Jakmile dojde řeč na srdeční selhání, kardiologové neváhají mluvit o epidemii, přičemž se obávají toho, že lidí s nemocemi oběhové soustavy bude i kvůli ekonomické krizi přibývat.
V roce 2011 dostalo v Česku srdeční infarkt 32 879 lidí, loni 28 722. Lze říci, že jsme se stali ‚oběťmi vlastního úspěchu‘, v léčbě akutního infarktu myokardu jsme na špici,
komentuje profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.
Okamžitá úmrtnost na infarkt myokardu se v Česku pohybuje na úrovni 5,6 procenta, třicetidenní činí 8,7 procenta. To jsou ve světovém kontextu mimořádně příznivá čísla.
Přestože drtivá většina pacientů infarkt přežije, pozdním přivoláním pomoci si mnohdy přivodí srdeční selhání.
Jakmile pacient pocítí bolest na hrudi, může jít o srdeční infarkt a v tu chvíli je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny. Čím později se začne infarkt léčit, tím méně buněk se podaří zachránit a tím větší je pravděpodobnost následného selhávání srdeční pumpy,
vysvětlil profesor Petr Ošťádal, předseda České asociace akutní kardiologie, jak spolu souvisí infarkt a následný rozvoj postupného srdečního selhávání.
Trend strmého nárůstu případů srdečního selhání se netýká jen České republiky, je celosvětový. Nejnovější data z loňského roku ukazují, že zde máme 2 912 942 kardiaků, což je ve srovnání s dobou před 10 lety zhruba o 364 000 více. Zatímco úmrtí na akutní infarkt ubývá, naopak se zvyšují počty případů srdečního selhání – což jsou spojené nádoby,
vyčíslil profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.
Srdečním selháním mohou navíc lidé trpět i bez předchozího infarktu.
Jak se projevuje srdeční selhání?
Srdeční selhání, nebo také srdečné nedostatečnost, je stav, při kterém srdce nedokáže čerpat a pumpovat tělem dostatek krve pro transport kyslíku a živin.
Typické příznaky srdečního selhání:
- dušnost
- otékání nohou
- případně bušení srdce
- část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha
- u někoho se naopak objeví nechutenství
Loni trpělo srdečním selháním 122 068 lidí, v roce 2011 to přitom bylo jen 96 668 pacientů. Do pokročilé fáze srdečního selhání se v Česku dostane zhruba 10 procent z nich, u těch pak lékaři musí posoudit, zda jsou ve vhodné kondici na mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce. Bohužel pouze malá část pacientů může být indikována k mechanické podpoře srdce nebo srdeční transplantaci, v Česku je to dohromady zhruba 200 lidí ročně. Hlavní rozhodující faktor je takzvaný biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let. U starších lidí, u kterých se většinou pokročilé srdeční selhání objevuje, se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,
říká profesor Jan Krejčí, zástupce přednosty a vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně.
Co všechno přispívá ke zvyšování počtu případů kardiovaskulárních chorob?
- Konzumace levných, nekvalitních potravin
- Silný stres vyvolaný současnou situací doma i ve světě
- Snaha zahnat obavy alkoholem či kouřením,
- Šetření na „zbytných“ věcech, mezi nimi na sportovních a rekreačních aktivitách
Stoupající počty těch, kterým selhává srdce, má na svědomí více faktorů – například pandemie covidu, kdy se lidé báli jet do nemocnice, i když jim bylo špatně, a přecházením příznaků si tak selhávání přivodili. Svou roli hraje také obezita Čechů a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod.
Třetina případů navíc?
Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně-cévní choroby. Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách. A lze čekat i šetření na vzdělávání – což s obezitou úzce souvisí. Je prokázáno, že vzdělaní lidé žijí zdravěji,
přibližuje souvislosti Aleš Linhart.
Se stresem také souvisí vyšší spotřeba alkoholu a cigaret, kterými se lidé snaží tlaku čelit. Přitom omezení pití a kouření naopak v těžkých dobách může přinést tolik vítanou úsporu. Kardiologové nicméně odhadují, že následky krize sklidí v následujících letech v podobě až třetinového nárůstu případů srdečního selhání.
Velkou roli podle lékařů hraje prevence – základem jsou pravidelné preventivní prohlídky. U pacientů s již přítomným srdečním onemocněním jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování dietních opatření a fyzická aktivita doporučená lékařem. Opravdu nevhodné je pro pacienty se srdečním selháním šetřit na lécích, protože jsou základem terapie a je nutné je užívat, varují lékaři.
Nastupující explozi srdečních selhání chtějí kardiologové čelit mimo jiné novými moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v péči o stabilizované, „zaléčené“ pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a jela zavčas do nemocnice.
ČLÁNKY DO MAILU