„Přátelé si mysleli, že jsme se zbláznili, rodina nás odrazovala a lidé z našeho okolí si klepali na čelo. Do toho všeho se nám narodily dvě děti a pořídili jsme si domek s malou sýrárnou,“ vzpomínají Kamil a Markéta Šediví, jak se před lety pustili do podnikání v ČR inspirováni farmařením na Novém Zélandu.
Co se dozvíte v článku
Začít bez předsudků
Ne zrovna dobrá image zemědělství, v naší zemi vnímané nemalou částí společnosti jako podnikání poškozující krajinu a zatěžující životní prostředí chemickými látkami, odrazuje bohužel od zemědělského hospodaření drtivou většinu obyvatel ČR. To ovšem není dobrá zpráva pro budoucnost oboru, který se již v současné době potýká a v blízké budoucnosti se ještě více bude potýkat s generační výměnou nutnou k tomu, aby se stávajících hospodářství mohli ujmout noví zemědělci.
Teze o zemědělcích jako škůdcích krajiny je ale v mnoha případech chybná, značná část z nich naopak cíleně vytváří její pestrost a významným způsobem se podílí na lokální jedinečnosti, včetně výroby specifických potravin, které obohacují nabídku na tuzemském trhu a které lze jen těžko zakoupit v maloobchodních sítích.
Jedním z takových příkladů je právě Rodinná ekofarma Člupy působící v obci Marefy na Vyškovsku, který je navíc o to zajímavější, že její majitelé nepocházejí ze zemědělského prostředí. „Náš předchozí život byl od hospodaření na míle daleko a začínali jsme tedy zemědělstvím naprosto nepolíbení. Dnes jsme za to vděční, protože jsme díky tomu mohli začít bez předsudků a zažitých názorů,“ popisují – dnes již – farmáři.
Inspirace z Nového Zélandu
Kamil a Markéta Šediví se navíc pro zemědělské hospodaření v ČR rozhodli na úplně opačné straně planety Země. „V rámci pracovního víza jsem strávil na farmách na Novém Zélandu jeden a půl roku, a to byl pro mne impulz začít zemědělsky hospodařit,“ popisuje Kamil Šedivý, který původně pracoval ve strojírenství.
„Po návratu zpět do naší země se mi ale už nechtělo pracovat v uzavřených prostorech a v prostředí, ve kterém není příliš velký prostor pro flexibilitu. A tak jsme se s manželkou domluvili, že se z nás stanou farmáři a že se začneme starat o krajinu,“ přibližuje důvod zásadní změny v životě a podnikání jako takovém.
Pestrá krajina
Že je to podnikání veskrze úspěšné, dokazuje ostatně i ocenění zlatou medailí v programu „Pestrá krajina“, který již čtyři roky organizuje ve spolupráci s odborníky na krajinu Asociace soukromého zemědělství ČR. Ta ocenila nejúspěšnější farmy zapojené do uvedeného programu na konci ledna v prostorech České zemědělské univerzity v Praze.
Začátek podnikání v zemědělství přitom v podmínkách ČR a doprovodné evropské byrokracie vyžaduje kus odvahy a nemalou energii. Jak ale Kamil Šedivý podotýká, potřebnou energii dodala právě novozélandská zkušenost a Šediví jí využili právě v zemědělství. Otázkou je, zdali by se tak stalo, pokud by se mise na Nový Zéland neuskutečnila.
Výhody „nezemědělců“
Tamní zemědělství má přece jen přírodnější ráz než to naše, což je ale bonus navíc, neboť jiný než konvenční přístup k zemědělství je žádoucí a společností také žádaný. Cenné je to především v takových oblastech naší země, které intenzivní zemědělství v minulosti skutečně poškodilo, což mimo jiné platí pro oblast jižní Moravy včetně Vyškovska.
Z nezemědělského prostředí lze navíc do oboru vnášet nové pohledy a impulzy, které „zavedení“ zemědělci vnímají jinak. A pokud je zemědělský nováček dostatečně pokorný a disponuje vůlí učit se nové věci, může to být, jak konstatuje a v praxi dokazuje představitel Rodinné ekofarmy Člupy, „ku prospěchu věci“.
„Jak to tak bývá, začátky byly těžké,“ připouštějí manželé Šediví: „Zemědělské vzdělání, semináře o půdě, zvířatech, o ochraně přírody, o zpracování mléka, o ovocných stromech a mnohé další nás začaly formovat a určovat směr našeho hospodaření.“ Představa o malé rodinné farmě, která bude jednou vyrábět výjimečné produkty, začala postupně získávat konkrétní obrysy.
Mléko a sýry, šetrně a ekologicky
V současné době farma obhospodařuje 40 hektarů travních porostů a sadů, na kterých se pase zhruba 50 kusů ovcí masných plemen, 40 dojných koz a několik kusů skotu plemene jersey. I v tomto výběru se svým způsobem promítla novozélandská zkušenost, neboť Nový Zéland patří k největším světovým producentům mléka a mléčných výrobků.
Farma Člupy také zpracovává mléko ve vlastní sýrárně na biosýry v několika různých variantách, přičemž denně jsou zde schopni zpracovat až 200 litrů mléka. Což je mimochodem jedním z mnoha důkazů, že se živočišné výrobě a produkci finálních potravin věnují i menší (v tomto případě přímo malé) farmy, a navíc v souladu s dnes tolik preferovaným šetrným přístupem k životnímu prostředí.
„Náš sen o hospodaření udržitelným a ekologickým způsobem se stal skutečností,“ shrnují majitelé Farmy Člupy.
ČLÁNKY DO MAILU