Fuck you, rakovino

4. 2. 2016

Sdílet

Aniela McGuinness se rozhodla zdokumentovat nejdůležitější momenty svého boje s rakovinou prsu. Nafotila stylizované snímky, kterými chce poskytnout útěchu a naději ženám, které si procházejí tím samým.

Americké herečce Aniele McGuinness nejprve vyšla podle preventivních testů velká, geneticky podmíněná pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu. Ve svých dvaatřiceti letech proto udělala nelehké rozhodnutí – podstoupí preventivní mastektomii (zákrok, při kterém je odstraněna mléčná žláza, někdy i dvorec). Při posledním předoperačním vyšetření jí byla diagnostikována rakovina prsu.

Mastektomie

Mastektomie, z řeckého mastos – prs, a ektomé – vyjmutí; je chirurgický zákrok, při kterém je odstraněna z prsu celá mléčná žláza. Nejčastějším důvodem je zhoubný nádor prsu. U žen, u kterých je vysoká genetická pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu, je zákrok prováděn preventivně.

K tématu: Preventivní mastektomie, zákrok, který podstoupila i Angelina Jolie

Fuck you, rakovino

Aniela McGuinness se rozhodla nejdůležitější momenty svého boje s rakovinou zdokumentovat. Nafotila sérii stylizovaných snímků.

V průběhu léčby natáčela videa na svůj youtube kanál a v současné době připravuje One (wo)man show – I don’t have cancer (pozn. red. „Nemám rakovinu“). Další informace najdete na webu Aniely McGuinness www.mybreastchoiceshow.com.

.

„Mým cílem bylo znázornit mastektomii a rakovinu trochu jinak. Ještě před zákrokem, když jsem se rozhodovala, jsem si hledala fotografie žen po této operaci. A všechno to byly unavené, beztvaré, šedivé ženy. S obrovskými jizvami na prsou. Takový pohled by odradil každého. Takže jsem svými fotografiemi chtěla něco změnit. Ukázat lidem, že i z rakoviny a mastektomie je možné si dělat legraci. A brát to s nadhledem,“ říká Aniel ke svým fotkám a motivaci fotit i v průběhu léčby.

Svými fotkami chtěla poskytnout útěchu a naději ženám, které si procházejí tím samým. Podívejte se:

Fotografie jsou majetkem Aniely McGuinness/Blast‘ Em Photography. Za poskytnutí fotografií děkujeme společnosti IMP Features.

Před zákrokem – To dám!

První fotka je ve stylu Rosie the Riveter a slavného plakátu We can do it! (To zvládneme!). „Věděla jsem, že mám rakovinu. A že tohle je asi naposledy, co se na sebe dívám na takovou, jaká jsem. Musím říct, že sundat si tričko a podívat se na sebe, bylo neskutečně posilující. A celá fotka ´We can do it!´ mi dodala spoustu síly.“

Fotit v průběhu léčby bylo prý nejlepší rozptýlení, které mohla mít. Aniela McGuiness doporučuje ze své vlastní zkušenosti všem ženám, které se chystají na mastektomii nebo bojují s rakovinou prsu, ať udělají totéž. „Nechte si svá prsa vyfotit. Budete mít důkaz, že jste žena, že jste to vy.“

Po zákroku – Frankensteinova nevěsta

Při focení téhle fotky Aniela poprvé „veřejně“ ukázala své jizvy. „Do ordinace svého ošetřujícího lékaře jsem přišla už v kostýmu ´Frankensteinovy nevěsty´. Potřebovala jsem, aby mi kvůli focení sundal obvazy. A bylo to tak poprvé, co jsem svá prsa po operaci viděla.“ 

Říká, že v ten moment se skutečně jako Frankensteinova nevěsta cítila. „Věděla jsem, že do focení jít musím, abych dokázala sama sobě, že tohle jsem teď já. Že já vlastním své tělo, a ne že mé tělo vlastní mě.“

Při chemoterapii – umělá figurína

„Cítila jsem, že se mi konečně vrací energie. Ale měla jsem pod kůží dočasné implantáty. Měla jsem pocit, že jsem umělá, celá z plastu.“

Fotografie stylizované do umělé figuríny měly vyjadřovat její pocity z vlastního těla, které se v průběhu léčby stalo jen předmětem. A kvůli implantátům jí připadalo cizí.

Zotavení – zase jsem to já

Po chemoterapii si Aniela nechala zavést silikonové implantáty, úmyslně si ale nenechala udělat tzv. kompletní rekonstrukci – i se zahlazením jizev a umělým přidáním bradavek. „Chtěla jsem si pamatovat, čím jsem prošla. A musím říct, že s nalepovacími bradavkami jsem si vlastně užila i v takové době spoustu legrace.“ 

Autor článku

Divadelni dramaturg, studentka DAMU

spolupracovnice serverů Vitalia.cz a 120na80.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).