Farmářské trhy v rukou politiků

Letošním velkým hitem se staly tzv. farmářské trhy, neboli pravidelné setkávání „farmářů“ – rozuměj zemědělců, pěstitelů, pekařů, rybářů, kořenářů a mnohých dalších, jejichž voňavé stánky připomínají osvědčený způsob nákupů našich předků. Nejedna tehdejší hospodyně by se podivila, co tady letos tak opěvujeme a proč všichni jako posedlí na facebooku „lajkdisujeme“ kdejakou informaci o tom, že se ve středu bude na nějakém dalším náměstí prodávat čerstvá zelenina. Ano, v roce 2010 objevujeme něco, co tu dříve fungovalo zcela samozřejmě a bez problémů.

Autor: SXC

Lidem prostě přestala chutnat rajčata bez chuti z jejich oblíbeného řetězce a zastesklo se jim po atmosféře klasického trhu. Počátkem letošního roku se začaly objevovat i narážky na Asiaty, kteří jsou podle některých diskutujících tím největším problémem: „Klasické obchody a obchůdky s ovocem a zeleninou zničili Vietnamci,“ hlásali někteří. Jiní oponovali, že jsme na vině my, protože nám naše lenost nedovolí udělat ani o krok víc a raději zajdeme do hyper… nebo super… Ozvaly se i hlasy, že ne my (spotřebitelé), ale zemědělci jsou líní. Nechtějí nám vozit produkty do Prahy až pod nos a prodávají si výpěstky v malých městech. Na jednom se ovšem diskutující většinou shodli: na vině jsou politici – městští zastupitelé, kteří trhy nepodporují. Svědčí o tom i stesk farmářů ze Vsetína, ke kterému se ještě vrátíme.

Najděte si FARMÁŘSKÝ TRH přímo vám na míru! 

Farmářská sezóna končí a nové trhy začínají…

Hlad po čerstvých potravinách byl tak velký, že se letos v březnu sešli „farmáři“ na Vítězném náměstí v Praze 6. Dnes už jejich setkání přerostlo v pravidelné akce známé pod názvem Tradiční farmářské trhy na Kulaťáku.

„Praze se podařilo úspěšně spustit projekt farmářských trhů, který je znám z evropských metropolí, jako je Londýn, Paříž, Barcelona nebo Vídeň. Prvních farmářských trhů se zúčastnilo asi patnáct tisíc lidí,“ hlásala ještě týž den radnice.

Během půlroku (a paradoxně zvláště teď, na konci farmářské sezóny…) přibývají další trhy. V naší metropoli se tak pravidelně koná přes dvacet „tradičních farmářských trhů“. Většinou se na nich podílejí konkrétní městské části, což musí být každému návštěvníkovi jasné. Panely s usměvavým politikem, informační stánky dané městské části, brigádnice roznášející letáčky s volebním programem vládnoucí strany… Na některých trzích dokonce pódia s moderátorem, který návštěvníkům představuje jednotlivý sortiment. „Takže říkáte, že jde váš špek na odbyt? Hehehe. Kdo ještě nemáte mastnou pusu, neváhejte a navštivte stánek číslo třináct, kde se na vááás těší farmář z Nejedlé!“ Moderátor si vždy jen tak mimochodem vyhradí desetiminutečku pro interview se starostou, popř. místostarostou, aby se návštěvníci od toho sympatického pána dozvěděli, komu jsou za trh vděční.

Taková předvolební propagace je daná většinou smluvně – městská část věnuje na pořádání farmářského trhu dar ze svého rozpočtu s tím, že získá možnost se na místě prezentovat.

Kolik stojí pořádání trhu?

Trhy ovšem nejsou zadarmo, a pokud je budou městské části finančně podporovat, tak vlastně nikomu nemusí vadit, že se na nich i prezentují. Samozřejmě odsud potud – stánek městské části ano, ale vřeštící moderátor s pódiem a aparaturou je na trhu opravdu zbytečný. Jinak řečeno, trhy lze dělat draho nebo levněji a lidé je budou mít rádi stejně.

„Selský trh v Suchdole obnáší každý týden vyvěšení a sundání poutače, zajištění vody, sepsání dohod s trhovci pracovníkem ÚMČ… Přesné náklady teď nemohu vyčíslit. Naše městská část je ale chudá. Nemáme na to, abychom si najali agenturu, která by za nás vše zorganizovala. Nemáme ani žádné jednotné stánky, trhovci prodávají ze svých stolů,“ řekla pro server Vitalia.cz Věra Štěpánková, zástupkyně starosty MČ Praha-Suchdol. Nejdražší podle ní bylo právě počáteční úsilí – čas, telefonáty, vynaložená energie: „Nejnáročnější byl březen, kdy jsme začali ve skupince nadšenců trhy připravovat, to byla spousta času strávená vyhledáváním kontaktů, obvoláváním, přemlouváním a­pod.“

Filip Singer

Přesnou částku nám prozradil Jan Záruba, místostarosta MČ Praha 6, kde se s farmářskými trhy v hlavním městě začalo. „Pravidelným pořádáním trhů a tím, že městská část koupila do svého vlastnictví stánky, se podařilo náklady na trhy snížit. I tak jsou v současné době náklady na jeden trh zhruba 170 tisíc korun. Městská část přispívá zhruba dvěma třetinami, zbytek platí sponzoři. Nejde jen o finanční podporu, radnice trhy podporuje mnoha způsoby, především zajišťuje prostor pro jejich pořádání.“ Místostarosta jedním dechem dodává, že ne u všech politických stran se trhy těší podpoře, momentálně vládnoucí ODS v nich hodlá pokračovat.

Budou trhy i po volbách?

Nabízí se tedy jednoduchá otázka: Bude se v pořádání farmářských trhů pokračovat i příští rok? Vzhledem k tomu, že jsou trhy tolik závislé na městě, mohou jejich budoucnost ovlivnit nadcházející komunální volby? „Farmářské tržiště na náměstí Jiřího z Podběrad je dlouhodobým projektem. Odpovídá tomu i koncepce s novými stabilními stánky, které na místě zůstávají složené i mimo tržní dny a plní funkci laviček. Městská část je jejich majitelem a logisticky provoz tržiště podporuje. Nemohu ovšem hovořit za budoucí politickou reprezentaci,“ řekl nám Jan Sotona, mediální zástupce Městské části Praha 3.

O tom, že jsou farmářské trhy často závislé právě na městě, svědčí i stesk jejich organizátorů ve Vsetíně. „Celkové náklady se pro nás, pořadatele, počítají na několik tisíc korun, nepočítám-li naši práci ve volném čase. Jestli budou trhy i v příštím roce? To bude záležet na tom, jak se k nim postaví město Vsetín. Dlouhodobě to bez podpory města, pouze jako dobrovolná aktivita, nemá moc šanci na existenci.“

Na druhé straně nevěšme hlavu. Málokterý politik, i ten v současné době opoziční, si nechá ujít takovou příležitost, jako je vlastní prezentace na oblíbené akci občanů. Pokud by však někde trhy opravdu skončily, určitě se na ně můžeme těšit zase před příštími komunálními volbami. Pokud ovšem nebude hitem něco jiného, co s nadšením po letech znovu objevíme.