Odborná komise včera rozhodovala o tom, kolik lidí se závažnými chronickými chorobami se bude v Česku očkovat proti prasečí chřipce. K dispozici jsou vakcíny pro půl milionu Čechů, které by se měly rozdělit zhruba napůl mezi lidi se zdravotními komplikacemi a lidi s profesemi nezbytnými pro chod státu. Člen komise a odborník na očkování Roman Prymula nechtěl ČTK po zasedání prozradit, na jakém přesném poměru se experti dohodli. Uvedl ale, že ze skupiny nemocných by vakcíny měli dostat v první řadě lidé s chronickým onemocněním plic.
Přesná čísla Prymula odmítl sdělit. „Tam se právě vede principiální diskuse. Takže to se ještě nedá říct,“ uvedl. Dodal, že závěry odborné komise jsou citlivé a ještě o nich budou jednat ministři a bezpečnostní rada státu. Uvedl ale, že v každé ze skupin přicházelo v úvahu 200.000 až 300.000 kandidátů na vakcínu.
Komise, kterou jmenovala ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, podle Prymuly hodnotila hlavně zdravotní rizika. „To, co se diskutovalo, byla otázka, které diagnózy jsou natolik závažné z hlediska svého chronického průběhu, aby ohrozily dotyčného jedince v případě pandemie těžkým průběhem nebo úmrtím,“ řekl. Doplnil, že za nejvrizikovější je považována kategorie lidí s chronickým plicním onemocněním. Očkováním se sníží riziko prudkého zhoršení potíží při chřipce, zejména snížené schopnosti dýchání.
Odborníci dnes měli za úkol přesně stanovit poměry, v jakých budou jednotlivé kategorie nemocných očkovány. „Základní diagnózy už jsou zcela zřejmé,“ řekl Prymula. Nyní se vedou diskuse o zařazení dalších skupin – uvažuje se například o očkování žen s rizikovým těhotenstvím.
„Myslím si, že ty nejzávažnější komplikace budou pokryty,“ uvedl Prymula ještě před dnešním jednáním. Upozornil ale, že experti jsou samozřejmě limitováni počtem vakcín, které Česká republika nakoupila.
Ministerstvo zdravotnictví odmítlo dnešní zasedání komise potvrdit. „Dle našich informací žádná obdobná komise zítra nezasedá. Zmiňovaná problematika se bude řešit ve druhé polovině měsíce září na schůzce se zástupci jednotlivých krajů. Konkrétní datum schůzky ještě nebylo určeno,“ napsal v úterý ČTK David Přinesdom z tiskového oddělení resortu.
Kromě skupin se zdravotními komplikacemi, o nichž se dnes jednalo, mají být očkováni také lidé nezbytní pro chod státu. Vakcín není tolik, aby očkování podstoupil celý integrovaný záchranný systém. Policie by měla být zastoupena jen „velice nepatrně“, armáda zřejmě vůbec.
S návrhy, kolik lidí nezbytných pro chod státu by mělo vakcínu dostat, přijdou jednotlivé kraje. Tato čísla budou posuzovat a schvalovat vedení ministerstva a bezpečnostní rada státu. Přednost při očkování dostanou zejména zdravotníci. Následovat budou další klíčové profese jako například lidé ve funkcích zabezpečujících zásobování elektřinou, vodou nebo potravinami.
Podle Prymuly bude očkování možné spíš až od října. Vakcína by mohla být dostupná už v září, nějaký čas ale zabere její distribuce. Očkovat budou praktičtí lékaři a očkovací centra v krajích.
Česko podepsalo minulý měsíc smlouvu o objednávce milionu dávek vakcíny proti prasečí chřipce. Vakcíny vystačí pro půl milionu lidí, což je přinejmenším pětkrát méně, než s čím se původně počítalo. Objednané vakcíny budou stát 220 milionů korun. O tom, že ČR nakoupí vakcíny jen pro pět procent obyvatel, rozhodla vláda podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta na základě závažnosti onemocnění v ostatních zemích EU.
V ČR bylo zatím potvrzeno 277 případů infekce.
ČLÁNKY DO MAILU