Existenční nejistota může u lidí podporovat obezitu, tvrdí studie, kterou zveřejnili britští vědci. Uvedli v ní, že stres, který způsobuje život v systému volné soutěže bez dostatečné záchranné sítě, může vést lidi k přejídání.
Američané a Britové tak mají větší sklon k obezitě než Norové a Švédi, u nichž se praktikuje sociálnější politika, píše agentura ČTK.
čtěte také: Když jídlu chybí láska?
„Politiky mající za cíl snížit úroveň obezity mají tendenci soustřeďovat se na doporučení lidem, aby se víc hlídali. Tato studie ale naznačuje, že obezita má širší sociální příčiny. Je možné, že ekonomických zisků pružného a otevřeného trhu se dosahuje za cenu individuálního i veřejného zdraví, které se zřídka bere v potaz,“ řekl profesor Avner Offer, který studii vedl.
V zemích, kde je víc sociálních jistot, jsou lidé štíhlejší
Jeho tým studoval jedenáct bohatých zemí a zjistil, že v těch, kde se uplatňuje režim liberálního trhu se silnými tržními pobídkami a relativně slabým sociálním státem, je úroveň obezity o třetinu nad průměrem.
Vědci srovnávali čtyři anglicky mluvící země „svobodného trhu“ – USA, Británii, Kanadu a Austrálii – se sedmi relativně bohatými evropskými státy, které tradičně zajišťují svým občanům větší sociální ochranu – Finskem, Francií, Itálií, Německem, Norskem, Španělskem a Švédskem.
čtěte dále: Obezita zabíjí i v Česku
Zjistili, že úroveň obezity úzce souvisí s hospodářskou nejistotou. Obezity bylo méně v zemích, kde mají lidé větší jistotu práce a příjmu.
Offer také poukázal na to, že obezita se ve velkém měřítku začala šířit v 80. letech, kdy v anglicky mluvících zemích nastal vzestup tržního liberalismu. Důsledky hospodářské nejistoty mají podle Offerova týmu na obezitu dvakrát větší vliv než větší dostupnost laciných, vysoce energetických prefabrikovaných jídel, jejichž zvýšená konzumace v posledních desetiletích bývá často označována za příčinu celkového tloustnutí populace.