ještě doplnění k tomu "návodu na život" :-)
Že si ať on nebo ona nedokázali ve dvaceti pečlivě nebo dlouho vybírat celoživotního (!) partnera je zase jen a jen jeho či její chyba, lehkovážnost, nerozum, ... když se jim to po 15 - 20 letech rozpadne. Tu chybu by měli uznat a snažit se jí napravit a ne si stěžovat ( on mi utíká za jinýma, on si mě nevšímá, ... )
Manželské dvojice vždy rozlučuje zbujelé ego jednoho z nich. Když se oproti tomu oba ovládají, snaží se tomu druhému ustoupit, nehrát si na ublíženého/-ou, zatvrzelého/-ou, mstivého/-ou, ... tak to docela jde. Píšu teď podle několika skutečných manželství, která jsou stále funkční = bezpřetvářková.
Prostě pokud jde někdo do manželství, musí si to velmi dobře rozmyslet na začátku, protože to není záležitost na rok, ale na 50.