Z poslední rekapitulační zprávy Státní veterinární správy (SVS) vyplývá, že počet kontrol v oblasti potravin živočišného původu v roce 2022 meziročně mírně vzrostl. Veterinární inspektoři provedli v této oblasti zhruba 40 200 kontrol, což je asi o 700 více než v roce předchozím.
Co se dozvíte v článku
Nejčastěji zjistili přestupky ve správné výrobní a hygienické praxi (21 procent), označení výrobků (17 procent), manipulaci s produkty (14 procent), vedení dokumentace (13 procent), čištění a sanitaci (9 procent) a sledovatelnosti (9 procent). Závěry za rok 2023 budou k dispozici sice až začátkem příštího roku, už teď ale víme, že prohřešků ze stran dovozců i prodejců bylo hodně. Vybíráme pět z nich, přičemž nejnovějšímu případu o nálezu „farmářských kuřat“, která nebyla farmářská, se budeme věnovat trochu více.
Správná hygienická a výrobní praxe je…
… dodržování všech právem upravených hygienických požadavků a povinností v procesu výroby potraviny a při jejím uvádění do oběhu a uplatňování hygienických zásad, které odpovídají současným znalostem o bezpečnosti potravin
100 tisíc za maso bůhví odkud
Mezi nejzávažnější případy porušení předpisů v letošním roce patřil případ restaurace z Šestajovic ve Středočeském kraji. Její provozovatel uchovával v mrazicím boxu několik desítek kilogramů masa neznámého původu, navíc jevilo známky přemražení a vysychání. K tomu všemu také nepředložil dokumentaci k chodu podniku jako například systém provádění dezinfekce, dezinsekce a deratizace a provozní řád. Pokuta uložená v probíhajícím řízení v tomto případě činí 100 000 korun.
Další nemalý postih uložili inspektoři SVS z Jihočeského kraje provozovateli z Hluboké nad Vltavou. 40 tis. korun musel zaplatit za to, že skladoval potraviny ve zcela neudržovaných prostorech napadených plísní. Dotyčný navíc používal k přípravě pokrmů zvěřinu, která nebyla veterinárně prohlédnuta a k níž neměl požadované doklady. Nevhodně také zacházel s drůbežím masem, z něhož následně vařil.
Ze Sapy rovnou do kafilérie
V jednom z kontrolovaných automobilů jedoucích v červnu do areálu SAPA v Praze nalezli veterinární inspektoři deset kilogramů vepřového masa neznámého původu. Maso nebylo nijak označeno a přepravce k němu neměl žádné doklady. Inspektoři zásilku znehodnotili barvou a přepravce ji musel na své náklady nechat zlikvidovat v kafilérii.
Jiné vozidlo vezlo okolo 100 kil mléčných a masných výrobků a přepravce nebyl u SVS registrován pro přepravu živočišných produktů. Potraviny, které vezl, navíc pocházely z neschváleného skladu.
Problémy v Sapě přitom veterináři řeší opakovaně řadu let. Ať už jde o odhalení 2,5 tuny neoznačených zmrazených živočišných produktů z roku 2020, nález nelegálního skladu s 35 tunami živočišných produktů nebo otřesný případ nelegální porážky kachen v restauraci v Sapě, o němž jsme psali v roce 2016.
Mnoho textů o nelegálních skladech potravin v Sapě, převážení masa v běžných dodávkách i mase okousaném od hlodavců, které veterináři našli v této asijské tržnici, máme pohromadě na odkazu níže.
Živí a mrtví kapři pohromadě
Veterinární inspektoři z Jihočeského kraje spolu s pracovníky tamního Celního úřadu odhalili při společné kontrole v Kaplici dodávku přepravující ve zcela nevhodných podmínkách živé a mrtvé ryby a další živé vodní živočichy a potraviny živočišného původu.
V jednom z termoboxů cizinec přepravoval 12 kaprů, které zakoupil cestou v jižních Čechách. Na rybách byly zjevné známky po provedeném omráčení úderem tupým předmětem na temeno hlavy, kapři nebyli vykrveni. Deset kaprů bylo v době kontroly mrtvých. Dva však stále jevili známky života. Kontrolované osobě bylo na místě nařízeno okamžitě dva žijící kapry usmrtit a ukončit tak jejich utrpení.
Kromě kaprů vezla dodávka také 15 kilogramů živých krabů a pět kilogramů živých mlžů z areálu SAPA. Vodní živočichové byli uloženi v polystyrenových bednách. Přepravce k nim nebyl schopný při kontrole předložit doklady prokazující jejich původ a odpovídající platné legislativě. Veterinární inspektoři nařídili přepravci kraby a mlže usmrtit povoleným způsobem a následně zajistit jejich likvidaci v asanačním podniku. Na přepravce čeká pokuta až do výše 50 milionů korun, zpravidla ale bývá nižší, nesmí být totiž likvidační.
Chov, který neexistuje
Mezi nejnovější případy, které veterináři v poslední době řešili, patří nález farmářských kuřat, která ve skutečnosti vůbec nebyla farmářská. Při kontrole prodejce v Holešovické tržnici přišli inspektoři na to, že prodejce klamal své zákazníky tím, že u svého stánku nabízel k prodeji čerstvé drůbeží maso označené jako „farmářská drůbež“. Na svých webových stránkách zároveň prezentoval ve skutečnosti neexistující „vlastní chov“, z něhož mělo nabízené drůbeží maso pocházet.
Z dokladů, které při kontrole předložil, však vyplynulo, že prodávané maso nakoupil ze schváleného zpracovatelského závodu, tedy rozhodně nepocházelo z jeho údajné farmy. Veterinární inspektoři posoudili uvedený způsob prodeje jako klamavý a zakázali tyto produkty dále prodávat. Šlo celkem o 183 kilo drůbežího masa. Nicméně s ohledem na probíhající přestupkové řízení není možné identitu prodejce prozradit.
Za porušení pravidel pro označování potravin (zákona o potravinách) při jejich nabízení k prodeji lze vyměřit pokutu až 50 milionů Kč.
Ani toto ale není ojedinělý případ, jak serveru Vitalia.cz sdělil Petr Majer, zástupce tiskového mluvčího SVS: „V letošním roce to byly celkem tři kontroly, kdy jsme se setkali s klamáním při prodeji živočišných produktů na farmářských či potravinových trzích. Obecně jsou to jednotky kontrol ročně.“
Jak poznat šidícího prodejce
Odpověď je jednoduchá, ale nepotěší vás. „Podvody s potravinami tohoto druhu zákazník pozná velice obtížně, zvláště v případě prodeje např. nebaleného masa,“ řekl nám Petr Majer. Ovšem, pokud máte podezření, že vás prodejce klame, nebo nezachází s potravinami, jak by měl (nedodržuje teplotu uchování živočišných produktů, prodává maso z domácí porážky – mimo drůbeže a králíků atp. viz např. desatero SVS), můžete se obrátit na místně příslušnou krajskou veterinární správu Státní veterinární správy.
V případě hlavního města Prahy je dobré se informovat, jaký druh trhu je v dané lokalitě organizován. Prodej na trzích je regulován nařízením Magistrátu hl. m. Prahy, jež rozlišuje trhy farmářské a potravinové. Pro farmářské trhy je původ potravin definován ve prospěch malých producentů a pěstitelů, potravinový trh pak omezení v tomto směru nemá.
ČLÁNKY DO MAILU