Dle mého názoru v dnešní době je mnoho možné. I když je mi pouhých 17 let a lidé si řeknou co ona o tom může vědět. Tak jsem názoru že "Láska hory přenáší". Věřím, na osud, a pokud se ti dva lidé mají dát dohromady, tak spolu také budou. Navíc i velké lásky prochází různými zkouškami a tahle je ta nejobtížnější. Je to pouze na charakteru lidí a v problematice zmíněných záporech v článku těchto záležitostí. Tímto bych chtěla říct, že autor článku je šikovný, neboli text se velmi dobře čte. A to kloubouk dolů ;)
Plně s tebou souhlasim, a to mi je 16 let. Mam vztah 2 roky a jsme skoro 24h. spolu pořád :) je to prima ale největší problém je že se bude stěhovat do Anglie bohužel na 1.rok. :(
já jsem si našel dívku přes internet a rok si voláme cca 5hodin deně.toto léto bysme se měli vidět a pak se i uvidí dál ale myslím si že by to mohlo klapat ale pravda je že člověk neví jak je to na druhý straně po telefonu a jak to myslí upřímě. No uvidím časem
Já osobně jsem se ocitla v situaci, kdy udržuji vztah "na dálku". Jsme každý v jiném státě, vzdálenost dělá "pouhých" 250 km. Není zatím možné, abychom spolu žili, já studuji, on má dobrou práci ve své zemi. Ale jednou měsíčně si vyčleníme 5-7 dní pro sebe, zbylý čas trávíme na fb a hlavně skypu. Budeme spolu rok a řešíme společné bydlení, snad to vyjde, i když zatím je nejisté, zda se budu stěhovat já nebo on. Není to jednoduché, ale pokud ti dva chtějí, je to zvládnutelné. Důležitá je důvěra, trpělivost a snaha. Koneckonců-tyto tři věci jsou stěžejní v úplně každém vztahu. My to máme jen tou dálkou natrénované předem ;)
Nikdy to neni takove jako kdyz se vydi kazdy den je to nejistota a trapeni sam to tet prozivam a to jsme spolu nez pritelkyne odesla pomahat dceri zili krasny zivot 3 roky a tet se vsechno zacina hroutit
Zil jsem z pritelkyni 3 roky v hezkem vztahu a planovali nasi budoucnost nahle se jeji dcera rozesla z pritelem a ona se kni prestehovala pomahat z vnuckou a najmem od te doby se vsechno zmenilo odchazela stim ze se vrati ale tet uz se ji nechce odmita se o nasi budoucnosti bavit a jak mile zacnu ja je ohen na strese jsem zoufali a uz ji nerozumim ze je schopna si kvuli dospele dceri rozbyt svuj vlastni vztah a nekouka nato ze az si dcera nekoho najde tak uz ji potrebovat nebude ale jak ji tohle reknu tak je take zle miluju ji ale uz je pric pul roku a uz mi to prestava bavit prosim o radu co dal dekuju vsem za sve nazory
ČLÁNKY DO MAILU