Přibývá farmářů, kteří hospodaří bez půdy, houby vyrostou i na pilinách

27. 3. 2024

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Po zimní pauze se rozjíždějí farmářské trhy. Stále častěji na nich narazíte na prodejce, kteří využívají alternativní metody hospodaření, například akvaponii – v symbióze chovají ryby a pěstují zeleninu bez využití půdy. Komu nákup u stánků nevyhovuje, může si zajet přímo k farmáři. Aplikací, v nichž si lze rychle vyhledat konkrétního zemědělce třeba podle typu produktu a lokality, funguje hned několik.

Do ulic měst se vrací stánky drobných zemědělců, květinářů, bylinkářů, pekařů, uzenářů, sýrařů a mnoha dalších profesí. Mezi největší a nejoblíbenější patří trhy v Praze na náplavce Rašínova nábřeží a na Vítězném náměstí.

I pro letošní sezónu jejich pořadatelé sehnali nové, neokoukané prodejce. Máme zde novou rodinnou farmu pana Vojtěcha Králíčka, která pěstuje zeleninu, léčivé byliny a květiny v biokvalitě. Obecně je tu znát nový trend takzvaných městských a akvaponických farem, které se specializují na mikrozeleninu, houby, chov ryb, vyjmenovala Šárka Sedláčková ze spolku Archetyp, který provozuje několik tržišť včetně Náplavky.

Ryby „hnojí“ vodu salátům

Akvaponie je spojením chovu ryb a hydroponického pěstování rostlin. Voda obohacená o rybí ‚hnojivo‘ se čerpá od ryb a zalévá rostliny. Jejich kořenový systém vodu vyčistí a odstraní z ní všechny škodlivé látky. Čistá voda se vrací zpět k rybám. Voda neustále cirkuluje dokola a tvoří uzavřený ekosystém, popsali farmáři z Rybí zahrady.

Ta sídlí ve středočeských Hostomicích a pravidelně se účastní trhů v Praze. V kádích chová například pstruhy, sumečky a kapry. V hydroponických „záhonech pak pěstuje různé saláty a bylinky.

Houby téměř z centra Prahy

Městské farmy zase hospodaří přímo uvnitř zástavby. Využívají způsoby méně náročné na místo, a hlavně na půdu. Třeba hydroponii, nebo jako v případě farmy Už rostou pěstování v pilinách.

Malý kousek od centra Prahy, v Břevnově, farma celoročně produkuje exotické jedlé houby. Koupit se dají na zeleninovém trhu v Hale 22 Holešovické tržnice a také na trhu Heřmaňák na Řezáčově náměstí.

Nabídka Heřmaňáku se tím rozšířila na více než 12 druhů hub, ze kterých lze udělat neuvěřitelně chutná jídla, například steak nebo guláš, doplnila Sedláčková.

Kromě hub jsou tu novinkou také ovčí a kozí sýry z Kokořínska, uzeniny ze zvěřiny a také kachní a králičí maso. Mezi prodejce na Kubánském náměstí se letos nově zařadila farma Chouranice. Mléko zákazníkům klidně stočí do donesených lahví. Přibyl velký stánek s více jak 300 druhy koření a pekárna Louskáček s ořechovými dorty, řekla Blanka Neoralová z Archetypu.

Ceny vajec jsou dva roky stejné

Na rozdíl od prodejních řetězců, kde se poslední dva roky ceny měnily velice turbulentně, se farmáři podle Sedláčkové snaží nezdražovat vůbec, nebo jen mírně: „Vajíčka od slepic z volného chovu na Náplavce stojí stejně jako před dvěma lety: 6 korun vejce velikosti M, 7 korun vejce L a 8 korun vejce XL.“

Brambory i ubytování na statku v jedné aplikaci

Kdo o farmářské produkty stojí, ale tržiště mu z nejrůznějších důvodů nevyhovuje, může využít nákup takzvaně ze dvora. Tato forma byla vždy složitější v tom, že člověk musel přesně vědět kdy, kam a pro co může zajet.

Takový přehled měli spíše sousedé farmářů z venkova, ve městech to byl trochu oříšek. Existují ale aplikace, které zákazníka navedou na pár kliknutí.

Katalog farem spustila Asociace soukromého zemědělství (ASZ). „K jeho vytvoření nás vedly časté dotazy veřejnosti. Nakupující měli zájem o produkty, byli ochotni si na farmy osobně dojet, nevěděli ale, kdo co nabízí. Snahou tedy bylo vytvořit jedno místo, kam bychom mohli tazatele odkázat,“ vysvětlila Vladimíra Marianovská z kanceláře ASZ.

Podmínky zařazení do katalogu jsou dvě: farmář musí být členem asociace a musí něco nabízet přímo veřejnosti. Je jedno, zda to jsou produkty, nebo služby. „Takže zařazujeme nejen farmy, které nabízejí například mléčné či masné výrobky, ale i takové, které nabízejí ubytování či tábory pro děti,“ dodala Marianovská.

Katalog funguje asi dva roky a asociace ho stále aktualizuje.

Hovězí, vejce, z jižních Čech, nebo z Hané?

Vlastní mapu farmářů a prodejen jejich výrobků provozuje organizace PRO-BIO LIGA. Mapu naleznete na webu kde.lovime.bio. Další mapu drobných hospodářů spravuje třeba firma Farma na dlani na adrese farmanadlani.cz.

V obou lze vyhledávat podle lokality a typu produktu.

Na stránkách Státní veterinární správy je zase seznam všech, kdo v Česku prodávají nepasterizované mléko ze dvora nebo provozují automaty na mléko a mléčné výrobky. U každého zařízení je uvedena i adresa.

Autor článku

Psát začala v roce 2006 v Pražském deníku. U regionálního zpravodajství zůstala i později v redakcích MF Dnes a iDNES.cz. Pro ČTK pokrývala dění ve sněmovně. Po mateřské pauze se začala věnovat tématům jako školství, rodina a zdravý životní styl. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).