Epilepsii léčí „tučná“ dieta

Epilepsie komplikuje život v každém věku, specifickým problémem je přitom u dětí, v jejich populaci jde o jedno z nejčastějších neurologických onemocnění.

Autor: Photl.com

Epilepsií je mnoho, stejně jako jejich příčin, říkají lékaři

Četnost epilepsie u dětí je vysoká, obvykle se udává, že její prevalence, tedy podíl počtu jedinců trpících epilepsií ve sledované populaci, je v tomto případě až 3 %, přitom nejvyšší je v novorozeneckém věku – až 5 %. Onemocnění se projevuje opakovanými neprovokovanými epileptickými záchvaty a pro takto postižené znamená výrazně nižší kvalitu života, to se ovšem týká i jejich rodin. Vážným důsledkem přitom je ohrožení kognitivního vývoje, které způsobuje snížení intelektu a v krajním případě jedince úplně diskvalifikuje při dalším společenském uplatnění. I méně závažné důsledky epilepsie ale mohou znamenat celoživotní komplikace, např. nemožnost získat řidičský průkaz apod.

Čtěte téma: Kdo nesmí za volant? Opilec, epileptik ani těžký diabetik

„Zlá“ epilepsie vzdoruje lékům

Výběr správné léčby může modifikovat i příčina epilepsie, ve velké části případů ale stačí uplatnění režimových opatření, která znamenají např. pravidelný rytmus spánku a bdění, omezení činností se zadýcháváním nebo pestrá strava dle zásad zdravé výživy. Režimová opatření se kombinují s farmakoterapií, v níž se uplatní antiepileptické léky, ale i vitamin B nebo kortikoidy. Při správně zvolené léčbě pak nemocní mají velkou šanci na minimalizaci nebo úplné vymizení záchvatů a tedy i na normální vývoj. 

To ale platí jen pro jejich část: Počet těch, kdo na běžné léčebné postupy nereagují a jsou tedy označováni za farmakorezistentní, je poměrně vysoký a jejich podíl tvoří 30 až 40 %. Jako radikální postup lze v některých případech volit chirurgický zákrok, který je ale vhodný jen v některých případech a vždy s sebou operace nese určitá rizika. Mezi neurochirurgická řešení patří i stimulace bloudivého nervu (nervus vagus). Aplikuje se u těch pacientů, kteří jsou farmakorezistentní, není možno jejich epilepsii řešit operací a při záchvatech se zraňují.

Cesta vede přes dietu

Možností, která dává šanci i farmakorezistentním epileptikům, je tzv. ketogenní dieta, která se již delší dobu ve světě úspěšně aplikuje, u nás zatím ale není příliš rozšířená. Jde o speciální volbu stravy, která obsahuje vysoký obsah tuků s adekvátním množstvím bílkovin, ale velmi omezený objem cukrů (sacharidů). Je to velmi přísný dietní režim, individuálně vytvořený pro konkrétního pacienta. Každé jídlo během dne musí obsahovat přesně vypočítaný obsah živin.

Přečtěte si: Nápisy na potravinách: Cukry a sacharidy nejsou totéž

Ketogenní dieta přitom není vhodná pro každého pacienta s farmakorezistentní epilepsií a děti je nutno pečlivě vybírat podle platných indikačních kritérií. Je náročná na práci týmu lékařů a nutričních specialistů, ale také na spolupráci a motivaci rodičů dětí s epilepsií i dospělých. „Musí jít o farmakorezistentní epilepsie a o pacienta, který dobře spolupracuje a chce tento typ léčby podstoupit – pokud je to malé dítě, musí to zajistit rodiče, ale v každém případě musí chtít,“ říká doc. Hana Ošlejšková z Centra pro epilepsie Brno.

Jídelníček je náročný na přípravu, dávky potravin musí být přesně odvažovány. Léčebný efekt ketogenní diety nastupuje pozvolna, obvykle v průběhu několika týdnů. Při správném výběru vhodných pacientů, správném dodržování dietního režimu a režimu kontrol nejsou zaznamenávány závažné nežádoucí účinky. 

Pacient musí chtít

Vzhledem k tomu, že jde o velmi specifickou terapii, nasazuje se za asistence lékařů a její nastavení vyžaduje týdenní i delší hospitalizaci. „Nejprve proběhne pečlivá instruktáž pacienta či jeho rodičů o způsobu přípravy jídel a o podstatě diety. Několik prvních dní – rozhodně nejméně týden až deset dní – je zahájena dieta za hospitalizace. Dítě je pravidelně kontrolováno klinicky, jsou prováděny odběry krve (např. hodnota krevního cukru). Pokud dietu bez problémů snáší a jsme si jisti, že ji rodina zvládne, bude dítě propuštěno a následně budou probíhat neurologické a EEG kontroly k zjištění efektu diety,“ vysvětluje postup při zavádění ketogenní diety Hana Ošlejšková.

Velmi malé děti (kojenci a batolata) si obvykle na ketogenní dietu zvyknou dobře, protože ještě neznají plnou paletu chutí, a tak jim nechybí. „Starší děti či dospělí musí mít motivaci a chtít. Pokud je dieta na záchvaty léčivá, pak většinou vytrvají. Dieta není vysloveně nechutná, např. biftek a troška zeleniny jako hlavní jídlo, ale sacharidy jim určitě chybí,“ říká lékařka.
Centrum pro epilepsie Brno je druhým ze všech neurologických pracovišť v republice, které tuto léčebnou metodu zavádí. Metoda je již používána na oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice v Praze.