Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svém serveru Potraviny na pranýři zveřejnila už více než osm desítek nevyhovujících vín. Při podrobnějším pohledu zjistíme, že většina spadá do kategorie falšovaných potravin, tedy takových, kdy je zákazník úmyslně uváděn v omyl. Jak zjistil server Vitalia.cz, nejčastějšími prohřešky bylo ředění vína vodou, klamání o původu, přídavky, které nejsou povoleny nebo byly použity v nadlimitním množství, a přidaný cukr.
Mezi pranýřovanými víny vyniká údajný Sklepmistr. Toto víno zajistila loni SZPI hned na několika místech, bez potřebných dokladů a ve velmi pochybné kvalitě. Od „směsi vín z různých zemí“ či vín v krabici asi nikdo zázraky nečeká, v přehledu ale nechybí ani značky, které překvapí.
Galerie: FALŠOVANÁ, NEBEZPEČNÁ A NEJAKOSTNÍ VÍNA
Řadu vín SZPI označila coby nejakostní, tzn. jako výrobky, které nedodržely předepsané složení nebo označení. A nejméně nálezů spadá do kategorie vín nebezpečných, kdy bylo zjištěno překročení povoleného množství konzervační látky – kyseliny sorbové nebo oxidu siřičitého.
Čtěte dále: Nejhorší potraviny roku 2012
Celníci pomohou s dohledáním původu vína
Jedním z největších nešvarů v ČR v oblasti výroby a prodeje vín je klamání spotřebitelů o původu vína. Situace v tomto směru by se ale mohla částečně zlepšit díky dohodě, kterou uzavřelo ministerstvo zemědělství s Generálním ředitelstvím cel. Podstatou dohody je vzájemná výměna informací o evidenci a sledování pohybu vinařských výrobků mezi členskými státy EU.
Jde zejména o výměnu informací mezi celníky a SZPI, která má kontrolu deklarovaného původu vín v kompetenci. Z minulých let a některých významných kauz je přitom zřejmé, že právě falšování vín, kdy se zahraniční vína vydávají za českou produkci, je poměrně časté a týká se i velkých vinařských společností.
Milionové pokuty za klamání spotřebitele
Důkazem je i verdikt Krajského soudu v Brně z minulého týdne, který zamítl žalobu společnosti Vinium z Velkých Pavlovic proti rozhodnutí SZPI. Inspekce firmě v prosinci 2011 uložila pokutu milion korun za uvádění produktů neznámého původu do oběhu a za chyby v evidenci vinařských produktů. Vinium mělo podle SZPI uvádět u produktů neznámého původu na etiketě výrobků jako zemi původu Českou republiku, a tím se dopustit klamání spotřebitele. Vinium ovšem namítá, že se samo stalo obětí podvodu ze strany dodavatele hroznů k výrobě vín.
Úplně stejný scénář měla přitom zřejmě největší tuzemská kauza v oblasti falšování vín, která vyústila v soudní spor mezi SZPI a společností Templářské sklepy Čejkovice. Ta dostala od potravinářské inspekce pokutu dokonce ve výši pěti milionů korun, a to za identické prohřešky jako Vinium. Čejkovice dokonce v první fázi sporu u soudu uspěly, nakonec ale Nejvyšší správní soud uznal kasační stížnost SZPI. Také Čejkovice se bránily zejména tím, že ze strany dodavatelů hroznů bylo vše v pořádku.
Přečtěte si: Svařené víno nemá přesná pravidla. Je to ještě víno?
Naše hrozny nebyly, tak použili jiné
SZPI, ale i výrobci vín přitom vycházejí při stanovení původu hroznů z Registru vinic, který vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Informace v něm ale alespoň v minulosti neodpovídaly realitě. SZPI v kauze Čejkovice například zjistila, že navzdory údajům z Registru vinic se předmětné hrozny na příslušné vinici vůbec neurodily, v dalším případě byly hrozny zpracovány samotným pěstitelem pro svou vlastní výrobu vína (čili ne Templářskými sklepy), či byly hrozny prodány někomu úplně jinému než Čejkovickému podniku.
Výpadek nesprávně identifikované domácí produkce pak byl nahrazen produkcí ze zahraničí, respektive, „neznámého původu“. To samozřejmě není zakázáno, o skutečnosti, že surovina k výrobě vín pochází z jiné země, musí být ale spotřebitel informován.
O dovozech vín ze zahraničí by měli mít v současné době nejlepší přehled právě celníci. Na rozdíl od produktů živočišného původu neplatí totiž pro výrobky rostlinného původu (tedy například vína) vyhláška o povinném hlášení dovozů ze strany prvního příjemce na české straně. To mimo jiné vytváří prostor k falšování vín.
U burčáku se situace zlepšuje
Klamání spotřebitele o původu se netýká zdaleka jen klasických vín, ale také třeba burčáků. Podle legislativy může být tento produkt označen jako burčák nebo částečně zkvašený hroznový mošt pouze v případě, že byl výrobek zpracován na území České republiky výhradně z hroznů révy vinné původem z tuzemska.
Více: Burčák – pravý, nebo falešný? Aneb mléko starců a paragrafy
Situace v této oblasti se nicméně v posledních letech zlepšuje. Zatímco loni zjistila SZPI při kontrolu burčáků pouze jeden nevyhovující vzorek, rok předtím šlo o 12 případů falšování těchto produktů. To odpovídalo dlouhodobému trendu, kdy inspekce v minulosti pravidelně zjišťovala při kontrolách burčáků zhruba 10 až 15 prohřešků z celkově odebíraných několika desítek vzorků.
Dále: Falšovaného burčáku ubylo
Použití levnější neuvedené suroviny je podvod
Česká republika, i díky svým klimatickým podmínkám, je v produkci vinných hroznů a výrobě vína dlouhodobě nesoběstačná, více než polovina spotřeby vína se k nám dováží. Dovoz vína ze zahraničí je tedy nutný a v příštích letech může dokonce stoupat, neboť spotřeba vína se v ČR postupně zvyšuje.
Při dovozech nejde ale jen o sanaci tuzemského trhu. Zejména suroviny či polotovary k výrobě vín především z jižnějších zemí EU jsou oproti tuzemské produkci většinou levnější, a pokud se taková vína smíchají se surovinou tuzemského původu, je levnější i výsledný výrobek. Nedeklarované přidávání zahraničních vín do českých tak představuje kromě klamání spotřebitele také neoprávněnou podnikatelskou výhodu na trhu oproti seriózní konkurenci. Jde v zásadě o stejný princip, kdy se místo hovězího přidává do masných výrobků levnější koňské maso, nebo místo potravinářské soli levnější sůl technická. V těchto případech nejde o ohrožení zdraví, ale o podvod.
Čtěte dále: Jsem alkoholik, když piju každý den?
ČLÁNKY DO MAILU