Každý pohyb těla, od zvednutí nohy až po pohyb prstů, zahrnuje komplexní komunikaci mezi centrálním nervovým systémem, nervy a svaly. Pokud chceme provést jakýkoliv pohyb, motorické (pohybové) nervy vysílají elektrické signály do svalů. Elektromyografie (EMG) může detekovat problémy s motorickými nervy, svaly nebo komunikací mezi nimi.
Co je to EMG vyšetření?
Tato metoda je jednou z forem elektrodiagnostického testování. Lékař ho může doporučit pacientovi v případě, že si stěžuje například na svalovou slabost, brnění, mimovolné záškuby nebo necitlivost. V závislosti na situaci ho lze provést ambulantně nebo jako součást pobytu v nemocnici. Elektromyografie může pomoci diagnostikovat zranění nebo onemocnění, postihující motorické nervy a svaly a určit jejich umístění i rozsah. Lze ji také samozřejmě využít k vyloučení těchto problémů. K lepšímu pochopení fungování EMG testu je dobré vědět, jak pracují svaly lidského těla. Motorické neurony přenášejí elektrické signály z mozku do svalů a způsobují jejich kontrakci. Jak stimulace svalů, tak i kontrakce mají za následek elektrickou aktivitu, která se zvyšuje současně s tím, čím intenzivněji sval pracuje.
EMG: co můžete očekávat?
Mnoho pacientů si klade otázku, jak probíhá EMG vyšetření a má z něj obavy. Je pravda, že nemusí být úplně příjemné, ale rozhodně nejde o bolestivou nebo nebezpečnou proceduru. Toto vyšetření zahrnuje obvykle dvě základní elektrodiagnostické metody: stimulační a jehlovou.
Při první z nich jsou pacientovi na tělo nalepeny povrchové snímací elektrody a přiložením stimulační elektrody dochází ke stimulaci příslušného nervu pomocí malého elektrického impulzu, což vyvolá záškuby. Získaná informace vypovídá o zachování kontinuity nervu a rychlosti vedení nervovými vlákny. Někteří lidé mohou stimulaci subjektivně pociťovat jako nepříjemný vjem.
U druhé metody se jehly s elektrodou zavedou přes kůži do svalu a elektrická aktivita zachycená těmito elektrodami je pak zobrazena na monitoru ve formě vln, používá se rovněž audio zesilovač, aby bylo možné aktivitu i slyšet. Pacient během vyšetření svaly uvolňuje a používá určitým způsobem, například zvedáním nebo ohýbáním končetin.
Charakteristika vlny na monitoru poskytuje lékaři informace o tom, zda se ve svalech vyskytuje abnormální elektrická aktivita anebo je vše v pořádku. Po zaznamenání dostatku dat z jednoho svalu se stejný proces se opakuje v dalším svalu, dokud není vyšetření kompletní. Trvání EMG vyšetření závisí na tom, kolik svalů je nutné otestovat, většinou však nepřekročí 90 minut.
Elektromyografie je bezpečná
Elektromyografie nepředstavuje žádná velká rizika pro pacienta. Zavedení jehly s elektrodou může způsobit mírnou bolest nebo pocit nepohodlí, který obvykle skončí po vytažení jehly ze svalu. Mohou se objevit drobné modřiny v místě, kde byla umístěna, u některých lidí se vyskytuje také mírná bolest nebo zvýšená citlivost svalů, která není nijak závažná. Všechny tyto projevy jsou běžné a vymizí během několika dnů.
Pokud by se však objevila silná bolest, otoky, zarudnutí v místě vpichu nebo horečka, je třeba se obrátit na lékaře. Obvykle není nutná žádná speciální příprava na toto vyšetření, je však vhodné se v den testu vyhnout používání pleťových krémů a vod. Pokud užíváte léky na ředění krve, informujte o tom lékaře. Stejně tak je třeba mu sdělit, že máte implantovaný kardiostimulátor nebo defibrilátor.
Zdroje:
Mayo Clinic: Tests & Procedures Electromyography (EMG)
My Cleveland Clinic: EMG (Electromyography)
Hopkins Medicine: Electromyography (EMG)
MedLine Plus: Electromyography (EMG) and Nerve Conduction Studies
WikiSKripta: Elektromyografie