Píšete, že: „Pokusům následovníků Lea Zeffa chyběla vědecká preciznost. Ačkoliv svoje zkušenosti s léčebným použitím extáze občas popisovali, nikdy neprokázali, že je lepší než placebo…“ To ovšem není pravda. Existuje mnoho statisticky průkazných studií, které ovšem politici a mainstreamová média nechtějí slyšet.
Příklad jedné z posledních: Tým pod vedením Ricka Doblina z Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies, Santa Cruz, uskutečnil klinický test dvaceti pacientů s chronickou posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). Pacienti vybraní pro experiment trpěli PTSD v průměru přes 19 let a jejich choroba vzdorovala jak psychoterapii, tak klasické psychofarmakologii.
V průběhu dvojitě slepého a kompletně znáhodněného pokusu došlo u pacientů léčených extází a doprovodnou psychoterapií k dramatickému a statisticky průkaznému zlepšení posttraumatické stresové poruchy. U 80 procent z nich došlo k úplnému vymizení příznaků PTSD, zatímco u skupiny užívající placebo a psychoterapii to bylo pouhých 25 procent. Tři lidé léčení extází se dokonce dokázali po řadě let vrátit do zaměstnání, čemuž do té doby bránila jejich stresová porucha. Během užívání extáze se u nikoho neobjevily žádné nepříznivé vedlejší příznaky, ani fyziologické, ani psychiatrické povahy. Po dvou měsících byla léčba extází nabídnuta i skupině předtím užívající placebo, přičemž 7 z 8 souhlasilo s léčbou, která dopadla stejně úspěšně, jako v předchozím kole.
V publicitě starším pracem bohužel nechvalně vévodil George Ricaurte z John Hopkins University. Jedině „extáze“ z jeho laboratoře opakovaně vykazovala vámi zmíněnou neurotoxicitu. Až do roku 2003. Tehdy se přišlo na to, že na testy „omylem“ dodávali speed (metamfetamin) namísto extáze (methylendioxymethamfetaminu).
Jeho studiím se dostalo zcela nezasloužené pozornosti mezi politiky a v médiích, a značným dílem se zasloužily o pokračující kriminalizaci tohoto léku.
Už samotná záměna těchto látek ve studiích (za 10 milionů dolarů od Národního ústavu pro monitorování a výzkum zneužívání drog) vyvolává pochybnosti, a je vědecky neomluvitelná. Ještě více skandální je však fakt, že studie nikdo nerozporoval, přestože v poslední publikované práci Ricaute uvádí naprosto absurdní úhyn 40% testovaných opic!
ČLÁNKY DO MAILU