Každý pátý klient Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), který byl v roce 2014 hospitalizován v protialkoholní léčebně, absolvoval totéž i o rok dříve. Potvrdila to analýza, kterou v minulých dnech provedla největší tuzemská zdravotní pojišťovna.
Dobří holubi se skutečně vracejí
Ukazuje se, že název známého filmu Dobří holubi se vracejí nebyl bohužel pouhou nadsázkou. Velká část pacientů protialkoholních léčeben se za jejich zdi skutečně vrací. „Přitom paradoxně v krajích, kde lidé končí na léčení nejčastěji, je naopak recidiva pobytu v léčebně nejnižší,“ uvádí mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Patrné je to z následující tabulky. „Navíc je nutné si uvědomit, že v tabulce uvedená čísla zahrnují jen ty recidivující pacienty, kteří byli do léčebny přijati jak v roce 2014, tak v roce předchozím. Pokud by se analýza zaměřila i na ty, kdo se do léčebny vrátili po více než roce, bylo by výsledné číslo bezpochyby ještě větší,“ doplňuje mluvčí.
Recidivující pacienti protialkoholních léčeben v letech 2013 a 2014
Stoupající náklady na protialkoholní léčbu
VZP za péči o své klienty v protialkoholních léčebnách loni celkem zaplatila skoro 91 milionů korun. Nejvíce pacientů pocházelo z jižní Moravy a Zlínského kraje.
Celkový počet klientů VZP, kteří každý rok pobývají v protialkoholní léčebně, se za posledních pět let mírně snižuje.
Průměrné náklady na péči o ně naopak rostou – z 56 tisíc korun v roce 2010 na více než 70 tisíc v roce 2014.
Průměrný počet ošetřovacích dnů, které v léčebně stráví, se přitom ve sledovaném období pohybuje stabilně kolem padesáti.
Počet klientů VZP v protialkoholních léčebnách a náklady na péči o ně
Česká republika patří dlouhodobě mezi země s vysokou spotřebou alkoholu. Podle studie Světové zdravotnické organizace vypije každý Čech průměrně 13 litrů čistého alkoholu za rok, což je dvojnásobek celosvětového průměru. U českých mužů je podle téhož zdroje průměrná spotřeba dokonce 18,6 litru čistého alkoholu ročně. Tyto údaje jsou však někdy zpochybňovány:
Mýty o konzumaci alkoholu: Češi pijí mnohem méně, než se zdá
Funguje vůbec protialkoholní léčba?
Znamená vysoká recidiva, že se léčba míjí účinkem? Výsledky podle Karla Nešpora nejvíce ze všeho ovlivňuje to, v jakém stavu pacient přijde do léčby. „Čím dříve se člověk začne léčit, tím lépe. Někdy stačí i svépomoc. Na mém webu www.drnespor.eu najdou zájemci zdarma svépomocné materiály a užitečná je svépomocná organizace Anonymní alkoholici,“ říká primář mužského oddělení léčby závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice.
„Jeden americký lékař napsal, že závislost je chronická nemoc a její léčba je úspěšná, když se léčí jako chronická nemoc. Každý závislý na alkoholu nebo na drogách by měl počítat s dlouhodobým ambulantním léčením, docházením na setkání organizace Anonymní alkoholici a změnou životního stylu,“ doporučuje lékař. Tím může riziko recidivy podstatně snížit, ale ne úplně vyloučit. Nejlepší ze všeho je proto závislosti předejít a chovat se zdrženlivě.
Pro stát i zdravotní pojišťovny je podle odborníka na léčbu závislostí nejdražší neléčená a nepoznaná závislost. Tito lidé se totiž léčí pouze po následky závislosti, jako úrazy a poškození orgánů. „Kupříkladu transplantace jater nebo operace po úrazech nejsou rozhodně levné,“ uzavírá Karel Nešpor.
Zdroj: TZ VZP
ČLÁNKY DO MAILU