se 24 procenty podílejí na úrazech jezdci do 24 let, 15 procent zraněných připadá na elektrokoloběžkáře ve věku nad 55 let. „U všech nehod se zraněním řidičů elektrokoloběžek byli v 72 procentech zastoupeni muži, ve 28 procentech pak ženy. Ve statistikách evidujeme také 10 lehce zraněných dětí do 14 let věku, sedm z nich nepoužilo přilbu, přestože do 18 let je povinná,“ upřesňuje Lukáš Kadula.
Zajímavé rozdíly mezi elektrokoloběžkami a elektrokoly zachycuje graf Centra dopravního výzkumu (CDV). Zatímco u elektrokoloběžek se nejčastěji zraní mladší lidé, u elektrokol ošetřují zdravotníci zejména ty starší. Podíl zraněných ve věku do 24 let tvoří u elektrokoloběžek 24 %, zatímco u elektrokol 4 %. Podíl zraněných ve věku 55 a více let tvoří u elektrokoloběžek 15 %, zatímco u elektrokol 64 %.
Kde se nejčastěji bourá
Podle dat CDV je letos evidováno nejvíce zraněných na elektrokoloběžkách v krajích Zlínském (24 nehod), Jihomoravském (21 nehod) a Jihočeském (18 nehod).
V hlavním městě bylo za dosavadních sedm měsíců letošního roku evidováno pět lehce zraněných. Je to číslo na první pohled překvapivé, neboť Praha je poměrně hustě pokrytá sdílenými elektrokoloběžkami, jež si lze načas zapůjčit. A turisté na nich jsou nezřídka vidět i v historickém centru, využívaném zejména chodci a pokrytém dlažebními kostkami. Vysvětlením může být to, že část lehce zraněných po nehodě nepřivolalo policisty, událost se proto nepropsala do statistik.
Podle lékařů jsou přitom mezi ošetřenými často ti, kteří si koloběžku jen zapůjčí. „Ti, kteří si koloběžku koupí, ji, předpokládám, častěji používají a znají její zrádnosti. Těm, kteří si ji půjčí jako nástroj rychlého a energeticky úsporného přemístění v rámci města, hrozí riziko vyšší,“ podotýká traumatolog Radim Vinter. „Neznají ani koloběžku (brzdy), ani trasu (nerovnosti, koleje), ani své reakce v případě náhlých problémů (nešikovnost, obezita, pomalé reakce při návratu z restaurace),“ dodává lékař.
„Sdílená mobilita s sebou přináší zvýšená rizika,“ potvrzuje Radka Osterová, jež je krajskou koordinátorkou BESIP pro Pardubický kraj. „Řidič může být zcela nezkušený a nemusí odhadnout možné rizikové situace, sílu stroje a celkově zvolit vhodný způsob jízdy,“ upozorňuje.
Galerie: Jak se (ne)chovat na elektrokoloběžce
V čem spočívají rizika sdílení
Pokud si zájemce elektrokoloběžku jen vypůjčuje, často na ni není dobře vybaven. „Jezdec nemá ochrannou přilbu nebo třeba vhodné, tedy sportovně laděné oblečení s reflexními prvky či pevnou obuv,“ vyjmenovává Radka Osterová. „Důležité je také důsledně kontrolovat, zda je zapůjčovaný stroj v dobrém technickém stavu, a pečlivě vybrat místo, kde zapůjčenou elektrokoloběžku odstavím,“ radí pracovnice BESIP.
Častým problémem sdílené elektromobility je i užívání této služby pod vlivem alkoholu či jiných drog. „Uživatelé se snaží ušetřit peníze za taxi službu a neuvědomují si, že ohrožují zdraví své i ostatních lidí,“ podotýká odbornice na bezpečnost silničního provozu.
Nulová tolerance alkoholu při řízení se přitom vztahuje také na jízdu na elektrokoloběžce. Jenže jezdci na to nedbají. Letošní průběžné statistiky ukazují alarmující skutečnost, že pokud byl viníkem nehody jezdec na elektrokoloběžce, ve 45 procentech případů byl pod vlivem alkoholu. „Většinou se zjištěnou hodnotou nad 1,5 promile,“ podotýká Lukáš Kadula.
Proč ke zraněním dochází
Při nehodách se zraněním je často viníkem řidič koloběžky. Statistiky také ukazují, že většina nehod elektrokoloběžek se obejde bez účasti dalších účastníků silničního provozu, tedy třeba aut, chodců nebo cyklistů. „Pokud se zaměříme na nehody se zraněními, tak v 81 procentech byl viníkem řidič elektrokoloběžky a v 71 procentech se jednalo o havárii, tzn. nehodu pouze s účastí elektrokoloběžky,“ potvrzuje Lukáš Kadula z CDV.
Data CDV také ukazuje, že k 86 procentům nehod na elektrokoloběžkách došlo v obcích, v 67 procentech na místních komunikacích. Ve 30 procentech se stala nehoda v noci a 79 procent zraněných nepoužilo cyklistickou přilbu.
Jezdci bourají především proto, že nezvládnou jízdu či ovládání elektrokoloběžky. „K nejčastějším příčinám patřil nesprávný způsob jízdy (nejčastěji nezvládnutí řízení), nepřiměřená rychlost a nevěnování se řízení,“ upřesňuje Lukáš Kadula z CDV.
„Úrazy, které ošetřujeme, vznikají nejčastěji nezvládnutím řízení,“ potvrzuje primář traumatologie Radim Vinter. Vysvětluje, že osa otáčení u elektrokoloběžky je kolmá k zemi pod řídítky a těžiště těla je jen několik centimetrů za nimi, takže i malá výchylka nebo pokus řídit jednou rukou či bez držení řídítek se ihned projeví na jízdě. Při poměrně velké rychlosti (zhruba 20 až 25 km/h = 5,5 m/s) pak jezdci na reakci, která by odvrátila pád, zbývá tak krátký čas, že ji nestihne.
„Těžiště těla se dostane před těžiště koloběžky a osu otáčení a tělo směřuje jinam než koloběžka. Dále platí, že lidé podvědomě spíše brzdí a snaží se zastavit místo toho, aby běželi v původním směru a pustili koloběžku,“ popisuje lékař a jako příklad nejefektivnějšího způsobu, jak nespadnout, uvádí ty, kteří jezdí na skateboardech. „Pokud jim nevyjde trik, nechají skate letět a běží v původním směru jízdy,“ podotýká lékař.
„Ti, kteří na elektrokoloběžkách jezdí, často neodhadnou rychlost, kterou ten stroj vyvine. Problémem je také velikost koleček, která jsou relativně malá, takže stačí drobná nerovnost, do které kolečko zapadne, a při rychlosti, kterou jedete, kinetická energie tělo vymrští a řidič samozřejmě spadne,“ dodává přednosta Milan Krtička.
Sezóna nehod na elektrokoloběžkách letos začala v dubnu. Podrobné statistiky jsou k dispozici ale jen za letošní rok, protože policisté začali v detailu rozlišovat jízdní kola a koloběžky s elektropohonem či bez něj až od ledna 2023.
Někteří jezdci podle policistů do provozu vyjíždí s neschválenými vozidly nebo elektrokoloběžkami přesahujícími výkon a rychlost dané legislativou. Tedy do 25 km/h a méně než 1 kW. „Mezi další zásadní nebezpečné situace patří jízda ve dvou. Už vůbec v tandemu dítě + rodič. Dále nepředvídatelnost chování jezdců či jízda pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek,“ podotýká Zuzana Pidrmanová z odboru prevence Policejního prezídia ČR.
Elektrokoloběžky často využívají děti, ačkoliv v provozních podmínkách těch sdílených bývá uveden věkový limit 18 let. „Ale nejen děti, i dospělí si mnohdy neuvědomují, co jsou vlastně v provozu na elektrokoloběžce zač. Jaká se na ně vztahují pravidla a zásady bezpečné jízdy. To, bohužel, platí mnohdy i u běžných koloběžek,“ říká metodička dopravní výchovy Markéta Novotná z Týmu silniční bezpečnosti.
Jezdíte na elektrokoloběžce?
Jak předcházet zraněním
K zásadám, které pomáhají předejít pádům a jejich následkům, patří dobrá výbava, znalost vlastností jízdy, stroje a případně i trasy. Také dobrý technický stav elektrokoloběžky a dodržování předpisů a doporučení.
Podle všech oslovených je např. klíčové, aby i dospělí jezdci nosili přilby. U dětí jsou v ČR povinné. „Při pádu se jedná o stěžejní ochrannou pomůcku, která může cyklistovi zachránit život. Možné je užít přilbu cyklistickou, nebo speciální freestylové přilby, které navíc chrání i zátylek při pádu vzad. Další typy přileb určené pro jízdu na mopedu může cyklista samozřejmě také využít,“ uvádí Radka Osterová z BESIP. Pád v 25kilometrové rychlosti bez přilby policisté a preventisté přirovnávají k pádu střemhlav z 2,5metrové výšky.
Maléru může zabránit také ochrana zraku brýlemi a využít lze také nepovinné chrániče na kolena a lokty. „Je však důležité myslet na to, aby dobře seděly. V opačném případě by mohly jezdce omezovat v hybnosti, což není pro jízdu příliš komfortní,“ upozorňuje Radka Osterová.
Od věci také není si jízdu na elektrokoloběžce před vyjetím do ulic předem zkusit na nějaké větší ploše. Třeba parkovišti. Jezdec se tak v klidu může seznámit se specifiky jízdy. Kdo je zná, dokáže nesnáze v terénu předvídat či na ně lépe reagovat.
Podívejte se video BESIP k bezpečné jízdě na elektrokoloběžce:
ČLÁNKY DO MAILU