Měl to být příjemný večírek s přáteli na bowlingu, jenže spolu s příjemným zážitkem jste si s sebou odnesli ještě další nechtěné společníky. Bakterie a plísně. Jak je to možné?
Na nohou jste totiž měli zapůjčené boty a toho, kdo je měl před vámi, dost pravděpodobně sužovala mykóza nohou. Personál navíc obuv zřejmě zapomněl vydezinfikovat. Podle Tomáše, který pracoval několik měsíců v jednom pražském bowling klubu, je to docela běžná praxe. Ne všude se o půjčované boty starají správně.
„Boty se mají vždy vystříkat dezinfekčním sprejem, ale skoro nikdy se to nedělá,“ říká Tomáš. „Hodně to smrdí a lidem, kteří si přijdou zahrát, se to logicky nelíbí. Obsluha na to taky často kašle, jsou líní. Majitele to nezajímá, nikdy to neřešil.“ Boty jsou podle něj v hrozném stavu: „Nikdy bych si erární boty na nohu nevzal.“
Pravidla buď neexistují, nebo se nedodržují
Potíž je v tom, že žádné nařízení, které by klubům ukládalo, jak mají o půjčované boty pečovat, není. Logicky tedy není ani nikdo, kdo by provozovny kontroloval. Je to mimo záběr hygienické stanice i ministerstva zdravotnictví.
„Půjčování bot v bowlingových klubech z hlediska ochrany veřejného zdraví nepředstavuje riziko, které by ministerstvo zdravotnictví mělo regulovat. Obecná praxe je taková, že bowleři vracenou obuv vystříkávají dezinfekčním přípravkem. Požadovat dezinfekci obuvi je spíše na zákaznících bowlingových center, než na státní správě, obdobně jako v obchodech zákaz zkoušení obuvi na holou nohu,“ říká Štěpánka Čechová, tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Většinou jde tedy o klubové předpisy. „Každá provozovna má svá pravidla, která by měl personál dodržovat. Jednak jde o nařízení pro zaměstnance, jednak je to i dobrá vizitka podniku pro návštěvníky,“ vysvětluje Tomáš, který má osobní zkušenost z bowlingového provozu v centru Prahy. Pravidla jsou ovšem jedna věc, jejich dodržování věc druhá.
Jak předejít infekci z bot
„Provozovatelé by měli obuv po každém zapůjčení a vrácení důkladně vystříkat dezinfekcí a nechat ji působit minimálně pět minut před dalším zapůjčením. Těch pět minut je čas, který je potřeba na usmrcení možných plísní, bakterií nebo jiných choroboplodných zárodků,“ upřesňuje Libor Kučera ze společnosti Profarma-Produkt, která se výrobou dezinfekčních výrobků zabývá.
Kde jsou boty lidem k dispozici přímo, aniž by jim je vydával personál, mnohdy si mohou obuv vydezinfikovat ještě sami přípravkem, který je k tomu na místě určený. Dalším řešením je vzít si vlastní sprej, nebo – pokud hrajete bowling častěji – pořídit si boty svoje.
„Po ukončení dne by mělo opět dojít k vystříkání a vyschnutí obuvi. Tímto jednoduchým postupem by mělo být zamezeno dalším šíření možných chorob,“ dodává Libor Kučera s tím, že látky jsou šetrné k noze i obuvi.
Snadný přenos plísní
Možná si říkáte, jak je možné, aby k přenosu infekce došlo, když si boty neberete na bosou nohu, ale přes ponožky. Jenže ty fakticky nepředstavují žádnou ochranu. „Ponožky samy o sobě nejsou schopné absolutně zabránit přenosu infekce, boty je nutné pokaždé dezinfikovat,“ říká Petra Řehořková, wellness koučka a zakladatelka kliniky estetické medicíny Petra Clinic.
Nejčastějším problémem, který si můžete přinést z bowlingového klubu, ale i například z plaveckého bazénu či sauny, jsou mykózy neboli plísně a bradavice. Plíseň se obvykle objeví mezi prsty a projevuje se zběláním kůže a olupujícími se šupinkami a svěděním. Postupně může zasáhnout další místa na nohou, včetně nehtů. Bradavice tolik nebezpečné nejsou, za to jsou nepříjemné. Přenos je snadný.
„Z nohou nemocného se odlupují šupinky kůže, které jsou silně infekční. Když s nimi přijde do styku zdravý člověk, může se nakazit. Roli zde hraje snížená imunita a genetické předpoklady. Pravděpodobnost přenosu se zvyšuje, když se na nohách nacházejí drobné ranky, nejčastěji mezi prsty na nohou, popřípadě nohy jsou otlačené od nevhodné obuvi,“ vysvětluje Petra Řehořková.
Obecně jsou k plísňovým onemocněním náchylnější starší lidé a pacienti s cukrovkou, avšak čím dál častěji se vyskytuje i u mladých lidí.
Léčba je zdlouhavá
Jakmile známky mykózy postřehnete, začněte ji řešit, inkubační doba tohoto velmi infekčního onemocnění je až tři měsíce, a tak byste ji mohli roznášet dál. Vhodné je navštívit dermatologa.
„Pokud první příznaky zanedbáte, může se plíseň nepříjemně rozšířit v podstatě na libovolné místo na těle, nebo můžete snadno nakazit další členy domácnosti. Lékař vám stanoví diagnózu a doporučí léčbu,“ radí odbornice na kožní problémy.
Léčba plísní bývá velmi zdlouhavá a vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Pokud je nákaza v počátečním stádiu, postačí pravděpodobně lokální léčba, pokud se jedná o pokročilejší fázi, bude potřeba nasadit systémová antimykotika. „Z přírodních metod je účinný česnek. Postižená místa je dobré jím dvakrát denně potírat. Pomáhají preparáty obsahující výtažky z houby Pythium oligandrum, které běžně dostanete v lékárně,“ doporučuje Petra Řehořková.
Plísni se daří ve vlhkém a teplém prostředí, proto noste kvalitní bavlněné ponožky, které dobře sají pot. Samozřejmostí je jejich častá výměna. Na sportování, kde jsou nohy vystaveny vyšší zátěži, jsou podle odbornice vhodné ponožky například z tvarovaného polypropylenu.
ČLÁNKY DO MAILU