Hned na počátku je vhodné zdůraznit, že spotřebitelé v ČR se ale nákupu vajec obávat nemusí.
Vejce z rizikových zemí se k nám příliš nedovážejí
S pravděpodobností hraničící s jistotou se na našem trhu kontaminovaná vejce, která jsou stahována z trhů v některých evropských zemích, nevyskytují. Z Nizozemí ani z Belgie se k nám totiž vejce prakticky nedovážejí.
Poslední zásilky evidovala Státní veterinární správa v dubnu letošního roku, pokud se týče vajec, a v květnu v případě vaječné melanže. Navíc šlo tehdy o „prakticky zanedbatelné“ množství několika milionů kusů vajec, což je pro porovnání třicetkrát méně, než se k nám vozí vajec z Polska. A ještě navíc mají vajíčka nedlouhou dobu trvanlivosti, takže dubnová vejce už máme dávno ve svých útrobách.
Kauza by neměla mít velký vliv na cenu vajec
Určitý propad nabídky vajec ze zemí, kde se příslušný pesticid dostal do potravního řetězce, by také neměl mít vliv na cenu vajec na evropském, a tedy ani na českém trhu. Rizikovou látku totiž používala, alespoň podle dosavadních informací, jen malá část (asi dvacet procent) nizozemských drůbežáren. Je ale pravda, že vejce produkované v Holandsku patří dlouhodobě k nejlevnějším v rámci EU, podle aktuálních dat produkuje vejce levněji už jen Rumunsko, Lotyšsko a Španělsko. Teoreticky se tak může dočasně mírně zvýšit průměrná cenová hladina vajec v rámci EU tím, že na něm bude méně levnějších vajec, ale na náš trh by to nemělo mít téměř žádný vliv.
Mimo jiné proto, že také v ČR patří ceny vajec dlouhodobě k nejnižším v celé EU, a oproti průměrným cenám v Evropě jsou u nás vejce o patnáct až třicet procent (například v loňském roce v tomto období) levnější. Což je možná pro někoho překvapivé, neboť vejce jsou častým potravinářským produktem, který je zahrnován do různých kontrolních nákupů pro potřeby cenového porovnání potravin prodávaných v ČR a zahraničí. Z nich také někdy vychází, že například v Německu jsou vejce levnější, což ale není ani náhodou obecně platná informace, protože vejce jsou u nás velmi levná již skutečně celou řadu let. To v praxi znamená, že neexistuje moc objektivních důvodů do ČR vejce ze zahraničí dovážet.
Fipronil se u nás nepoužívá
Nevýhodnosti dovozu vajec do ČR může přitom aktuální kauza s kontaminovanými vejci ještě více nahrávat. Zmiňovaný pesticid se totiž u nás nepoužívá, neboť není na našem trhu registrován. V řadě sousedních zemí ale registrován je, kromě Belgie a Nizozemí také v Itálii, Francii, Německu a Polsku. Naši veterináři tak budou namátkově kontrolovat vejce a kuřecí maso z těchto zemí, což jsou zároveň také státy, kam byla riziková vejce distribuována.
Právě ze dvou posledně jmenovaných zemí se k nám ale vejce v podstatně větších objemech než z Nizozemí a Belgie skutečně dovážejí. Naši producenti vajec, ale i spotřebitelé, získali kauzou zdarma argument k tomu, aby při nákupech vajec preferovali tuzemskou produkci. Ta je na rozdíl od řady jiných potravin pro nakupující přece jen snáze identifikovatelná, protože vejce patří mezi komodity, u nichž stanovuje evropská legislativa povinnost označovat je zemí původu. Identifikačním prvkem je v tomto případě nápis „CZ“, bohužel v některých případech až na samotné skořápce vajec. Ale je tam.
Galerie: Jak poznat česká a čerstvá vejce
Vzhledem k registraci rizikového pesticidu v okolních zemích je tak možné operovat jako s výhodou, že se u nás příslušný prostředek nepoužívá. V rámci objektivity je ale nutné dodat, že koncentrace rizikové látky ve vejcích z chovů, kde se používá fipronil, není vysoká a dospělý člověk by neměl mít s jejich konzumací problém. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ovšem může látka poškozovat játra, ledviny nebo štítnou žlázu, především však u dětí. U vajec původem z ČR by nicméně žádné riziko hrozit nemělo, ledaže by někdo používal u nás neregistrovaný prostředek. A na to by se přišlo.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) činí maximální limit reziduí pro fipronil ve vejcích a kuřecím mase 0,005 mg/kg. Pokud je limit překročen, nesmí být potravina uvedena na trh, a pokud se překročení limitu zjistí, musí být produkt stažen z trhu. To se právě děje, je však třeba vědět, že krátkodobé překročení maximálního limitu podle EFSA neznamená, že spotřebiteli hrozí zdravotní riziko. Rezidua fipronilu nicméně nelze zlikvidovat tepelnou úpravou, látka v potravině zůstává.
ČLÁNKY DO MAILU