Přinášíme pravidelné novinky tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Epidemie koronaviru v ČR se celkem předvídatelně projevila na duševním zdraví lidí. Nicméně, posuzováno podle spotřeby příslušných léků, opatření spíše snížila míru úzkosti pacientů.
Spotřeba antipsychotik výrazně vzrostla
Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenií. Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa, a byl pozorován 50% nárůst spotřeby oproti minulému roku.
Antidepresiva a léky na spaní
V případě přípravků na depresi (antidepresiva) nebyl nárůst zdaleka tak výrazný, dosahoval maximálně 25 % ve srovnání s rokem předchozím.
Podobně tomu bylo i v případě léků na nespavost a demenci, kde se také projevil jen mírný efekt předzásobení na úplném začátku karantény.
Zcela překvapivý nález pak byl v případě léků na úzkost (anxiolytika).
O léky na úzkost nebyl zájem
V průběhu epidemie byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10–15 % a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 % oproti stejnému období roku 2019.
Na číslech se samozřejmě podepsala řada věcí – posun k eReceptům posílaným často i vzdáleně bez návštěvy lékaře, snaha pacientů se předzásobit apod.
Pokles prodejů léků na úzkost již od druhé poloviny března je ale skutečně nečekaný:
„Za nejpravděpodobnější považuji vysvětlení, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života vlastně dostávali v rámci opatření proti COVID-19 jasné instrukce, jak se bránit. Paradoxně tedy epidemie mohla stav úzkostných nemocných zlepšit… Také mohlo mít vliv to, že nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat,“ uvádí prof. Jiří Horáček, náměstek pro vědu a výzkum Národního ústavu duševního zdraví.
Jasná pravidla mohla lidem s úzkostmi paradoxně vyhovovat, domnívají se odborníci
Jasné vysvětlení chybí
Poznámka autora: To, že lidé, kteří jsou náhle posláni pracovat doma a nemusejí docházet do zaměstnání, budou v průměru spíše spokojenější, je asi přirozené. Na druhé straně zdrojem stresu mohly být děti, které nechodily do školy. V některých případech ekonomické ztráty.
Proč se pokles spotřeby netýká i antidepresiv? Je to snad proto, že nejběžnější antidepresiva se berou pravidelně/pořád?
Zdroj: Národní ústav duševního zdraví – Pandemie a duševní zdraví: strmý nárůst v prodeji antipsychotik, překvapivě nízký u léků na úzkost (.pdf)
ČLÁNKY DO MAILU