Vitariánka Anna je už devět let na živé stravě, živočišným produktům se vyhýbá. Vojta zase vyzkoušel paleo dietu, která mu sedí. Jejím základem je maso. Každý z nich se cítí skvěle a strava jim prospívá. Jak se liší jejich jídelníček a v čem jim změna stravy pomohla?
Začínala jsem jako veganka
Vitariánství neboli živá, syrová-raw strava spočívá v konzumaci přirozených a tepelně nezpracovaných potravin převážně ovoce, zeleniny, ořechů, semen či naklíčených obilovin a luštěnin. Vitariáni odmítají „mrtvou“ hmotu, kterou se stává jakákoli potravina, jíž „zabijeme“, tepelně upravíme či jiným způsobem zpracujeme. Obecně se toleruje vystavení jídla teplotě maximálně do 42 °C.
„Zkoušela přežít pouze na čerstvém ovoci a zelenině. Bylo mi tak dobře, že jsem se k vařenému jídlu už nevrátila,“ popisuje vitariánka.
„Jím živou stravu už devět let,“ říká Anna Hýžová. „Před patnácti lety jsem začala jíst veganskou stravu, ke které mě přivedly tehdejší zdravotní obtíže. Vitariánkou jsem se stala až později, kdy jsem během léta zkoušela přežít pouze na čerstvém ovoci a zelenině. Bylo mi tak dobře, že jsem se k vařenému jídlu už nevrátila. Živá strava mi přinesla spoustu energie a celkovou regeneraci organismu. Zmizely i některé mé fobie. Stále vnímám, jak se tělo samo uzdravuje z různých neduhů, které si způsobujeme nevhodnou stravou, stresem a nedostatkem pohybu,“ dodává.
Můj den je skromný
Anička toho k jídlu moc nepotřebuje. Jí ovoce z vlastního sadu, ve kterém stromy nejsou vystavovány žádnému postřiku. Zeleninu od jara až do podzimu pěstuje na zahrádce. Má ráda avokádo a v podzimních dnech si s oblibou loupe vlašáky nasbírané ze svých stromů.
Občas si usuší semínkové nebo ovocné placky. Během zimy pije zeleninové šťávy a nechává si naklíčit semínka. Zkušenosti s živou stravou popisuje ve svých knihách.
Všímám si, jak se mé tělo mění
Paleo dieta spočívá v preferenci bílkovin a tuků ve stravě. Sacharidy se výrazným způsobem omezují, nekonzumuje se alkohol, rafinované cukry, mouka ani chemicky zpracované potraviny. Podstatnou složku jídelníčku tvoří maso, živočišné produkty, ořechy a zelenina i ovoce v čerstvé podobě.
„Člověku dojde, že vše, co vložíme do pusy, je droga se specifickým účinkem,“ říká Vojtěch Franče.
Vojtěch Franče si ulítává na paleo dietě. Doporučil mu ji kamarád. Chce změnit životní styl, pročistit si tělo a třeba i zhubnout. Rád experimentuje. Po měsíci programu Whole30 podle knížky Jídlo na prvním místě chce zkoušet přidávat a ubírat různé potraviny a zkoumat, jak na něj působí. Už po čtvrtém týdnu paleo diety vnímá účinky potravin extrémně citlivě.
„Zpočátku jsem cítil větší množství energie, celkové nabuzení a vnitřní teplo, druhý týden nastal útlum, podrážděnost a pocit únavy. Vnímal jsem, jak se tělo čistí. Začínalo mi chybět pečivo i alkohol. Třetí týden se vše stabilizovalo a teď je můj přísun energie po celý den vyrovnaný. Cítím se dobře, fyzický pohyb je pro mě snazší a lze podávat i větší výkon.
Je to jiné chápání těla a všech potravin, které do sebe přijímáme. Největší legrace je rozlišovat, co každá potravina způsobuje za emoce. Jablko = 10 minut radosti, ryba = 2,5 hodiny blaženosti. Dva pytlíky cukru, které jsem si omylem nasypal do čaje = půlhodina nabuzení asi jako na kokainu. Člověku dojde, že vše, co vložíme do pusy, je droga se specifickým účinkem.“
Strava pravěkého lovce
„Paleo dieta leze více do peněz. V restauraci si skoro nelze vybrat, člověk si musí jídla připravovat sám. Typickým jídlem je pro mě ryba (losos, tuňák, pstruhovitá ryba) nebo hovězí steak, kupa syrové zeleniny na žvýkání, na to nasypat pár oříšků a k tomu nějaký ten banán, jablko nebo maliny. Často jím špenát, vajíčka, kedlubny, ředkvičky, řapíkatou zeleninu, saláty. Ryby mívám častěji než steaky z hovězího, lehce se tráví a nijak nezatěžují organismus. Čas od času si dám kuře z bio chovu. Během čtvrtého týdne už mi stačí menší porce, nemám moc velký hlad,“ říká Vojta, který není zastáncem žádné ideologie.
„Fandím všem, kteří se stravují tak, jak jim to vyhovuje. Nevěřím těm, kteří se odpojí od svého těla a z hlavy jedou nějakou doktrínu. Těm, kteří jsou pak agresivní (nebo naopak mají agresi ukázkově potlačenou), slintají, když uvidí plátek šunky na cizím talíři, a nakonec v periodických záchvatech vyrabují uzenářství. Věřím na individuální vkus a vhodnost stravy pro každého zvlášť. Vše se vyvíjí časem a nejlépe to prokáže experiment,“ vysvětluje.
Anna Hýžová (*1956)
Zakladatelka Školy živé stravy (2009).
Autorka knih: Easy raw food (2011) a Vitariánství jako Cesta (2013).
Absolvovala tříleté studium Institutu alternativních studií v Olomouci (2006–2009).
Přečtěte si rozhovor nejen vitariánství, který na serveru Vitalia.cz vyšel již v r. 2012.
Vojtěch Franče (*1980)
Lektor grafologie a astrologie, terapeut a facilitátor konstelací. Vede rozvojové a transformační skupiny (pro muže např. Tajemství železa).
Konstelace nepoužívá jen jako nástroj individuální nebo skupinové terapie, ale i jako nástroj poznávání globálních a historických souvislostí.
Ve své terapeutické práci je nejvíce inspirován hlubinnou psychologií C. G. Junga a procesově orientovaným přístupem Arnolda Mindella. V současné době jej baví kombinovat pohled západní psychologie s uměním, mytologií a šamanismem.
ČLÁNKY DO MAILU