„Je načase přestat být otroky zvyklostí a formovat výběr partnera, včetně věkového rozdílu i rolí ve vztahu, individuálně, na základě vzájemné tolerance a s ohledem k vzájemným odlišnostem,“
- tato věta je v článku posazena tak, že z ní vyplývá, že stará ( 40 - 55 ) neuspokojená ... může obtěžovat mladšího muže, který by jí rád pomáhal, ale ona ho obtěžuje jedině o sex ( protože v hlavě nemá skoro nic jiného a představa s věkem mizející "krásy" sobku děsí ), jinak pro ní on nic neznamená.
Taková psychicky nevyrovnaná ... si jen honí své ego, místo aby si ho vyléčila.
Rozkládáte si společnost neuvěřitelně rychlým tempem, euroameričani, když si radíte vadné věci. Obhajujete sobectví, hloupost, vyčůranost, ... ?
tak jen pro tvou informaci: "Já stará a neuspokojená jsem si žila v klidu a míru, než se na mě nalepil mladíček."
Nebral žádné tečky a snažil se pomáhat a dělat mi radost tak zoufale, že to nešlo ho přehlížet. Nemám žádné významné společenské postavení, nejsem nijak zajímavá, či hezká. Nejsem finančně zajištěná.
Jediné co jsem měla, byla dobrá pověst. Měla, protože vycházet z bytu denně se zajíčkem, který nepatří do mé rodiny je společensky pobuřující...zvlášť, když tě drží za ruku, nebo se snaží o polibek...to nemůžeš ani tvrdit, že je to syn z tvého hříšného mládí, co vyrůstal u otce.
Vím, že to skončí...on začne žít a já budu pomalu umírat. A přesto, žádný muž před ním nebyl vůči mně tak vnímavý. Žeby mne před ním nikdo nemiloval? Teprve až s ním mám pocit, že to není o sexu. "Jsem to totiž Já, před 30 lety." vztah mě bolestivě trhá na kusy, ale žiju s ním, protože mám cíl.
Mým cílem je předat mu mé zkušenosti a zkrátit mu tu dlouhou cestu ke společnosti. Nebude dělat chyby ve své budoucí rodině, které jsem dělala já (které mi předali mí rodiče).
TAkže tento vztah já beru jako oboustraně výhodný a společensky velmi prospěšný...i když to společnost zatím nechápe a ty to jistě taky nepochopíš.
ČLÁNKY DO MAILU