Fobie z vlasů začíná různě. Třeba strachem z kadeřníka

Některou z forem fobie trpí až patnáct procent populace. Fobie ovšem není obyčejný strach. Klinický psycholog Radek Ptáček z Psychiatrické kliniky 1. LF UK popisuje tuto úzkostnou poruchu jako „chorobný strach, který nemůžeme ovládat a který nás nějakým způsobem limituje“.

Tento nezvladatelný strach je možné rozpoznat podle příznaků, které se u člověka objeví ve chvíli, kdy je vystaven situaci nebo objektu, kterého se obává.

K tomu, aby takový úzkostný stav byl diagnostikován jako fobie, stačí, aby se u jedince v dané situaci objevily minimálně dva z uvedených příznaků.

Fobie dokáže člověku hodně znepříjemnit život. Ten, kdo fobií trpí, pociťuje při kontaktu s obávaným předmětem intenzivní strach, obavy o svůj život a úzkost, což vede k neustálé snaze vyhýbat se situacím, které by mohly tento nepříjemný stav vyvolat.

Strach z vlasů – trichofobie

Kromě všeobecně známých fobií, jako je klaustrofobie (strach z uzavřených prostor) nebo arachnofobie (strach z pavouků), lidé trpí i úzkostným strachem z předmětů, které u druhých žádné zvláštní pocity nevzbuzují. Úzkostný strach v někom dokáží vyvolat knoflíky, jehly, mosty nebo mraky. (Specifickým formám se věnujeme v seriálu Kuriózní fobie.)

Jednou z těchto méně obvyklých fobií je také trichofobie. Jméno této fobie pochází z řeckého slova pro vlasy (tricho). Lidé trpící trichofobií tak pociťují úzkostný strach při kontaktu s vlasy nebo případně i s chlupy a srstí.

Psycholog Radek Ptáček vysvětluje: „Všechny fobie včetně trichofobie mohou mít velmi různé podoby. Lidé se tak mohou obávat jak cizích vypadaných vlasů, tak jim mohou dělat vážné potíže i vlastní vlasy.“

Autor: Photo by Andrew Ruiz on Unsplash, podle licence: Public Domain CC0

Nemocný pociťuje úzkostné stavy například při pohledu na vypadané vlasy nebo na něčí hlavu plnou vlasů

Člověk trpící trichofobií může pociťovat úzkostné stavy při pohledu na vypadané vlasy, i na něčí hlavu plnou vlasů. V případě silnější formy této fobie nemocný může mít problém také při kontaktu s lidmi, kteří mají dlouhé nebo husté vlasy.

Může to začít hrůzou z kadeřníka

Příčinu vzniku fobií není snadné konkrétně určit. Radek Ptáček zdůrazňuje, že „fobické poruchy jsou multifaktorové. Na vzniku fobií se tak podílí genetické dispozice i situace, se kterými se člověk setkává v průběhu života. V případě trichofobie to mohou být konkrétní zdravotní potíže, jiné formy úzkosti nebo i určité zážitky z minulosti.“

Vzniku trichofobie například může předcházet extrémní úzkost doprovázená trichotilomanií, což je nutkavé vytrhávání si vlasů.

Trichofobie může být také důsledkem strachu z nůžek, břitvy a dalších ostrých předmětů. Tyto úzkostné stavy, které člověk bude pociťovat u kadeřníka, se následně mohou přeměnit v nezvladatelný strach prožívaný při pohledu na ostříhané nebo vypadané vlasy.

Jednou z forem trichofobie je také obava ze ztráty vlastních vlasů. Tato fobie může propuknout v důsledku onemocnění, při kterém nemocný přišel o všechny, nebo o velkou část svých vlasů. V budoucnu se takto postižený může o své nové vlasy tak intenzivně strachovat, až se jeho obavy přemění v úzkostnou poruchu.

Zlepšení po malých krůčcích

Samozřejmě je možné trichofobii stejně jako jiné fobie mírnit a léčit. Radek Ptáček doporučuje především psychoterapii. Velmi dobře se při léčbě fobií osvědčuje kognitivně behaviorální terapie, která jedince trpícího fobií postupně po malých krůčcích konfrontuje s obávaným předmětem. V případě nutnosti je možné také předepsat léky snižující úzkost.

Na závěr je dobré si ještě položit otázku, jak trichofobii odlišit od běžného nepříjemného pocitu, který pociťuje mnoho z nás například v situaci, kdy najdeme cizí vlas ve svém jídle. Psycholog Radek Ptáček pro odlišení takového pocitu od fobie doporučuje zapamatovat si jednoduché pravidlo: „Vždy je důležité vědět, zda nepříjemný pocit, který prožíváme, dokážeme ovládat, nebo zda on ovládá nás. Pokud při střetu s vypadlým vlasem mají nad námi naše pocity moc, jedná se o fobii.“

Odborná spolupráce:

Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA

Docent lékařské psychologie, klinický psycholog, soudní znalec. Dlouhodobě se zabývá problematikou dětské a forenzní psychologie. Působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze.