V čem se liší encefalitida a borelióza a jak je poznat

Klíšťat je v přírodě stále víc. Už zdaleka nejsou hrozbou jen ve vysoké trávě či lesním porostu, člověk na ně může narazit v podstatě kdekoli. „Je pomýlené myslet si, že když žiji ve městě, tak se mě borelióza s encefalitidou netýkají. Jak uvádí zpráva ministerstva zdravotnictví, v posledních letech se nakažená klíšťata vyskytují například i v Ostravě a okrajových částech Prahy,“ upozorňuje Aneta Medonosová z laboratoří Synlab v materiálu, který toto diagnostické pracoviště k tématu zpracovalo.

V každém případě je podle odbornice scestné se domnívat, že když na těle najdeme klíště, automaticky to znamená, že je s námi zle. Ani to, že už je přisáté, nutně neznačí, že člověka nakazí. Když klíště na kůži najdete, je nejprve nutné ho co nejšetrnější cestou odstranit, a to co možná nejdříve. K tomuto účelu se hodí pinzeta nebo některý ze speciálních nástrojů, které jsou běžně k dostání v lékárnách. Na klíště nikdy nesahejte holýma rukama a místo kousnutí důkladně vydezinfikujte.

• 
• 
• 

Dalších 13 fotografií

Obě nemoci „od klíšťat“ zpočátku připomínají chřipku

K přenosu viru klíšťové encefalitidy na člověka může dojít již po dvou hodinách po přisátí. Lymská borelióza (lymeská borrelióza) je pomalejší, pro přenos této bakterie na člověka je potřebná významně delší doba sání infikovaného klíštěte, a to až dvacet čtyři hodin nebo déle. Podobný rozdíl je i u nástupu samotných příznaků. U virové encefalitidy je to v řádu dvou až pěti dní, u bakteriální boreliózy mohou problémy nastoupit klidně až po čtyřech týdnech od nakažení.

První příznaky infekce klíšťovou encefalitidou připomínají chřipku. Nakažený člověk se cítí unaveně, má horečky doprovázené bolestmi hlavy a svalů. S tímto stavem si většinou rychle poradí imunitní systém a nákaza po několika dnech přejde do klidového období.

Naproti tomu stojí borelióza, jejíž zákeřnost tkví ve velice individuálním průběhu. Často se u ní potkáváme s kožními projevy. V první fázi po nakažení se v místě kousnutí může objevit charakteristická červená skvrna o průměru pěti centimetrů i více s centrálním vyblednutím. „Ta se ale nemusí objevit u každého, stejně jako jiné prvotní příznaky, které podobně jako u encefalitidy připomínají chřipku,“ popisuje odbornice.

Autor: Se souhlasem Synlab

Druhá vlna udeří s větší razancí

Druhá vlna u klíšťové encefalitidy nastupuje několik dnů až týdnů po odeznění prvních příznaků (obvykle 1–20 dnů). V tu dobu už virus napadl nervový systém a mozkovou tkáň, takže postižený cítí velmi silnou bolest hlavy. Běžná je též světloplachost. Vrací se i chřipkové příznaky, ale tentokrát výrazně silnější, než tomu bylo v první fázi. Nakažený má velmi prudké horečky a zvrací.

Druhá fáze lymské boreliózy přichází až několik měsíců po vymizení prvotních příznaků. Kromě bolestí hlavy jsou pro ni typické akutní záněty svalů a kloubů. „Častěji u dětí se může objevit i takzvaný boreliový lymfocytom, tedy nachový uzlík na některé z koncových částí těla, obvykle na ušním boltci, špičce nosu, bradavce nebo šourku,“ podotýká dr. Medonosová.

U encefalitidy hrozí i smrt

Obě nemoci mohou pacientům způsobit trvalé následky. „U encefalitidy může chronické problémy zanechat už druhá vlna, což se děje zhruba u čtvrtiny nakažených. Ti poté trpí permanentní bolestí hlavy, depresemi, mají pomalé reakce nebo výkyvy nálad. Mohou se objevit poruchy rovnováhy, třes a obrny končetin různého stupně,“ upozorňuje odbornice.

V extrémních a velmi ojedinělých případech postiženému hrozí ochrnutí dýchacích svalů a následná smrt.

Borelióza dokáže napadnout celý nervový systém

Lymská borelióza se dokáže skrýt před imunitním systémem člověka. Proto o sobě nemusí dát po odeznění druhé fáze vědět celé měsíce a klidně i roky. U některých postižených nemusí pozdní chronická fáze nastat vůbec. Pokud se ale projeví, nemoc zpravidla napadá kůži, nervový systém i klouby.

Kožní forma pozdní boreliózy se nazývá chronická atrofická akrodermatitida. Projevuje se modročerveným zbarvením kůže na okrajových částech končetin. Kůže je velice tenká a jemná, snadno se poruší. Bez léčby může akrodermatitida přetrvat i desetiletí. V této fázi může nastat i neuroborelióza, při které bakterie napadají celý nervový systém člověka. Nemoc následně negativně ovlivňuje celý motorický i senzorický aparát.

O lymské artritidě pak hovoříme v případě, že nemoc napadne klouby, které nejdříve výrazně bolí a poté i otečou. Nejčastěji se tak děje u kloubu kolenního.

Proti encefalitidě lze očkovat

Doporučeným způsobem prevence klíšťové encefalitidy je očkování a následně pravidelné přeočkovávání, které by se mělo provádět zhruba jednou za pět let. „Některým jedincům ale protilátky po očkování setrvají déle, což je dané věkem a funkčností jejich imunitního systému. V tomto případě by bylo podání vakcíny zbytečné, a navíc by mohlo tělo zatížit,“ varuje Aneta Medonosová.

Ani po promeškaném přeočkování není potřeba zoufat, obvykle postačuje imunitní odpověď posílit jednou dávkou vakcíny a není nutné opakovat celé očkovací schéma o třech dávkách. Před plánovaným přeočkováním je ale vždy vhodné zajít si na vyšetření hladiny protilátek z krve. O to lze za poplatek požádat například v odběrových pracovištích Synlab nebo u praktického lékaře. 

Boreliózu odhalí jedině test

Očkování na lymskou boreliózu zatím neexistuje, proto je nezbytné svůj stav po kousnutí bedlivě sledovat, a to i v případě, kdy jste očkovaní proti encefalitidě. I pokud se nedostaví typické příznaky, boreliózu dokáže odhalit laboratorní test, který při podezření na nemoc předepíše praktický lékař, nebo si na něj můžete zajít na některé z odběrových pracovišť například Synlabu.

Výsledky vyšetření je nicméně nutné vždy konzultovat se svým lékařem, který zhodnotí také celkovou anamnézu a klinický nález. „Je ale třeba myslet na to, že protilátky na boreliózu se v těle začnou tvořit až po třech až šesti týdnech po nakažení. V případě neprůkazných testů při podezření na boreliózu je tedy vhodné vyšetření po nějaké době opakovat,“ uzavírá Aneta Medonosová. Pokud se nemoc potvrdí, je v prvních dvou vlnách dobře léčitelná antibiotiky.

Odborná spolupráce:

RNDr. Aneta Medonosová

Vedoucí laboratoře Synlab v Ledči. Od loňského roku zastává funkci odborného garanta molekulární biologie a jako atestovaný mikrobiolog se podílí také na práci oddělení bakteriologie.