Pouhý týden trvalo, než se Václav od první návštěvy lékaře kvůli zadýchávání dostal na kompletní vyšetření, které stanovilo přesnou diagnózu a po němž mohla následovat vhodná léčba.
Celý život jsem hodně sportoval. Do třiceti jsem závodil na kole, v tom jsem pokračoval i ve Švýcarsku, kde jsem dvaadvacet let žil a pracoval. Jezdil jsem akrobatické lyžování, které jsem později vyměnil za snowboard. Mým největším koníčkem jsou jednoznačně motorky. Všem svým zálibám se dodnes aktivně věnuji,
popsal muž svůj životní styl, dokud jej v devětasedmdesáti nezaskočilo zadýchávání, kvůli němuž sotva vyšel schody.
Specialisté v pražské Nemocnici na Homolce záhy díky komplexnímu vyšetření zjistili, že muž trpí fibrilací síní. Po tomto zjištění mi byl implantován kardiostimulátor a můj stav se naštěstí rychle zlepšil. Dýchavičnost přestala a já jsem mohl zase normálně fungovat,
popsal muž léčbu, jejíž součástí krom toho jsou i léky.
Moderní léky jsou pohodlnější
Fibrilace síní patří mezi nejčastější poruchy srdečního rytmu. Srdce při ní bije nepravidelně a horní a dolní oddíly srdce navíc vzájemně nespolupracují tak, jak by měly. Dolní komory se buď zcela nenaplňují, nebo nečerpají dostatek krve do plic a těla. Při nepravidelném průtoku krve srdcem se zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin, což může mít za následek cévní mozkovou příhodu nebo jiné komplikace. Riziko nemoci stoupá s věkem. Základem prevence fibrilace síní je zdravý životní styl, ale ani to nemusí vždy stačit.
Léky se při této diagnóze berou proto, aby zabránily případnému vzniku krevních sraženin, které by mohly pacientům způsobit fatální zdravotní následky, například mozkovou mrtvici.
Na začátku potíží jsem bral lék, kvůli kterému jsem pravidelně docházel k lékaři. Odběry krve, které jsem musel podstupovat, byly nejen nepříjemné, ale i časově náročné. Po určité době jsem přešel na moderní léčbu, u které tento monitoring krve není nutný. Teď beru sice dvakrát denně lék, ale už nemusím chodit na kontroly krve, a to mi vyhovuje,
vysvětluje Václav.
V případě některých pacientů ani není nutné voperovávat kardiostimulátor, stačí podávat léky nebo zvolit některou z dalších léčebných možností. V současnosti máme dost údajů o tom, že léčba arytmie a podávání léků proti srážení krve zlepšují prognózu nemocných. Proto by zejména u mladších pacientů měla být vyšší snaha o udržení normálního rytmu. Toho se dá docílit akutně takzvanou kardioverzí, přerušením arytmie podáním léku nebo častěji elektrickým výbojem z defibrilátoru v krátké celkové anestezii,
popsal možnosti profesor Josef Kautzner, přednosta kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM.
U mnoha pacientů podle něj dobře fungují léky, kterým se říká antiarytmika. Ty snižují riziko opakování arytmie. Nicméně nejúčinnější metodou léčby je katetrizační ablace. Při ní se zavedou do srdce z třísla tenké katetry, které dovolí odizolovat svalovinu plicních žil od levé síně, a tak snížit nebo odstranit riziko opakování arytmie,
doplnil lékař.
Způsob léčby se pak volí případ od případu. Léčba je každopádně hodně individuální. Záleží na celkovém stavu pacienta a jak moc ho onemocnění ovlivňuje. Někdy stačí jen pravidelné kontroly, někdy nastupuje na řadu léčba, při které je vhodné nasadit léčiva proti srážení krve. Ty zabrání vzniku krevních sraženin, které fibrilace síní způsobují a mohou mít fatální následky.
Tento v současnosti obvyklý způsob léčby ale v určitých případech nedokáže problémy zcela odstranit a je nutné zavést kardiostimulátor. I v tomto případě však existuje účinná medikace, která pacientovi pomáhá udržet dobrou kvalitu života. Potvrzuje to i Václavův příběh.
Léčíte se se srdcem a oběhovým systémem?
3500 km v obytném autě
Jako vášnivému sportovci a motorkáři Václavovi hrozí, že se zraní a bude potřebovat okamžitou lékařskou pomoc. I s ohledem na to si chválí další výhodu moderní léčby. Díky modernější medikaci by mohl absolvovat případnou nutnou operaci prakticky ihned – to by u původních léků nešlo, protože by kvůli nim hrozilo vykrvácení. Bylo by nutné je vysadit a počkat s operací, až odezní jejich účinek.
Jeho příběh je dokladem, že i s poměrně vážnou diagnózou a ve vyšším věku se dá žít akční život. V létě jsem ujel 3500 kilometrů v obytném autě, jezdím na kole a v zimě na snowboardu. Prostě se chovám normálně, žiji normálně a doufám, že to tak ještě chvíli vydrží,
pochvaluje si muž.
Kdy vyhledat lékaře?
Pacienti vyhledají pomoc lékaře nejčastěji ve chvíli, kdy pocítí alespoň jeden z hlavních příznaků fibrilace síní. Typickými příznaky této nemoci jsou bolest na hrudi, dušnost, zvýšené pocení, nepravidelný nebo rychlý tlukot srdce či únava. Má smysl v podobném případě jednat okamžitě a vyhledat lékaře, ideálně rovnou kardiologa, který situaci bude řešit.
Fibrilace síní či míhání síní je celosvětově jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu a jen v Česku se podle údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb z roku 2019 týká nejméně půl milionu pacientů. Mezi možné komplikace patří mrtvice nebo srdeční selhání.