Ačkoli se to v praxi na některých farmářských trzích nedodržuje, zejména potraviny živočišného původu přímo z farem (z vlastních chovů) na nich nemůže prodávat úplně každý. Ty totiž, pokud nepocházejí ze schváleného výrobního podniku (tedy v praxi od klasických výrobců potravin), může prodávat pouze sám farmář (zemědělec), případně jím pověřená osoba.
Tím se mohou do určité míry identifikovat překupníci, kteří samozřejmě také potravinářské produkty na trzích prodávají, ale nejsou jejich výrobci, a nejde tedy o farmáře v pravém slova smyslu. Tak to alespoň posuzuje Státní veterinární správa ČR (SVS), která nedávno zveřejnila výsledky kontrol na farmářských trzích za první polovinu letošního roku.
Nejčastější nedostatky prodeje na farmářských trzích
Z nich vyplývá, že z necelé dvoustovky kontrol na farmářských trzích zjistili inspektoři SVS nějakou závadu u osmnácti procent z nich. Nejčastěji šlo o nedostatky v označování nabízených potravin či prodej potravin neznámého či nejasného původu. Což mohou být mimo jiné i případy, kdy zboží deklarované jako produkty vlastního chovu vlastně takového původu nejsou. Jinými slovy, uvedených osmnáct procent nelze ztotožňovat s podílem závadných, nebo dokonce nebezpečných potravin.
To se občas neodlišuje a zboží prodávané na tržištích to v očích spotřebitele poněkud degraduje. Větší problém je tak především nedodržování teplot nabízených výrobků, což může zakládat pro spotřebitele především u masných a mlékárenských výrobků možná rizika především v horkém letním počasí. Takové případy přitom veterinární inspektoři zjistili také.
Nákup na farmářských trzích – SVS doporučuje
Mezi nejčastější závady zjišťované při kontrolách trhů veterinární správou patří nedostatky v označování potravin a prodej potravin neznámého či nejasného původu. Proto:
- věnujte pozornost způsobu a hygieně prodeje živočišných produktů,
- všímejte si dodržování chladicího řetězce,
- kontrolujte označování výrobků, prodejce má ze zákona povinnost zákazníky informovat dostatečným způsobem o prodávaném zboží a jeho původu.
Požadavky jako na supermarkety
Každopádně, veterinární požadavky na bezpečnost a kvalitu potravin jsou podle SVS při prodejích na farmářských trzích stejné, jako třeba ve velkých supermarketech. A také označení potravin se kontroluje stejně přísně jako při jiném prodeji konečnému spotřebiteli.
Což je jistě v zájmu zákazníků, otázkou ale je, zda to (například při označování) neomezuje pestrost nabídky produktů, které by na trzích mohly být prodávány. „Mírnější jsou pouze požadavky na prostory, kde se s potravinami manipuluje. Legislativa EU stanovuje specificky požadavky pro přechodné prostory (například stánky na trhu) v příloze II kapitole III nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin,“ uvádí mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Byrokracie na trzích: je tohle nutné?
Prodejci a organizátoři farmářských trhů nicméně nečelí jen kontrolám veterinářů, ale také hygieniků (ti mají na starosti například hygienu prodeje včetně zabezpečení prodávaných potravin před prachem a vnější kontaminací) či Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), a kromě toho i kontrolám živnostenských odborů. Byrokracie kolem trhů je tedy hodně a nebylo by patrně na škodu zamyslet se nad její redukcí.
Třeba nad sankcemi za nevyvěšení tržních řádů nebo za takové prohřešky, že stánky v plánu tržního místa nejsou označeny čísly. To totiž spotřebitele vůbec nezajímá a k jeho bezpečnosti a osvětě to nepřispívá.
Oddělit trhy a jarmarky
Nejsou navíc trhy jako trhy. Jednak, a je vhodné to stále připomínat, existuje Etický kodex Asociace farmářských tržišť ČR (AFT), který kromě jiného poskytuje řádově vyšší garanci skutečně selského a tuzemského původu prodávaných produktů. V Asociaci je ale jen zlomek organizátorů farmářských trhů, také proto, že členství v ní sice přináší výhody pro spotřebitele, ale více povinností právě pro organizátory (více v článku Proč jsou na některých trzích farmáři, ale jinde překupníci). To by se ale možná mohlo časem změnit.
Jak totiž uvedl předseda AFT Jiří Sedláček, Asociace pracuje společně s Piráty na kategorizaci trhů, jejíž ambicí je odlišit skutečné trhy a „jarmarky“, na nichž se zdaleka neprodávají jen potraviny od našich zemědělců.
10 let s farmářskými trhy
Proč ověření pořadatelé museli před lety opustit tržiště, které založili?
A jak se jim daří na dalších místech v Praze?
Přečtěte si velký rozhovor se Šárkou a Jiřím Sedláčkovými ze spolku Archetyp.
Šárka a Jiří Sedláčkovi z Archetypu na Náplavce, kde zahájili svoji již 10. sezónu
Bylo by to žádoucí, už dnes existují různé režimy, které jsou vyjmuty například z kontrol SVS, jak potvrzuje mluvčí veterinářů Petr Vorlíček. O tom všem se ale běžný spotřebitel nic nedozví.
Živočišné potraviny: co se smí a co se nesmí
Nedozví se většinou ani o tom, pro koho platí výjimky pro prodej podle veterinárního desatera. V něm jsou mimo jiné uvedeny teploty, za nichž se mohou potraviny živočišného původu na trzích prodávat, jak by měly být označeny a jaké množství jich může farmář či jím pověřená osoba prodávat.
Z desatera tak například vyplývá, že „chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku, a to za těchto podmínek“:
- maso z drůbeže a králíků, vykuchané, v omezeném množství, maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinární vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“,
- syrové mléko a smetanu pomocí registrovaného prodejního automatu,
- čerstvá vejce, označená s uvedením jména a adresy chovatele, v omezeném množství,
- včelí produkty označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím,
- živé ryby.
Zkráceno, plné znění najdete v Desateru SVS k prodeji na farmářských trzích.
Jak poznat dobrý farmářský trh
- Dobrý trh si hlídá, aby měl dobré prodejce.
- Dobrý pořadatel se stará o to, aby byli zákazníci, ale i prodejci spokojeni.
- Důležité je prostředí, trhy nalepené na obchodním centru většinou jen lákají k návštěvě obchoďáku.
- Dobrý trh by měl pokrýt minimálně základní sortiment nákupu, má být variantou nakupování.
- Zákazníci i prodejci ocení pravidelné konání trhů, ve stálou dobu na stálém místě.
- Pořadatel se za trh nestydí, víme, kdo to je, je na trhu vidět.
- Stánky jsou označeny informacemi o původu zboží.
- Prodávající si s vámi rád popovídá, poradí, nabídne ochutnávku, přidá recept. Má rád své zboží.
- Prodává to, co u nás tou dobou roste, nebo vydrží skladované.
- Nemá sortiment v poměru potraviny:kvedlačky 1:10.
- Prodejce není špindíra, nad potravinami nekouří, k jídlu se chová hezky.
- Trh je lokální záležitost – má lokální pořadatele, prodejce i lokální drby – poptejte se v okolí.
Více v článku Boom a bum farmářských trhů: minulost, přítomnost a jak poznat ten dobrý.
ČLÁNKY DO MAILU