Část fyzioterapeutů chce nezákonné poplatky. Někde snižují počet terapií, které předepsal lékař

Nejčastěji je po klientech chtějí v pražských ordinacích. Požadují je také někteří fyzioterapeuti či jejich zaměstnavatelé v Olomouckém, Libereckém, Moravskoslezském či Středočeském kraji.

Kromě toho se pacienti setkávají i s další nemilou věcí – někdy jim fyzioterapeut sníží počet terapií, předepsaných na poukazu lékařem. Mají jich obvykle deset, dozvědí se ale, že mohou přijít třeba jen šestkrát.

Obě situace přitom mohou být za určitých okolností za hranou zákona i smluv se zdravotními pojišťovnami. Přesto jich přibývá. Kontrola nad ordinacemi vesměs chybí. 

Pacient poplatek hradí i opakovaně

Z ceníků ordinací fyzioterapeutů lze vyčíst, že zavádění poplatků je fenoménem zejména posledních tří let. A také to, že je chce čím dál víc zařízení. Zatímco redaktorka webu Vitalia.cz narazila na částku maximálně 600 korun, v některých internetových fórech a sociálních skupinách naštvaní pacienti tvrdí, že jsou pracoviště, kde poplatky přesahují i tisícikorunu. Ověřit to ale z informací diskutujícího nebylo možné.

Liší se také podmínky, za kterých se vybírají. Většinou zdravotnická zařízení peníze od pacientů chtějí před poskytnutím hrazené péče. Poplatek vyžadují při každém předložení poukazu od lékaře. Od jednoho pacienta to tedy může být i opakovaně, a to v případě, že jej lékař odešle na rehabilitaci několikrát za rok. 

Jiné ordinace poplatek požadují jednou ročně bez ohledu na počet poukazů. V některých pak upozorňují, že nižší částky chtějí za děti, případně malé pacienty od plateb zcela osvobozují. Stejně jako lidi v sociální nouzi.

Přečtěte si také:

Víc než polovina našich bolestí je psychosomatického původu, říká fyzioterapeut

Vyšší komfort, tvrdí firma

Jak je ale možné, že ordinace, které poskytují hrazenou zdravotní péči, chtějí po pacientech peníze, když zákony (s výjimkou 90 korun za pohotovost) a také smlouvy s pojišťovnami jejich vybírání neumožňují či poplatky přímo zakazují?

Ordinace na svých webech tvrdí, že peníze pacient neplatí za zdravotní péči, ale přispívá jimi na jednorázové pomůcky a administrativu spojenou s objednávání nebo fungování recepce. Její zázemí v některých čekárnách nabízí bezdrátové připojení k internetu, bezplatně kávu nebo vodu.

Redaktorka Vitalia.cz se na vybírání poplatků zeptala například společnosti, která od pacientů na svých třech pražských klinikách chce vždy 250 korun za poukaz. Společnost nejmenujeme, stejně jako anonymizujeme ceníky v galerii, protože jde pouze o jednu z mnoha, které poplatky vybírají. 

Administrativně–technický poplatek není vybírán v přímé souvislosti se zdravotními službami. Není to platba za procedury, výkony, terapie, které naše rehabilitace poskytuje, uvádí mluvčí společnosti. S tím, že administrativně-technický poplatek nemá přímou souvislost s výkonem indikované terapie. Zároveň ale podotýká, že administrativní poplatek je za doplňkové služby, které navazují na přímou fyzioterapeutickou péči.

V e-mailu společnost uvádí, že jedna část poplatku je určená na nezbytnou administrativu, například na vypracování plánu procedur s ohledem na časové možnosti pacienta. Peníze jdou také na nákup jednorázového materiálu, jako jsou podložky nebo ručníky, či třeba dezinfekci lůžka. Podle mluvčí se klient o poplatku dozví předem a jeho úhrada je dobrovolná. 

Unie: Poplatky jsou nezákonné

Unie fyzioterapeutů je ovšem k vybírání poplatků dost kritická. Řada poskytovatelů vybírá peníze bez právního důvodu až do okamžiku, kdy někdo podá stížnost, žalobu nebo trestní oznámení, potvrzuje viceprezidentka UNIFY Šárka Smejkalová.

Upozorňuje, že pokud jsou poplatky vynucované či jednostranné, jsou nelegální. Žádné pokuty či poplatky poskytovatel jednostranně stanovit nemůže, a pokud tak učiní, je to jednak neplatné, jednak by to mohlo být považováno za protiprávní jednání s patřičnými důsledky, podotýká. 

Dodává, že k jednotlivým pracovištím se unie fyzioterapeutů nemůže vyjadřovat, protože je jejich věcí, jakou zvolí strategii, aby prosperovaly. Nicméně podle Šárky Šmejkalové zavádění poplatků má zřejmě určitou spojitost a je reakcí na regulace, které stanovuje úhradová vyhláška.

Není a nebude to legální

Kriticky se na výběr plateb dívají zástupci Ministerstva zdravotnictví, kteří se podílejí na přípravě novely zákona o zdravotních službách. Ta má ambici divoké vybírání poplatků zdravotníkům zatrhnout. Novela zavádí sankce ve správním řízení například za podmínění přijetí do péče koupí nějaké jiné služby či zboží. Není a nebude to legální, upozorňuje Miroslav Kršiak z oddělení kvality zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví.

Podle něj je nedílnou součástí práce provozovatelů ordinací mimo jiné i vedení zdravotnické dokumentace. Administrativu s tím spojenou či objednávání nelze považovat za nadstandardní službu. Žádný poskytovatel není nucen k tomu, aby byl součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud do něj vstoupí a smlouvy s pojišťovnami uzavře, tak pacient má právo na poskytnutí zdravotních služeb bez další úhrady, připomíná současně platná pravidla.

To potvrzují i zdravotní pojišťovny. Poskytnutí hrazené zdravotní služby nesmí být podmíněno uhrazením poplatku, připomíná mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová. Úhradu registračního poplatku nebo sponzorského daru považujeme za interní dohodu mezi konkrétním poskytovatelem a pacientem, nicméně lékař tím nesmí podmiňovat péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, podotýká mluvčí pojišťovny RBP Ivo Čelechovský.

Ve chvíli, kdy tedy ordinace, a to nejen ta, kde působí fyzioterapeuti, pacienta bez zaplacení poplatku odmítne ošetřit (platí to i pro přijetí do péče, pokud je platba jediným důvodem odmítnutí), jedná nezákonně.

Jsou legální, nebo ne?

Zda jsou administrativní poplatky v ordinacích fyzioterapeutů legální, nebo ne, zástupce ministerstva napřímo hodnotit nechce. Záleží případ od případu. Posuzovat by se situace měla podle toho, co výkon hrazený pojišťovnou zahrnuje, takže je nutné vždy zohlednit popis v seznamu výkonů, uvádí Miroslav Kršiak. 

Přečtěte si také:

Spádovost neplatí, žádanku mít nemusíte. Práva pacientů jsou zdarma na internetu

O kontextu, v němž je poplatek vybíraný, hovoří také advokátka Barbora Steinlauf, jež se specializuje na zdravotnické právo. Odvíjí se to od typu poplatku a s jakou argumentací jej zdravotnické zařízení vybírá, podotýká advokátka.

To, že se výše jednotlivých poplatků mezi ordinacemi liší, je dle ní v pořádku, protože každá může mít jiné náklady. Navíc do poplatku může zahrnovat různé spektrum služeb. Pacient se může ptát, co je v poplatku zahrnuto, aby měl jasno, za co si platí a proč to není hrazeno ze zdravotního pojištění. Ověřit si to může také u své zdravotní pojišťovny, říká Barbora Steinlauf.

Také ona podotýká, že je velmi problematické podmiňovat přijetí do péče fyzioterapeuta poplatkem. I když pacient poplatek zaplatit odmítne, měl by tedy být ošetřen. Samozřejmostí a z pohledu zákona nezbytností je po přijetí částky vystavení dokladu, třeba paragonu.

Přečtěte si také:

Advokátka: Když lékař nezákonně vybírá peníze, pacient se může bránit nahrávkou

Místo deseti jen šest terapií

Dle Barbory Steinlauf ovšem patří fyzioterapeuti dlouhodobě k nejvíce podhodnoceným zdravotnických odbornostem. Nejen kvůli způsobu, kterým jsou nastaveny úhrady, ale také proto, že zdravotní pojišťovny jim platby často krátí.

Krácení plateb kvůli limitům je nejspíš důvodem toho, proč v praxi dochází k situacím, že pacient přijde s poukazem třeba na deset ošetření, ale dočká se jen šesti. I tato praxe se začíná k nelibosti pacientů v rehabilitačních ordinacích rozmáhat.

Takto všem pacientům plošně krátí počty návštěv v jedné rehabilitační ordinaci v Praze 2. Podle VZP jde o nelegální postup.

Autor: Vitalia.cz

Fyzioterapeuti další sezení pacientovi odmítnou s vyhýbavou odpovědí. Třeba s tím, že ordinace nemá kapacitu. Ve skutečnosti ale většinou dochází k tomu, že pojišťovna fyzioterapeutovi po překročení limitu nezaplatí práci, ač byla zdravotníkem odvedena. U fyzioterapeutů je limitem roční průměrná úhrada na jednoho pacienta.

• 
• 
• 

Dalších 14 fotografií

Ač fyzioterapeut po přesáhnutí limitu práci od pojišťovny nemusí dostat zaplacenou, pacienty kvůli tomu odmítat nemůže. Neumožňuje mu to zákon o zdravotních službách, ani smlouvy s pojišťovnami. Součástí úhrady jsou určité regulační mechanismy, které však v žádném případě nezakládají právo smluvního poskytovatele krátit či odmítnout indikovanou zdravotní péči, říká mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Limity sice nastavují zdravotní pojišťovny, samotnou výši úhrady ovšem stanovuje Ministerstvo zdravotnictví v každoročně novelizované úhradové vyhlášce. A podle něj rehabilitační zdravotní péče nepatří mezi podhodnocené.

Úhrady segmentu fyzioterapie v posledních letech rostly plošně. Letos tempo růstu bylo šestiprocentní, loni osmi. Kromě toho existují bonifikační kritéria, která mohou u konkrétního poskytovatele navýšit meziroční růst plateb o dalších přibližně 16 procent, shrnuje mluvčí rezortu Ondřej Jakob. S plošným růstem počítá ministerstvo pro fyzioterapeuty i v roce 2025. 

Proč poplatky přibývají

Proč tedy přibývá ordinací, které chtějí peníze nebo si dovolí krátit péči? Protože těm, které to zkusily, takové chování prochází. Pokud není aktivní samotný pacient a nestěžuje si, vybírání poplatků nikdo nekontroluje. 

Redaktorka Vitalia.cz se již dříve zeptala zdravotních pojišťoven, zda takové kontroly provádí. Z odpovědí vyplývá, že situaci prověřují jen v těch ordinacích, na které si pacienti stěžují. Kontrol ovšem není mnoho. Třeba Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), která má 1,3 milionu klientů, loni evidovala 13 stížností.

Samy pojišťovny aktivní nejsou. Prý proto, že jim to neumožňuje legislativa. Zdravotní pojišťovny nejsou kompetentní poskytovatele zdravotnických služeb postihovat za případné vybírání poplatku v jejich ordinacích. Úhrada není součástí zákona o veřejném zdravotním pojištění ani nevyplývá ze smluvního vztahu mezi poskytovatelem zdravotnických služeb a zdravotní pojišťovnou, dodává mluvčí RBP Ivo Čelechovský.

K nějakým průběžným nebo trvalým kontrolám zdravotní pojišťovny nemají žádný nástroj ani legislativní zmocnění, takže systematicky výběr podobných plateb nekontrolujeme, vysvětluje mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny František Tlapák. VZP by podle mluvčí Viktorie Plívové jednoznačně uvítala regulaci na úrovni zákona.

Přečtěte si také:

Nejste spokojeni s péčí zdravotníků, vadí vám poplatky? Stěžujte si. Návod, jak a komu

Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislava Friedricha by mohlo ale už nyní vést nelegální vybírání poplatků k rozvázání smluvního vztahu s ordinací. Je to ale skutečně až to nejzazší opatření, podotýká prezident Svazu. V první fázi by se věc řešila spíše žádostí o nápravu. Musíme si být vědomi, že jedna stížnost, která by vedla až k ukončení smlouvy, by mohla poškodit řadu jiných pacientů, kteří jsou s ošetřením spokojeni, říká Ladislav Friedrich.

Barbora Steinlauf označuje chování pojišťoven za pochopitelné. Právě ony totiž mají ze zákona povinnost zajistit dostatečně hustou síť zdravotních služeb. Ostatně lhůty pro dojezdovost či maximální termíny pro některá vyšetření jsou dané nařízením vlády. Ta určuje také místní dostupnost služeb fyzioterapeuta. 

Fyzioterapeutů není dostatek a pojišťovny mohou být vůbec rády, že s nimi uzavírají smlouvy. Může se totiž u nich stát to, co u některých zubních lékařů. Protože pro ně platby pojišťoven nebudou dostatečné, tak si výkony nenasmlouvají a pacient jejich péči bude platit ze svého. Kdyby to takto udělali všichni, část pacientů si péči nebude moci dovolit a dostupnost fyzioterapie bude ještě horší, než je nyní, popisuje advokátka možný důvod, proč se pojišťovny nechovají razantněji.

Pokud by začaly pojišťovny smlouvy odebírat, síť služeb by byla řidší, část klientů by přišla o bezplatnou péči u svého lékaře.