Psi jsou zpravidla oddanými společníky extroverty – čekají a touží po pánovi (tlupě) družné povahy, jejichž příkazy budou ochotně plnit. Naproti tomu kočky představují samostatné osobnosti, které si názor na člověka udělají už při prvním setkání. Většinou ho nedají příliš najevo. Kočky jsou introvertní, nezávislé, nikoliv však zlomyslné a sobecké, jak se jim často přičítá. Vlastně se vůbec nehodí přiřazovat zvířatům nepěkné lidské vlastnosti. Pokud kočka přijme člověka do své teritoria, startuje vztah velice silný, rovnocenný a pro obě strany nenahraditelný.
Kočičí terapeutka Glorie
Pro kočky rozhodně platí, že velice dobře vědí, co dělat mají a nemají, co jim bylo zapovězeno, avšak ony to přece jen zkoušejí. Dokáže-li majitel a nejbližší přítel kočky s milovaným zvířetem navázat vzájemný hlubší kontakt, propojuje se se světem zvířat. Teprve pak může říci, že pronikl do odlišného – a přece tolik podobného – zvířecího světa.
V současných domácnostech zvířecích mazlíčků neustále přibývá. Živé zvíře je totiž často nejspolehlivějším a ke smůle osamělých lidí někdy i jediným přítelem. Nahrazuje pošramocené rodinné a jiné vztahy, u citově chladných jedinců posiluje schopnost projevit city.
Rehabilitační a psychosociální metody, které využívají pozitivní působení zvířat na člověka, se označují jako zooterapie. Při hipoterapii je prostředníkem a prostředkem léčebného vlivu kůň, v canisterapii pes a ve felinoterapii kočka. Kontakt se zvířaty napomáhá psychické úlevě, vede k regeneraci sil, projevům citů. Nastoluje kladné emoce a stává se katalyzátorem mezilidských vztahů.
Felinoterapie
Podpůrná léčba somatických i psychických poruch a zátěží. Jejím principem je přímý kontakt pacienta s kočkou domácí.
Pro felinoterapii se hodí každá kočka, která je zvyklá na kontakt s cizími lidmi a má klidnou, milou, vstřícnou a vyrovnanou povahu.
Mezi nejvhodnější plemena patří ragdoll, perská kočka a něvská maškaráda. Vhodnější jsou kocouři (zejména kastrovaní), ale ani kočky nejsou výjimkou. Samozřejmostí je 100% zdraví jedince používaného pro terapii.
Zdroj: Wikipedie
Kočky žijí s lidmi odpradávna. Brzy přišly na to, že se u nich nasytí, lidem se naopak zamlouvala jejich schopnost chytat myši, které páchaly škody ve skladech potravin. Užitečnost přítulných chlupatých klubek – zejména koťata jsou roztomilá a hravá – byla jen jedním důvodem. Kočky se zásadně projevují jako individuality, které mají sklon prosazovat svoji vůli. Jsou veselé, optimistické a jemným vrněním (říká se, že předou) vylepšují náladu i mrzoutům. Kočičí smysly jsou dokonalé, jejich obratnost příslovečná a vše má nádech tajemna – oněch devět životů…
V některých civilizacích byly kočky předmětem uctívání, na úrovni bůžků, zatímco středověké tmářství je naopak zatracovalo, prohlašovalo za ďábly a byly upalovány se „svými“ čarodějnicemi. Dvacetiletá kočka se prý stala čarodějnicí a stoletá zase kočkou! Dodnes se i v některých evropských zemích ženy bojí černých koček nebo koťat. Ostatně, černých koček se bál i Napoleon. U nás jsou v současné době ohroženým druhem kočky divoké, považované za lovnou zvěř.
Kocour složil zkoušky a má licenci
Felinoterapií se rozumí léčebný kontakt mezi člověkem a kočkou: jde o psychosociální metodu podpory zdraví, při které se využívá pozitivní působení kontaktu – přináší podněty k odpočinku, uzdravení či ke stabilizaci organismu.
Kocour Eliáš – plemeno Ragdoll je pro felinoterapiii velmi vhodné
Bohatou zkušenost s kočkami a jejich léčivým působením má Ladislava Hilbertová. Dětská láska ke kočkám ji v roce 1999 dovedla k chovu plemene Ragdoll. Tyto kočky patří mezi druhé největší na světě – jejich jméno se překládá jako „hadrová panenka“, nejde však o označení hanlivé. Kočky Ragdoll mají inkoustově modré oči a dětské duše. Jsou skutečnými aristokratkami – z možných konfliktů raději odejdou, než by vytáhly drápy. Jsou mírumilovné, důvěřivé a kamarádské k jiným zvířatům včetně psů. Laďka Hilbertová se před osmi lety náhodou dostala k felinoterapii, k níž se kočky Ragdoll ideálně hodí. Jeden z jejích kocourů svou povahou jasně vyzýval k využití v léčbě. Mazlivý, zvídavý, přátelský a nebojácný cestovatel Eliáš se rád předváděl. Slovo dalo slovo a jeho paní navštívila Danielu Hypšovou z Nezávislého chovatelského klubu v Mladé Boleslavi. Ta je zakladatelkou klubu a zkušenou odbornicí, pod jejímž vedením byla vypracována originální metodika felinoterapie, intenzívně konzultovaná a uznávaná i v zahraničí.
Po několika návštěvách a intenzivní komunikaci plné rad a tipů se Eliáš stal felinoterapeutickým kocourem. Není to jen tak, prošel zkouškami a získal licenci.
A tak v Dětském domově Havířov, kde je paní Hilbertová ředitelkou, provádí klasickou návštěvní službu právě Eliáš. Ladislava Hilbertová je původní profesí speciální pedagožka, a tak není divu, že má tendenci vymýšlet něco nového, zajímavého, nevyzkoušeného. Eliáš s ní „slouží“ v dětském domově mezi 13. – 21. hodinou. Začínal jako terapeut v zařízení pro chlapce s extrémními poruchami chování a vedl si skvěle. Nyní píše s dětmi úkoly, sleduje televizi, nechává se nosit, pózuje při kreslení, chodí dávat dobrou noc. Pocítí-li potřebu odpočívat, vyskočí si do přepravky a relaxuje. Děti úžasného kamaráda hýčkají.
Trochu jinou roli plní další terapeutka v kočičí kůži – Glorie. Pracuje individuálně se zraněnou dětskou duší: umí laškovat, masírovat, přitulit se. Hlavně však vytuší psychické rozpoložení dítka a podřídí mu svoje chování. Děti se během „předení“ uvolní a ventilují své problémy – a že jich není málo.
Oběma kočkám nevadí cesta autem a prostředí dětského domova přijaly za své – stejně tak na svá bedra přebírají žal dětských duší. Jsou laskavé, vždy příjemně naladěné, odstraňují bariéry mezi dětmi a pedagogy.
Nejdůležitější je vliv psychický
Základem samotné felinoterapie je využití vrozené empatie (schopnosti vcítit se), intuice a léčivé energie kočky schopné odejmout z trpícího člověka bolest a pocity osamocení, či dokonce zklamání. Je úplně jedno, zda se kočce svěří dítě, člověk mladý či středního věku nebo senior.
Kočka dokáže navozovat duševní harmonii a vést lidskou bytost ke ztracené životní rovnováze, k novému či obnovenému smyslu života, najít pocit jistoty a bezpečí. Pacienty bývají handicapovaní, jedinci s Alzheimerovou chorobou, autisté, neurotici, stresovaní lidé, ale i osamělí senioři, které ovládne pocit zbytečnosti vlastní existence ve světě.
Čtěte dále: Šťastný jako důchodce
Nedílnou složkou léčebného působení koček je pomoc při rozvíjení schopností dětí postižených fyzicky i mentálně, neboť u nich jde o kvalitní začlenění do plnohodnotného života. Felinoterapie ovlivňuje všechny ostatní léčebné postupy, přispívá ke snížení krevního tlaku i ke zvolnění srdeční činnosti. Nejdůležitější je pochopitelně vliv psychický: osamělé seniory drží často při životě právě zodpovědnost za milovaného tvora.
Již pouhá přítomnost kočky působí pozitivně při odbourávání pocitů osamělosti – takové léčebné působení mňoukající krasavice je sice „jen“ pasivní, rozhodně však ne jednostranné. O něco rozvinutější je vztah interaktivní: pán/panička o kočku pečují, cítí za ni spoluzodpovědnost – vztah se stává rovnocenným ve smyslu vzájemného obdarování se.
Kočky se nemusí venčit, jsou čistotné, vystačí si samy a nepřestávají vyzařovat pozitivní energii. Každý přepracovaný jedinec s domácí kočkou potvrdí, že moudrý pohled a jemné vrnění společnice z něho „stáhne“ důsledky celodenního shonu, nedostatku kladných pracovních podnětů a vytýkání šéfa. Léčebné působení koček může probíhat i v omezeném prostoru, tedy u lidí s jakýmkoliv omezením fyzických sil.
Někteří znalci koček dokonce soudí, že šviháním ocasem zvíře právě z unaveného partnera odstraňuje stopy cizích útoků, negativní energie a stresové faktory.
ČLÁNKY DO MAILU