Fuerteventura je jeden z osmi Kanárských ostrovů. Na první pohled tento pouštní ostrov působí jako neúrodný kraj, kde nemůže nic růst a kde není ani nic turisticky zajímavého. Během posledního tři čtvrtě roku jsem ale na tomto ostrově dohromady strávila celé dva měsíce, což napovídá, že vyprahlá pouštní krajina toho nakonec dokáže nabídnout docela dost, a to i mlsným jedlíkům, kteří vyhledávají lokální speciality.
Vrásčité brambory
I když Kanárské ostrovy spadají pod Španělsko, kanárská kuchyně se od té španělské v mnohém liší a má své vlastní pokrmy, které se ve zbytku Španělska nepřipravují. Asi nejtradičnějším kanárským receptem jsou papas arrugadas neboli vrásčité brambory.
Správně španělsky se brambory řeknou patatas. Kromě kuchyně se od Španělska ale Kanárské ostrovy lehce liší i v jazyce, a tak správný Kanářan vždy tyto malé slané brambory nazývá papas. Možná je tomu tak na připomínku toho, že brambory se do Evropy dostaly právě přes Kanárské ostrovy, a to z Jižní Ameriky, kde jim místní obyvatelé říkali právě papas.
Brambory na papas arrugadas se vaří ve slupce, a především ve výrazně slané vodě. V minulosti se prý brambory na Kanárských ostrovech vařily v mořské vodě, takže vodu na papas arrugadas snad nelze ani přesolit. Vysoké množství použité soli má za následek, že sůl z brambor vytáhne vlhkost, a hotové brambory tak svojí texturou připomínají spíš pečené brambory.
Zelená a červená omáčka
I když takto připravené brambory jsou dobré samy o sobě, žádné papas arrugadas se neobejdou bez omáček mojo, do kterých si Kanářané kromě brambor namáčejí i veškeré ostatní pokrmy, jako jsou grilované ryby, mušle, krevety na česneku, pečivo nebo pečené papriky.
Říká se, že každá rodina na Kanárských ostrovech má svůj vlastní – a samozřejmě i ten nejlepší – recept na mojo. Všeobecně však lze říct, že existují základní dva druhy omáček mojo; a to červená omáčka mojo rojo, která se připravuje z pálivých papriček, a zelená omáčka mojo verde z koriandru nebo petrželky. Společnými ingrediencemi pro obě dvě omáčky je česnek, římský kmín a olivový olej. V supermarketech i prodejnách s lokálními potravinami se však lze setkat s mnoha dalšími variacemi na tyto dvě základní omáčky, jako je například mojo rojo s mandlemi nebo pikantní zelená omáčka.
Všudypřítomné gofio
Další kanárskou specialitou, kterou je nezbytné ochutnat, je mouka připravená z upraženého obilí nazývaná gofio. Tato typická kanárská ingredience se vyrábí ze zrn pšenice, ječmene nebo kukuřice, která se před rozemletím opraží. Gofio ještě před příchodem Španělů na Kanárských ostrovech vyráběli původní obyvatelé. Důvodem, proč se před rozemletím obilná zrna pražila, byla snaha zbavit je plísní a samozřejmě také lepší chuť. Navíc díky tomu, že je obilí před rozemletím tepelně upravené, má gofio mnohem širší využití než obyčejná mouka.
Asi nejznámějším receptem je slaná kaše gofio escaldado, která se vaří z gofia a rybího vývaru. Gofio se však hodí i na zahušťování omáček, polévek nebo se přidává do kávy či mléka. Gofio se také často využívá při přípravě sladkých dezertů. Asi nejchutnější je pěna z vajec, smetany a gofia, které se jednoduše říká mousse de gofio.
Kozy vládnou poušti
Gofio je na Kanárských ostrovech všudypřítomné, a tak není divu, že se využívá i při výrobě zdejších sýrů. Protože je Fuerteventura nehostinný ostrov, sýry se zde nevyrábějí z kravského mléka, ale z kozího. Chov koz zde má dlouhou tradici a není nic neobvyklého potkat při projížďce po ostrově stádo pasoucích se koz v poušti nebo zahlédnout kozy, jak přebíhají silnici.
Na Kanárských ostrovech se z kozího mléka vyrábějí polotvrdé sýry, které se obalují v sušené paprice nebo právě v gofiu. Možné je také narazit na uzený kozí sýr nebo sýr bez příchuti, který se na povrchu potírá pouze olivovým olejem. Ovšem verze s gofiem je nejklasičtější i nejchutnější.
V kanárských restauracích je možné kromě samotného sýra narazit i na pokrmy z něj připravené. Nejoblíbenější jsou plátky pečeného sýra podávané s marmeládou nebo smažený kozí sýr s medem.
Na Kanárských ostrovech se však z kozího mléka vyrábí i poměrně netradiční likér. I když představa sladkého likéru z kozího mléka může mnohé odradit, chuť je opravdu výborná a s pár kostkami ledu je kozí likér vynikajícím dezertem za teplých letních večerů.
Ovoce z Kanárských ostrovů
Kromě koz, zvyklých šplhat po strmých a vyprahlých skalách, se v krajině pouštní Fuerteventury daří i některým plodinám. Na ostrově se pěstuje především aloe vera, opuncie, rajčata a brambory. Na úrodnějších ostrovech Kanárského souostroví však lze narazit i na avokádo, papáju, banány či mango.
Z ovoce vypěstovaného na Kanárských ostrovech se vyrábějí různé druhy džemů a likérů. Nejzajímavější je asi džem z plodů opuncie, které se zde říká jednoduše kaktus, a také velmi chutný banánový likér. Občas se kaktusový džem ozvláštňuje i dalšími druhy ovoce, a tak lze ochutnat i kombinaci kaktusu s banány nebo s aloe vera.
Lanzarotské vinařství
Na severu s Fuerteventurou sousedí mezi českými turisty mnohem známější ostrov Lanzarote. I když krajina na tomto ostrově kvůli poměrně nedávné sopečné činnosti působí ještě nehostinněji než na Fuerteventuře, Lanzarote se proslavilo vinařstvím.
Víno se zde pěstuje v sopečné půdě, která je kupodivu velmi úrodná, a navíc dokáže dobře zadržovat vláhu. To je v oblasti, kde za celý rok naprší přibližně stejné množství vody jako v Česku za jeden deštivý den, velmi užitečné. Kvůli neustále vanoucímu větru se vinná réva na Lanzarote pěstuje v zákrytu kamenných zídek. Dříve měly tyto zídky půlkruhový tvar a chránily každý keř vinné révy zvlášť. Dnes některá vinařství kvůli vyšší efektivitě staví rovné zídky pro více keřů, aby byl sběr hroznů snazší.
Další kanárské produkty
I když při pohledu na pouštní krajinu Fuerteventury nebo lávová pole Lanzarote to vypadá, že se na Kanárské ostrovy musí veškeré potraviny dovážet lodí ze Španělska, je zajímavé, že na těchto ostrovech vzniká mnoho lokálních produktů.
Například místní mlékárny vyrábějí jogurty ze sušeného mléka. Protože na Kanárských ostrovech se skot nechová, je nutné kravské mléko dovážet. A sušené mléko v prášku se z Evropy pochopitelně vozí mnohem snadněji než mléko čerstvé.
Kromě těchto neobvyklých jogurtů se například na Tenerife vyrábí čokoládové bonbóny Lava připomínající lávové kamínky, na jihu Fuerteventury se praží káva a na Gran Canarii se dokonce vaří pivo Tropical, které osvěžuje žíznivé turisty na všech částech Kanárského souostroví.
ČLÁNKY DO MAILU