Endometrióza je onemocnění, při kterém děložní sliznice (endometrium) roste i mimo děložní dutinu. „Může být na vaječnících, na vejcovodech, na močovém měchýři, na střevu, na pobřišnici nebo v děloze. Vzácně může být i mimo pánev – na játrech, v plicní tkáni, ve stěně břišní. Byla v podstatě popsána na všech orgánech nebo tkáních těla s výjimkou sleziny,“ popisuje gynekoložka Hana Hrušková z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN v Praze.
Co se dozvíte v článku
Bolí i sex, ženy mohou krvácet z pupku
Bolest v podbřišku ženu sužuje dlouhodobě, často už od prvních menstruačních cyklů. Je trvalá, ale při menstruaci a také často i při fyzické námaze se ještě zhoršuje.
„Později se k bolesti v podbřišku přidává bolest při pohlavním styku, při močení, při tlaku na stolici. Někdy se endometrióza může projevovat i krvácením z konečníku nebo příměsí krve v moči v období menstruace. Ženy, které mají endometriózu uloženou ve stěně břišní, trápí v době menstruace bolestivá bulka, kterou si nahmatají ve stěně břišní, některé ženy pozorují krvácení z pupku,“ pokračuje Hrušková.
Proč menstruace při endometrióze bolí?
Důvodem bolestivé menstruace je atypické uložení děložní sliznice uvnitř svaloviny dělohy. Tato forma endometriózy se označuje jako adenomyosa. V době menstruace zde dochází ke stejným hormonálním změnám jako u normálně uložené děložní sliznice – ke krvácení. Krvácení do stěny děložní je sice nepatrné, ale vyvolává podráždění a roztlačuje vlákna svaloviny děložní. Děloha, která vypuzuje menstruační krev, je pak velmi namáhána, a bolestivá menstruace je tak dominantní stížností pacientek.
Polovina pacientek je neplodných
Kromě bolesti je dalším vážným projevem endometriózy neplodnost. Uvádí se, že 10–50 procent neplodných žen má endometriózu a že 30–50 procent žen s endometriózou je neplodných. Těhotenství přitom brání mnoho faktorů, od nemožnosti pohlavního styku pro velkou bolest až po poruchu vzniku a dozrávání vajíček a poruchu funkce vejcovodů.
Pacientky trpící endometriózou mívají také silnou menstruaci, která často trvá až deset dní.
Diagnostika je složitá a trvá roky
Stanovení definitivní diagnózy je velmi problematické a náročné. Často si na ni ženy trpící chronickou bolestí musí počkat i několik let. „Téměř 10 procent pacientek, které přichází k praktickému gynekologovi, si stěžuje na chronickou pánevní bolest. Typickou pacientkou je žena ve věku 22 až 35 let, která má pravidelnou a bolestivou menstruaci, trpí dlouhodobě bolestí v podbřišku, má bolesti při pohlavním styku a bolesti v kříži. Pacientka je však často zařazena do kategorie ,chronická stěžovatelka‘,“ uvádí doktorka Hrušková.
Potíže totiž mohou mít i negynekologickou příčinu, od zánětlivých střevních onemocnění po bolest z výhřezu meziobratlových plotének. Tzv. hlubokou formu endometriózy mohou lékaři odhalit i ultrazvukem.
Definitivní diagnózu je ale potřeba určit při laparoskopické operaci. „Laparoskopie jako minimálně invazivní chirurgie je metodou nejen diagnostickou, ale i terapeutickou, a navíc je užitečná i z hlediska rozhodování o další léčbě,“ vysvětluje Hrušková.
Ložiska lze odstranit operativně
Při zmíněné laparoskopické operaci mohou chirurgové odstranit ložiska endometriózy, cysty na vaječnících a srůsty, které vyvolávají bolesti nebo brání plodnosti pacientky. Až 63 procent pacientek pak uvádí, že je jejich bolest i šest měsíců po výkonu menší.
„Pokud je rozsah pánevní endometriózy značný a pacientka trpí tzv. hlubokou formou endometriózy, která postihuje střevní stěnu, močový měchýř nebo prorůstá za pobřišnici a napadá močovody, je nutná rozsáhlá operace a spolupráce gynekologa s chirurgem a urologem,“ upozorňuje Hrušková.
Léčba pomocí hormonů
Endometrióza je onemocnění závislé na hormonech, léčba je tedy primárně hormonální. „Víme, že růst endometriózy podporují ženské pohlavní hormony estrogeny, zatímco gestageny její projevy brzdí. Proto se snažíme ovlivnit hormonální osu v těle ženy a potlačit cyklickou produkci estrogenů. To buď přirozenou graviditou, kdy doporučíme ženě co nejdříve otěhotnět, nebo pseudograviditou, tedy nasazením kombinované hormonální antikoncepce,“ přibližuje gynekoložka.
Další možností je podávání gestagenů, což vede k potlačení růstu děložní sliznice, nebo také navození klimakteria. Tím podle lékařky dojde ke zmenšení nebo vymizení – vyhojení – ložisek endometriózy.
Nemoc jako taková se celkově vyléčit nedá. „Dá se jen zmírnit nebo udržet v tom stadiu, ve kterém byla zjištěna. Žena s endometriózou by měla být buď těhotná, nebo na hormonální léčbě. Jinak se nemoc dál šíří,“ říká gynekoložka.
Chronickou bolest zmírní léky
Bolest pacientky musí zmírňovat léky – nejčastěji ibuprofenem či aspirinem. Doktoři ale podporují i alternativní léčbu bolesti, jako jsou homeopatie, reflexologie, tradiční čínská medicína nebo bylinné kúry, pokud ženám přinese úlevu. Možností může být také akupunktura a fyzioterapie či cvičení typu jóga nebo pilates. Ty totiž přispívají ke zlepšení fyzické i psychické kondice při dlouhotrvající pánevní bolesti tím, že ovlivňují svaly pánevního dna a zádové svaly.
A svou roli může hrát i výživa. Podle některých studií zlepšuje bolest při menstruaci a zmírňuje menstruační krvácení užívání vitaminů E a B1 a hořčíku.
„Studie, které se snažily výživou ovlivnit bolest při menstruaci, byly založeny na zvýšeném přísunu omega-3 mastných kyselin, vitaminu B12, zeleniny a omezení živočišných tuků. Podporovaly konzumaci ovoce a zeleniny a omezovaly příjem masa,“ vyjmenovává Hrušková.
Trpíte bolestivou menstruací?
I po sto letech je nemoc záhadou
Proč některé ženy endometriózou trpí a jiné ne, lékaři nevědí. „Endometrióza je stále lékařskou veřejností i přes poměrně velké množství nových poznatků označována jako ,enigmatic disease‘ – záhadná nemoc. Podle posledních teorií jde o onemocnění různorodé, tzn. multifaktoriální, ovlivněné hormonálními a genetickými faktory, vzniklé na podkladě patologického stavu imunitního systému,“ popisuje gynekoložka.
Existuje několik teorií, proč endometrióza vzniká, žádná ale dostatečně nevysvětluje skutečnou příčinu onemocnění. Teorie zmiňují možnost retrográdní, tedy zpětné menstruace, kdy endometrium vycestuje vejcovody do dutiny břišní, jiné vycházejí z embryologie nebo pojednávají o šíření onemocnění pomocí kmenových buněk pocházejících z kostní dřeně. Poslední teorie počítají i s možností vzniku onemocnění u pacientek s oslabenou imunitou.
„Přesnou odpověď ale zatím nemáme, což jistě není v medicíně neobvyklé. Neobvyklé je, že první teorie pochází z roku 1919 a po více než sto letech stále nevíme, proč některé ženy endometriózu mají a některé ne,“ uzavírá Hana Hrušková.
ČLÁNKY DO MAILU