Nenadýcháte, ale kocovina bude

11. 3. 2013

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
„Enzymy pro střízlivost“ slibují popíjení bez opilosti. Odbourávají alkohol, ale s následky si neporadí. Zdravotní riziko je možná dokonce ještě větší než při pouhé konzumaci alkoholu.

Obcování s alkoholem s sebou nesporně nese pozitiva i negativa. Z toho důvodu se snažíme konzumaci různě optimalizovat, čehož výsledkem je nepřeberná paleta lidových (ne kvůli tomu nutně nesmyslných) rad a doporučených postupů. Alkohol se má zajíst, zapít nealkem, nemá se míchat (nebo jen v určitém pořadí), je třeba ho kombinovat s pohybem… Podobně nepřeberná jsou doporučení, co dělat druhý den.


Autor: Isifa.cz

Jako lék na kocovinu nová technologie fungovat nebude. Ale pomůže s odbouráváním alkoholu z krve

Různí lidé od pití vyžadují různé věci, od rozjaření po umrtvení. Někdo pije, aby se opil, jiní lidé o to naopak nestojí. Někdo chce ušetřit a přivodit si příslušný stav co nejlevněji – pícháním do žíly se zde však zabývat nebudeme, ani mícháním rumu s acylpyrinem, ibuprofenem či šalvějí. Univerzální motivací konzumentů je snad leda odpor ke kocovině nebo bezprostřednímu fyzickému poškození organismu.

Přečtěte si: Kocovina: Tohle fakt nezkoušejte…

Z tohoto mudrování vyplývá, že i prostředky kombinované s alkoholem jsou prakticky nepřeberné. Na trhu se již prodávají medikamenty slibující zmírnit zítřejší kocovinu nebo poškození jater. Ale co rychlé odbourání alkoholu? Chce někdo pít a přitom se neopít?

Enzymy kopírují funkci jater

Výzkumníci z University of California v Los Angeles (UCLA) publikovali v časopisu Nature Nanotechnology článek popisující, jak (nano)kapsle kombinující konkrétní enzymy dokáže odstranit z těla alkohol, tedy způsobit celkem okamžité „vystřízlivění“ (určité zjevné nedostatky viz dále).

Tyto enzymy mají víceméně kopírovat funkci našich jater. Primárně fungují už v trávicím traktu, ale stejně tak prý mohou „doštípat“ (dorozložit) zbytkový alkohol v krvi. Enzym alkohol oxidáza změní ethanol na acetaldehyd, přitom ovšem vzniká peroxid vodíku, látka to toxická – kdyby příslušný proces intenzivněji probíhal už přímo v žaludku, pak by výsledkem mohlo být např. zvracení (k jehož vyvolání se zředěný peroxid dá mj. i přímo použít). Součástí přípravku je proto též kataláza, další enzym odpovědný právě za rozklad peroxidu vodíku.

Pijeme, abychom se opili?

Tým, v jehož čele stál Yunfeng Lu, vyzkoušel přípravek na myších. Po podání hladina alkoholu klesala opravdu mnohem rychleji než u kontrolního vzorku. Další uplatnění této technologie je ovšem nejasné.

První připomínka zní, že přece pijeme právě proto, abychom se opili. Opačně si lze pro použití rozkladných enzymů představit následující motivací:

  • Piju, protože mi to chutná, o opití ale nestojím (dejme tomu, že mi nechutná aktuálně dostupné nealkoholické pivo – no a nealkoholické víno nejspíš v podniku vůbec nemají).
  • Piju a najednou potřebuji řídit (nebo totéž ráno po tahu) – je třeba zakrýt alkohol v krvi.
  • Chci se jakoby nechat opít nebo někoho opít a sám být při smyslech, ze zdvořilosti si připít, ale alkohol hned odbourat; všechny tyto situace jsou přirozeně už poněkud pochybné a zavánějí kriminálními aktivitami, ale jistě to může mít i bezproblémovou motivaci – je jednodušší i s nemocnými játry vypít s obchodním partnerem či dlouholetým kamarádem pár piv, než neustále někomu něco vysvětlovat.

Čtěte téma: Jsem alkoholik, když piju každý den?

Nenadýcháte, ale kocovina bude

Odbourání alkoholu z krve ale zdaleka neřeší všechny problémy. Sada popsaných enzymů zlikviduje ethanol v krvi či žaludku, zůstane po něm ale acetaldehyd. Ten je přitom hlavní příčinou kocoviny (jistěže spolu s přiboudlinou, dehydratací, rozházenými ionty nebo nedostatkem spánku), s čímž ale popisovaná sada enzymů nezvládne nic.

Pokud jde o nenadýchání, pak to účinné bude – zřejmě nenadýcháte, ale člověk bude nejspíš více mimo a ve větším nepohodlí, než při mírné opilosti nebo kdyby si dal ráno vyprošťovací pivo. Na jedné straně pomyslných vah je tedy policejní kontrola, postup má ale i své zápory. Ne všechny jsou zřejmé na první pohled. Nacpete-li se alkohol oxidázou tak, že se alkohol bude ve zvýšené míře rozkládat už v jícnu či žaludku, může to klidně zvýšit riziko např. nádorových důsledků podobných kratochvílí – acetaldehyd tyto orgány poškodí ještě více.

Zajímavé by ale mohlo být technologii rozvinout – namíchat komplexy enzymů jinak, aby se odbourávaly právě problémové metabolické produkty ethanolu. Bojovat ne s opilostí, ale s kocovinou. Jistě by šlo enzymy odbourávající alkohol naopak blokovat, takže člověk si se opil levněji, respektive vydržel opilý déle (což se v realitě děje některým notorickým alkoholikům, kteří mají zničená játra, takže jim už „stačí málo“; otázkou samozřejmě je, zda o takové opíjení někdo stojí). Opravdu futuristickou technikou by pak bylo syntetizovat si alkohol přímo v organismu, rozkládat cukr podobně, jako to dělají kvasinky. Jak by zareagoval stát, zavedl by snad spotřební daň na příslušné mikroorganismy?

Přečtěte si: S drogami jde učení líp. Někdy…

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).