Epidemii spustil puchýř u kuchařky v závodce

Ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR) se už dobře dva roky přetahuje s ministerstvem zemědělství (MZe) o kompetence. Lano, jehož konců se obě ministerstva drží, je teď napnuté jako struna, blíží se totiž rozhodnutí o tom, kdo bude navštěvovat prakticky všechna stravovací zařízení. Vítěze neurčí silnější, ale Legislativní rada vlády, které je aktuálně předložen návrh novely zákona o potravinách. Proč se ministerstvo zdravotnictví nechce pravomocí vzdát, jaké má argumety? A co na to ministerstvo zemědělství? Sledujeme bitvu o moc a zdraví.

Jsme novelou všichni ohroženi na zdraví?

Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích je pěkně tučný štos papírů, řeší se v ní mimo jiné označování potravin slovy „vyrobeno v České republice“ nebo „česká potravina“ i užití české vlaječky pro potraviny v Česku jen přebalené.

Aktuálně je však nejžhavějším tématem v novele úprava a zpřesnění kompetencí dozorových orgánů v gesci ministerstva zemědělství (spadá pod něj potravinářská inspekce – SZPI) a ministerstva zdravotnictví (sem patří tzv. hygiena – hygienické stanice). „Jejím přijetím by došlo k přímému ohrožení zdraví obyvatel České republiky a to jako hlavní hygienik nemohu dopustit,“ řekl Vladimír Valenta doslova.

MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D.

hlavní hygienik ČR,

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Ministerstvo zemědělství ale kontruje: „Tuto informaci považujme za zavádějící. V žádném případě nedojde v důsledku navržené změny k ohrožení zdraví obyvatel. Orgány ochrany veřejného zdraví samozřejmě i nadále budou vykonávat státní dozor ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin.“ Jenže to je zřejmě málo.

Haste až následný požár

Cílem úpravy kompetencí dozorových orgánů je prý zjednodušení a zefektivnění výkonu úřední kontroly tak, aby prakticky veškerá kontrola potravin jako celek spadala pod MZe. Jde o přesun kompetencí k dalším asi třiadvaceti tisícům zařízení společného stravování. Ministerstvu zdravotnictví, potažmo krajským hygienickým stanicím by tak ke kontrolám zbyla jen školská, sociální a zdravotní zařízení. Říkáte si, no a co?

Hlavní hygienik Vladimír Valenta je z této novely ale v šoku, bojí se totiž, že hygienici už nebudou sfoukávat jen svíčku, ale hasit až velké devastující požáry. „Krajské hygienické stanice dosud kontrolovaly stravovací služby v celé šíři a kontrola byla efektivní, protože nenarůstal počet nákaz například typu žloutenky. Kontrola hygieniků totiž zahrnuje také ověření zdravotní způsobilosti zaměstnanců včetně osobní hygieny, což mimochodem ukládají nejen naše zákony, ale také potravinové právo Evropské unie. Ročně je v důsledku porušení tohoto požadavku vyřazeno z pracovní činnosti ve stravovacích službách kolem dvou tisíc osob,“ říká hlavní hygienik. Jak ale bylo uvedeno na tiskové konferenci, kterou k ožehavému tématu Vladimír Valenta svolal, podle návrhu ministerstva zemědělství by takové případy byly nově řešeny až v rámci přijímání opatření a zvládání infekcí trávicího traktu.

Tedy až epidemie vypukne. A to už je trochu pozdě. Poukazují přitom na zdánlivě banální onemocnění u kuchařky, které vedlo až k epidemii.

„Hnisavá onemocnění rukou často mohou být, a také bývají, častou příčinou onemocnění či epidemií v zařízeních společného stravování. To mohu doložit na konkrétním případu onemocnění v jižních Čechách, kde onemocnělo padesát čtyři lidí, hospitalizovaných bylo patnáct osob. Po epidemiologickém šetření, které jsme prováděli na místě, vyšlo najevo, že zdrojem onemocnění byla kuchařka, která s hnisavým onemocněním ruky připravovala salát. Původce nákazy stafylokokus aureus se v salátu pomnožil a vyprodukoval enterotoxin, který epidemii vyprovokoval,“ popisuje případ z praxe Vladimír Valenta a jedním dechem dodává: „Takových epidemií, kde je zdrojem člověk, ale ubývá. To je důsledek kvalitní práce hygienické služby a hygienického dozoru.“ Tímto způsobem je prý preventivně zabráněno vzniku stovek a tisíců onemocnění jako jsou stafylokoková enterotoxikóza, úplavice či žloutenka typu A.

Kontrolovat zdravotní způsobilost nemůže kde kdo

Jak se takovým případům bude předcházet v budoucnu (až začne novela platit), když se inspektoři SZPI nesmějí seznamovat se zdravotním stavem personálu, ani nesmějí nahlížet do zdravotnické dokumentace, a ani novela jim tuto pravomoc nedá, protože jednoduše nemají zdravotnické vzdělání? Hlavní hygienik se domnívá, že by kontrola zdravotní způsobilosti zaměstnanců stravovacích služeb byla v případě přijetí novely zákona nulová.

„My bychom po přijetí novely mohli například v restauracích jedině tak kontrolovat pracovní podmínky, pitnou vodu a kouření či nekouření, a tím by to v podstatě skončilo. Nebo bychom tam následně přicházeli až v případě propuknutí epidemie. Přišli bychom do restaurace prakticky poprvé a chyběla by kontinuita šetření, kterou máme do teď,“ vysvětluje Vladimír Valenta.

Na to však ministerstvo zemědělství reaguje: „Cílem navržených úprav novely zákona o potravinách není odebrání státního zdravotního dozoru včetně kontroly zdravotního stavu pracovníků. Dále v navržené novele stále zůstávají kompetence ministerstva zdravotnictví k vykonávání státního dozoru ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin v jakémkoliv potravinářském podniku,“ napsal nám Hynek Jordán, tiskový mluvčí MZe. Pokud tedy prakticky o nic nejde, proč stanoviska ministerstva zdravotnictví podporují a sdílí také Česká lékařská společnost JEP s pětatřiceti tisíci členy, zdravotní výbor Poslanecké sněmovny PČR, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a odborné společnosti infektologů, epidemiologů i hygieniků?

„Zdravotnický aspekt kvality potravin je klíčový pro prevenci řady onemocnění a z tohoto hlediska si nedovedu představit, že by činnost z resortu ministerstva zdravotnictví zmizela. Jménem České lékařské společnosti tento návrh musíme jednoznačně odmítnout,“ říká předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina. Kritikou nešetří ani Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR: „Nás velmi udivuje, že za posledních pět let je to už třetí pokus o převedení kompetencí orgánu ochrany veřejného zdraví na orgány, které spadají pod ministerstvo zemědělství. Absolutně to nechápeme a navrhovanou změnu zcela odmítáme.“ 

Návrh je po připomínkovém řízení a ministerstvo zemědělství ho odesílá na vládu. Termín projednání ještě určen není. Jak přetahovaná skončí, ale budeme sledovat.