Když střeva nepracují, jak mají, může to člověku nepěkně zkomplikovat život. Pokud vám lékař diagnostikoval syndrom dráždivého tračníku nebo máte funkční trávicí obtíže, může vám pomoci FODMAP. Dieta, která se řadu let aplikuje v zahraničí, ale u nás se pacientům teprve začíná ordinovat. Je to dieta drsná, ale dvěma za tří pacientů pomohla, a to není špatný výsledek.
Když bolí břicho a máte časté průjmy…
Do naší trávicí trubice se dostávají různé druhy sacharidů: škrob, sacharóza, laktóza, maltóza… V trávicím traktu jsou následně tráveny enzymy, které je rozkládají na menší složky, jako jsou disacharidy, aby se mohly vstřebat.
Ať už vrozeně, nebo v průběhu života dochází k útlumu aktivity takových enzymů, pročež dochází k obtížím s konzumací těchto sacharidů. Nastává rychlé pomnožení bakterií a člověk se trápí plynatostí, explozivními vodnatými průjmy, křečemi v břiše.
Dieta FODMAP může být prospěšná u těchto případů:
- syndrom dráždivého tračníku – zejména průjmovitý typ
- střevní dysmikrobie
- fruktózová intolerance
- funkční zažívací obtíže při sportu
- idiopatické střevní záněty – Crohnova choroba
- divertikulitida (s otazníkem)
- některá autoimunitní onemocnění – revmatoidní artritida (s otazníkem)
- fibromyalie, migrény (s otazníkem)
Nejznámější nemoc je asi laktózová intolerance, při níž může pacientovi vadit čerstvé mléko, ale pokud má alaktáziii, tak nesnese laktózu ani v lécích. Sekundární laktózová intolerance je součást onemocnění tenkého střeva, kdy dochází k obtížím např. při celiakii či Crohnově chorobě. Samostatnou kapitolou je syndrom dráždivého tračníku, jenž může vzniknout na základě špatných potravinových návyků nebo stresu, ale často je také postinfekční (např. po kontaminaci pitné vody ve vodovodním kohoutku).
Pak jsou ale i lidé, kteří mají průjem i poté, co žvýkají žvýkačku, nebo u kterých ani po gastroenterologickém vyšetření lékař nemůže najít patologický stav, který by vysvětloval objektivní obtíže pacienta.
FODMAPs – problematické potraviny
Poznatky o problematických sacharidech vedly k jejich soupisu a k nastavení specifické a poměrně přísné diety. Tyto potraviny najdete pod souhrnným názvem FODMAPs a dieta, kterou lidé s uvedenými obtížemi mohou dodržovat, nese název low FODMAP diet. Jak přesně probíhá léčba, představil doc. Pavel Kohout na konferenci Dialogem pro zdraví pořádanou společností STOB.
FODMAP je akronym pro Fermentable, Oligo-, Di-, Mono-saccharides and Polyols neboli oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly.
Low FODMAP diet – základem této diety je vyřazení výše uvedených sacharidů a cukerných alkoholů, které jsou u pacientů špatně absorbovány v tenkém střevě. Ať už kvůli nesprávnému osídlení mikrobioty, nebo nedostatečnému osídlení trávicími enzymy.
Jak na FODMAP diet?
V první fázi – eliminační – trvající šest až osm týdnů se pacientovi odstraní z jídelníčku větší množství sacharidů. „Pokud pacientovi tato dieta pomůže, neznamená to, že nesnáší všechny sacharidy, které označujeme za FODMAPs, může nesnášet jen fruktózu nebo jen mléčný cukr nebo jen inulin,“ vysvětluje docent Kohout. A proto jsou takovému pacientovi v další fázi diety navraceny do jídelníčku potraviny, které obsahují některé sacharidy.
„Musíme to dělat opatrně, po týdnu. Sledujeme, zda pacient bude mít obtíže, nebo ne. Ta dieta je poměrně složitá, není to tak jednoduché jako bezlepková nebo bezlaktózová dieta. Je nutné, aby ji nastavoval výživový terapeut, který s ní má zkušenosti. Jen on poradí, jak správně sestavit jídelníček, čeho se vyvarovat i jak zajistit, aby nebyla karenční, aby ve výživě nechyběla energie, bílkoviny, minerální látky a vitamíny,“ zdůrazňuje Pavel Kohout důležitost odborné podpory při dietě.
FODMAPs jsou obsaženy v těchto složkách potravin:
- fruktóza: ovoce, med, kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy, agáve
- laktóza: mléčné výrobky
- fruktany: pšenice, cibule, česnek
- galaktany: luštěniny – fazole, čočka, sójové boby
- polyoly: některá umělá sladidla, peckoviny, ovoce se zrníčky – jablka, avokádo, třešně, fíky, broskve, švestky
„Dieta není podobná žádné jiné; některá zelenina vadí, některá ne, určité ovoce je problematické a další nemusí být vyloučeno,“ říká docent Kohout s tím, že není snadné takovou dietu dodržovat a vždy je nutné vedení terapeutem.
Je nesmírně důležité, aby si pacient vedl tzv. nutriční deník, do kterého si musí zapisovat jídelníček a zdůrazňovat hůře tolerované potraviny, včetně zdravotních obtíží po jejich konzumaci. Je vhodné si zapisovat i alternativy k potravinám s vysokým FODMAPs, psát si recepty i oblíbené potraviny s nízkým FODMAPs.
„Samozřejmě se může stát, že je dieta bez efektu, pak se hledá jiná léčba,“ říká docent Kohout.
V Česku už low FODMAP diet pomohla
„Dieta low FODMAP může pomáhat v okamžiku, kdy má pacient potíže charakteru syndromu dráždivého tračníku. Takovým pacientům opravdu můžeme pomoci,“ říká Pavel Kohout. Aktuálně mají v Thomayerově nemocnici studii u pacientů se syndromem dráždivého tračníku, u kterých se budou pokoušet intervenovat buď ovlivněním střevní mikrobioty, nebo pomocí low FODMAP diet.
„Já jsem ji indikoval u tří pacientů, ale je to běh na dlouhou trať. Záleží hodně na nutričním terapeutovi, který si pacienta vede. U dvou lidí tato dieta pomohla, u jednoho ne,“ reaguje na dotaz o úspěšnosti této diety v Česku docent Kohout. Ale dost možná je to tím, že v České republice jsme na začátku, oproti Austrálii, z níž docent Kohout čerpá, kde mají zkušenosti asi desetileté.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.
Primář interního oddělení v Thomayerově nemocnici v Praze. Zabývá se především idiopatickými střevními záněty a celiakií, ovlivněním střevní mikroflóry probiotiky a dále léčebnou výživou, včetně domácí umělé výživy a metod její aplikace.
ČLÁNKY DO MAILU