Vyvracení cíleně šířených informací týkajících se rizik vyplývajících z konzumace potravin je nekonečný a nikdy nevyhratelný proces. Mimo jiné proto, že autoři záměrných lží je prostřednictvím internetu šíří opakovaně, zatímco ti, kteří je na základě seriózních argumentů vyvracejí, necítí obvykle kromě první bezprostřední reakce potřebu reagovat na další a další mutace mýtů a hoaxů znovu a znovu.
Jogurt se zvířecími bakteriemi je zpět
To je i případ znovuzrozeného hoaxu o škodlivosti jogurtů, specielně pak výrobků společnosti Danone, působící také v ČR. Článek pod několika názvy, například „Nebezpečný moderní jogurt“ nebo „U jogurtů se používá zvířecí střevní mikroflóra“ je navíc podepsán Ing. Jiřinou Charvátovou, takže vytváří dojem seriózní informace od odborníka. A mimochodem, jedna z mnoha variant mi přišla před pár dny na e-mail ze zdravotnického prostředí, což nepřímo svědčí o tom, že pokud není článek brán i mezi „odborníky“ vážně, minimálně o jeho serióznosti uvažují. To ovšem není vůbec dobrá zpráva o osvětě spotřebitele v ČR.
K tématu: Actimel je plný zvířecích bakterií. Bububu…
Není přitom zas tak rozhodující, jakých faktických chyb a manipulací se údajná autorka dopouští. Jde totiž zejména o to, jak se spotřebitel k takovým „spasitelským informacím“ chová a jak se s nimi vyrovnává společnost jako celek. Například – zmiňovaná autorka se od článků o škodlivosti jogurtů veřejně distancovala, přesto je dodnes např. na serveru www.astrolife.cz článek stále dohledatelný pod jejím jménem coby autorky. Zároveň to hodně vypovídá o věrohodnosti uvedeného serveru, který si hraje na odborné alternativní zdravotní a psychologické poradenství, pakliže příslušný článek ze svých archivů neodstranil.
Živná půda hoaxu
Je také vhodné připomenout si pár dalších souvislostí. Společnost Danone je poměrně vhodným terčem pro pomluvy, protože v minulosti už prohrála pár soudních sporů, i když ne v oblasti kvality svých produktů, ale v oblasti jejich prezentace (viz Britové zakázali reklamu na Actimel. Je to jen běžný jogurt). Tím se stala navěky podezřelá.
Dalším zajímavým aspektem je skutečnost, že údajně první dohledatelná verze hoaxu pochází z roku 2010 (na astrologickém serveru je ovšem modifikace z roku 2013), a to z ruského internetu. Je přitom veřejným tajemstvím, že i v současném Rusku jsou zejména nadnárodní výrobci potravin symbolem kapitalistického Západu, proti kterému je třeba neustále bojovat, což je ostatně částečně vidět i na současné obchodní válce Ruska a (nejen) EU právě v oblasti potravin. Jakékoli znevěrohodnění západní konkurence přitom uvolňuje prostor pro produkci vlastní – tedy ruskou.
V článku jsou také uvedeny odkazy na různé zahraniční studie, která ale nikdy nebyly vypracovány – tady je samozřejmě bariérou ověřitelnosti nedostatečná jazyková vybavenost, což je další metoda, na kterou šiřitelé nepravd sází. A samozřejmě latinské názvy, například samotným Danone v reklamě nesprávně použitým názvem bakterie Bifidus esencis, což je název bakterie (a bylo to mnohokráte vysvětleno), která neexistuje. Když už jsme u latiny a pranýřovaného výrobce, pak Danone má pro jogurty patentovaný mikroorganismus Bifidus animalis subsp.lactis s kmenovým označením DN 173 010, který nese obchodní název Bifidus Actiregularis, což je druh bakterie, který byl izolován z kojenců i dospělých lidí, a je považován za probiotický pro člověka.
Sběrna druhotných nesmyslů
Když už jsme u pranýřů, nebylo by od věci, zvláště při popularitě serveru potravinynapranyri.cz, zavést také nějakou obdobu typu autorinapranyri.cz. Osobně se domnívám, že situace k něčemu takovému spěje. Ostatně o pozitivní, ale i negativní roli médií a zejména anonymních, ale i konkrétních autorů se debatovalo i na letošním ročníku Znojemského hroznu. Tato akce je navzdory svému názvu především soutěží autorů propagujících a prezentujících potraviny a pokrmy.
Jistě, máme třeba server hoax.cz, který odhaluje velké množství lživých údajů prezentujících se jako osvětové. Oblast potravinářských a stravovacích mýtů je ovšem tak široká, že by si zasloužila pranýř zcela specifický, zaměřený pouze na tuto problematiku.
Časté mýty
Na závěr nicméně přece jen stručná připomínka dvou základních nepravd uváděných ve zmiňovaném hoaxu.
1. Škroby a jogurty
V článku zmiňované aditivum E1442 je hydroxypropyldiškrobový difosforečnan, který patří mezi chemicky modifikované škroby. Jejich použití je v neochucených mléčných výrobcích vyhláškou zakázáno. Do výrobku by se mohly tyto látky dostat legálně pouze spolu s ochucující složkou. Pojem modifikace ovšem neznamená genetickou modifikaci. Role škrobů v jogurtech spočívá zejména v tom, aby se jogurt dal nabírat lžičkou a „netekl“, tedy jde o roli zahušťovadla. I přesto řada výrobců škroby nepoužívá. Pakliže v takových jogurtech škroby jsou, jsou tam vneseny, jak bylo výše řečeno, jejich ovocnou složkou.
2. Působení bakterií v zažívacím traktu člověka
Prakticky všechny studie napříč státy hodnotí působnost bakterií mléčného kvašení jako přínos pro organismus člověka. Teze o tom, že nejoblíbenější jogurty „nejsou jogurty, ale zahuštěná obarvená hmota, která mléko neviděla“, je za samé podstaty hloupost. Aby jogurt byl jogurtem, musí obsahovat minimálně deset milionů jogurtových bakterií v jednom mililitru, a aby se bakterie takto namnožily a navíc vydržely živé až do konce doby spotřeby, musí mít k dispozici mléko a živiny v něm obsažené.
ČLÁNKY DO MAILU